Celý život někam směřujeme. Něco hledáme. Za něčím spěcháme. Vystudujeme vysněnou školu, získáme finančně výhodnou práci, koupíme si vlastní byt, založíme rodinu. Nastává čas ohlédnout se zpět. Zklidnit se a užít si to, co jsme dokázali. Pocit naplnění se ale ne a ne dostavit. Proč?
Onen pocit spokojenosti hledáme všude možně. Jen ne u sebe. Pátráme po něm tam, kde jej nalézt nemůžeme. Venku. Jedno moudré přísloví praví, že to, jak se cítíme, je v konečném důsledku výsledkem našeho rozhodnutí se tak cítit. A právě ono rozhodnutí, být klidný a spokojený, musí vzejít z nás samotných.
„Jóga nedělá nic jiného, než že nás učí být se sebou. Učí nás zastavit se a setrvat v klidu a harmonii s dechem. Učí nás jednoduše být,“ říká Michaela Svatošová, učitelka jógy. „Záleží na osobním postoji jedince k józe a pochopení sebe. Otevřít oči a nahlédnout do vlastního nitra nemusí být vždy příjemné. K vnitřnímu zklidnění, k rozvoji vědomí a poznání, je to však nezbytné,“ dodává.
Míša Svatošová pravidelně vede veřejné i soukromé praxe pro dospělé, dochází za dětmi do školek a učí ve vzdělávacích programech (např. FISAF, Unie Jógy apod.). Je jednou ze zakládajících členů jógové školy Sádhak. Jóga, kterou předává, je zcela odlišná od konceptu, jenž je nám dnes většinou předkládán.
Pro Michaelu Svatošovou je už dnes jóga vším.
Co je pro Vás jóga?
Dnes už jednoduchá odpověď – všechno.
Co Vás k józe přivedlo?
V józe se říká: Když je žák připraven, učitel se najde. Já po několikaletém jógovém oťukávání (počínaje koncem 70. let) potkala dva. Indického učitele pana MUDr. Mukunda Bholeho a pana PhMr. Rudolfa Skarnitzla. Obě setkání přišla zhruba ve stejnou dobu, před 10 lety. Okamžik, na který se nezapomíná. Takových je v souvislosti s jógou více.
Proč jste u jógy zůstala?
Na základě vzpomínek jsem si uvědomila, že mne určitá činnost a aktivita přitahovala již od dětství. Cyklický pohyb a dýchání v určitém rytmu. Osm let jsem závodně plavala. Věnovala jsem se háčkování i pletení. Jedná se o pozornost věnovanou počítání a opakujícímu se vzoru. Jistě nelze hovořit o józe v plném slova smyslu. Jedná se ale o techniky, které v józe nacházíme. Rozdíl je v místě, do něhož je obráceno vědomí. Zda ven, do vnějšího světa, či dovnitř sebe.
Jak a čím může jóga léčit?
Jóga není lékem na předpis. Pokud se jí člověk zabývá vážně, upřímně, opravdově, s respektem a úctou, má na něj všestranně harmonizující vliv. A to nejen na fyzické tělo, ale i na dýchání a na všechny další složky lidské bytosti. Tedy i na psychickou, mentální, duševní či duchovní část.
Jak byste popsala jógu, které se věnujete a kterou praktikujete?
Věnuji se józe, která je inspirovaná především mými učiteli Dr. Mukundem Bhole a PhMr. Rudolfem Skarnitzlem. Díky individuálnímu vedení mými učiteli u mě došlo k pochopení a k poznání tradiční jógy. Ta spočívá především v osobním přístupu ke každému hledajícímu.
Kdy je pravý čas na to, aby se na Vás člověk obrátil?
Pravý čas je kdykoliv, kdy člověk dojde k vlastnímu rozhodnutí o nutnosti změnit život. Možná zpočátku touží po nějaké změně ve vnějším světě. Skrze tuto touhu pak často dochází k pochopení nutnosti změnit sebe.
Věnujete se jak soukromé, tak i skupinové jógové praxi. Můžete popsat, jak probíhají?
S jedincem pracuji v individuální rovině, tzn., že dochází k úzké spolupráci v osobní rovině založené na důvěře.
Věnuji se józe, která je inspirovaná především mými učiteli Dr. Mukundem Bhole a PhMr. Rudolfem Skarnitzlem.
Skupinovou hodinu jógy považuji již nějakou dobu spíše za setkání než za lekci v pravém slova smyslu. Setkání lidí, kteří mají stejný zájem. Zájem být se sebou. Hledat způsoby, jak se tohoto bytí v sobě dobrat. Jak si pomoci při nepohodlí, které se objevuje nejen ve fyzickém těle. Protože sem se vše promítá. V podobě napětí, bolestí a utrpení. Ať už v rovině fyzické, psychické či duševní.
Z těchto důvodů se proto na začátku každého setkání snažím, aby si každý uvědomil sebe a to, jak se cítí. Aby lidé na základě smyslového vnímání tyto pocity vyjádřili a sdělili je. V praxi to znamená obrátit se k fyzickému tělu, uvědomit si tělesné pocity. Ptát se, s čím se jako takové pojí. S čím souvisí nepohodlí. S fyzickou aktivitou? S psychickou zátěží? S duševním rozpoložením? Na základě těchto sdělení se za pomoci jemných tělesných poloh snažíme společně uvolnit ta místa, kde se projevuje napětí či bolest. Učíme se obrátit pozornost k dechu a vnímat jej prožitkově.
Dnes každý ví, že dýcháme. Každý ví, jak to má vypadat. Ale cítíme samotný dech? Dokážeme jej vnímat v jeho jemnosti? Také se učíme rozpoznávat tendence mysli, vnímat proud myšlenek, které přichází a odchází. Záměrem setkání je docílit uvolnění těla a zklidnit mysl. Dojít k vnitřnímu ztišení, které je v současné společnosti tolik důležité. Setkání jsou krátkým zastavením se v jinak uspěchané době.
Čím se pro Vás liší?
Soukromá praxe je mnohem snáze a účelněji optimalizovaná pro individualitu jedince. Ve skupinové praxi toto nelze. Ta je zacílená na momentální stav skupiny. Ne jedince. Je tedy předkládána v obecnější rovině.
Co je pro Vás spojuje?
Přítomnost v přítomném okamžiku.
Vy osobně praktikujete? Jak vypadá vaše vlastní praxe?
Ano praktikuji – v bdělém stavu vědomí. Po většinu času. A jak? Neustálým obracením se pozornosti k sobě samé. Např. k procesu dýchání, kdy v plnosti vědomí je vnímán nádech, výdech i prodlevy mezi nimi.
Co u Vás hledající najdou?
Návod a vedení v procesu poznávání sebe samých.
Co u Vás hledající nenajdou?
Zúžený a možná někdy až jednostranný pohled na pojetí jógy. Tak, jak je to dnes široké veřejnosti na některých místech předkládáno.
Učíte v jógové škole Sádhak. V čem je specifická? Proč by se do ní měli lidé přihlásit?
Jógová škola Sádhak je orientována na prožitkové vzdělávání a terapii. To v praxi znamená výuku skrze vlastní zkušenost. Naším záměrem je nechat studenty zažít a z toho se učit. Vlastní zkušenost dává vysvětlovaným pojmům nový, osobní význam. Tím zamezuje zmatkům vznikajícím z nepochopení. Vlastní zkušenost dává možnost uchopit a popsat svými slovy, co se skrývá pod obalem.
Jóga nám dává poznání sebe a svobodu.Naopak bere nepřesné představy o sobě a zkreslené iluze.
Kdo je Sádhak?
Sádhakem bývá nazýván člověk, který pravidelně provádí vnitřní praxi a vydává se tak na cestu k nejvyššímu cíli. Co si představit pod pojmem vnitřní praxe? Co je oním nejvyšším cílem, k němuž bychom měli směřovat? Sádhak zná odpovědi na tyto otázky. Naším záměrem je, aby každý, kdo se přihlásí, byl schopen pocítit a zažít na vlastní kůži sílu a hloubku těchto výrazů. Aby si na základně toho dokázal ujasnit směr vlastní cesty.
Co může jóga lidem dát a co vzít?
Dát – poznání sebe a svobodu. Vzít – nepřesné představy o sobě a zkreslené iluze.
V jakém smyslu zde vlastně o józe hovoříme? Zřejmě se nebude jednat o fyzické cvičení.
Ano, je to tak, máte správné pochopení. V tomto pojetí jógy je fyzické tělo také důležité. Ale z toho důvodu, že je jedním z důležitých prostředků k poznávání skutečné podstaty Bytí. Při tomto poznávání jsou hlavními nástroji soustředěná pozornost, klidná mysl a bdělé vědomí.
V čem se z Vašeho pohledu jógová terapie liší např. od psychoterapie, či od jiných, dnes velmi oblíbených, motivačních metod?
V józe je každý sám sobě terapeutem. Já jsem pouze průvodcem toho, jak se jím stát. Kdežto ostatní Vámi zmiňované metody nevedou k samostatné práci na sobě. Často tuto samostatnost směřují k vnějšku za pomoci nějakých prostředků.
Uvedu příklad muzikoterapie – hudební nástroj či hlas, aromaterapie – vůně, colorterapie – barvy, motivační – výsledek, psychoterapie – vždy je přítomen terapeut, fyzioterapie – mám problém, udělejte se mnou něco… A to převažuje u většiny těchto terapií: Nevedou k samostatnosti, nejsou celostní.
Co byste závěrem vzkázala těm, kteří tápou?
Přestaňte tápat a rozhodněte se začít hledat…
Čtěte také:
Chcete dosáhnout životní rovnováhy? Vytrénujte svůj vnitřní hlas
Máte chronické potíže? Zkuste vyčistit čakry!
Rozvíjejte se. Z gauče to ale nepůjde!
foto: Shutterstock, archiv Michaely Svatošové
