fbpx

Jak zvládnout úzkost? Terapeut přišel s nečekaným receptem, jak se panikaření zbavit 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Přijdu o práci, dostanu se na vysokou, nezkrachuje moje podnikání? Úzkost může v mysli vytvořit hororové scénáře, na které přitom nemusí vůbec dojít. Úzkostní pacienti plní ordinace psychiatrů i psychologů. Jeden z nich teď přišel s netradiční radou, která vás úzkostí zbaví. Není to přitom nijak náročné

Zveřejněno: 4. 10. 2023

Kate se obává, že ji propustí z práce. Tim si podal přihlášku jen na několik vysněných vysokých škol, ale má strach, že se tam nedostane. Carly zariskovala se start-upem a teď nemůže přestat myslet na to, co se stane, když její plán nevyjde. Kate, Tim i Carly se potýkají se zcela racionální úzkostí. Práce, přijetí na vysokou školu, riziko podnikání – to jsou vážné problémy. Jejich mozek jede na plné obrátky a neustále si představují ty nejhorší možné scénáře. Kate je nezaměstnaná, Tim se nedostane na školu, Carlyin podnikatelský záměr ztroskotá. Je ale představa takových scénářů nutně špatná? Touto otázkou se ve svém článku pro Psychology Today zabývá terapeut Robert Taibbi.

Úzkost je vyčerpávající – je jako hyperaktivní hlídací pes, který neustále štěká a přehnaně reaguje na jakékoliv nebezpečí. Jedním ze způsobů, jak úzkost snížit, je zaměřit se na utišení tohoto psa – meditací, procvičováním mindfulness nebo fyzickým cvičením, které vás napumpuje endorfiny. Nicméně i když je pes někdy až moc hlasitý, obvykle má pro to svůj dobrý důvod. Jakkoliv je tedy důležité mít k dispozici nástroje na zvládání úzkosti, stále zbývá druhá polovina rovnice – řešení skutečného problému. Nejlepší strategií proto podle Taibbiho není jen psa uklidnit, ale také se situaci postavit čelem a skutečně si představit ten nejhorší možný scénář. Proč?

Jakmile před problémy přestanete utíkat, můžete se zastavit a zhodnotit situaci realističtěji. Umožní vám to být aktivní – což je vždy dobrý lék na úzkost.

Tím, že si představíte nejhorší možný scénář, přestanete padat do zdánlivě nekonečné králičí nory plné starostí a dostanete se na konec tohoto tunelu. Jakmile před problémy přestanete utíkat, můžete se zastavit a zhodnotit situaci realističtěji. Umožní vám to být aktivní – což je vždy dobrý lék na úzkost, podotýká terapeut. Místo toho, abyste se nechali ovládat mozkem, přejdete do protiútoku a ovládnete ho vy. Jakmile budete mít plán, jak zvládnout ten nejhorší scénář, můžete se problémem přestat zabývat.

Praktický postup

Krok 1: Získejte informace a vytvořte si podrobný plán

Kate si namísto panikaření vypracuje realistický přehled o svých výdajích a úsporách, zjistí si, jak je to s podporu v nezaměstnanosti. Pokud ji propustí, kde jinde by mohla najít uplatnění? Jak dlouho může být v nejhorším případě bez práce? Může si Tim případně podat přihlášku ještě příští rok? Existují další programy, které ještě neobjevil a měl by je vyzkoušet? Pokud si dá roční pauzu, jak se může připravovat, aby druhý pokus dopadl lépe? A kdyby ani to nevyšlo, jaké jiné povolání by ho bavilo? Pokud to s Carlyiným start-upem nedopadne podle jejích představ, co to pro ni bude znamenat po finanční stránce? Je konec a ona si musí najít práci, nebo podnikání ještě může zachránit, i když v menším rozsahu?

Krok 2: Přijměte opatření

Teď, když už si Kate, Tim a Carly vytvořili přehled a postavili se čelem tomu, čeho se bojí, je čas na konkrétní kroky. Kate se začne poohlížet po jiném zaměstnání a zjistí, jaké má možnosti. Tim prozkoumá další vysoké školy, požádá o radu lidi z oboru nebo si najde stáž. Carly si domluví schůzku s finančním analytikem a poohlédne se po zaměstnání, které by mohla vykonávat, kdyby nakonec musela svůj sen o pár let odložit.

Klíčem k úspěchu je jít kupředu, navzdory obavám, zdůrazňuje Taibbi. Pokud budeme předvídat to nejhorší, nebude to na nás neustále číhat ve stínu. Získejte kontrolu tím, že budete utíkat k tomu, čeho se bojíte, místo abyste se stali obětí svých emocí, dodává.

 

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...