fbpx

Místo chovu zvířat pěstují zeleninu: Farmáři se z etických důvodů stávají vegany 1 fotografie
Sivalingam Vasanthakumar (zdroj: Profimedia)

Stále více farmářů odmítá zabíjet svá zvířata. Ze zvířecích farem se tak často stávají zeleninové plantáže

Zveřejněno: 7. 5. 2022

Obor, který změnil názor. I tak lze popsat jev, který je dnes ve světě stále častější, a sice skutečnost, že z farmářů se stávají vegani. Jeden z takových případů popisuje britský magazín The Guardian. Sedmačtyřicetiletý farmář z Devonu Sivalingam Vasanthakumar se nedávno rozhodl, že se místo chovu zvířat zaměří na pěstování zeleniny.

Když vezl 20 beránků na jatka, náhle změnil směr a odvezl je do 321 kilometrů vzdálené zvířecí charitativní organizace Goodheart Animal Sanctuaries poblíž Kidderminster. Ta se stará o 220 zvířat a přírůstek Vasanhakumara pro ni představoval první „zásilku“ jehňat vůbec.

Farmářský vegetrend

Než se stal britským farmářem, působil Vasanthakumar jako mléčný farmář s rodiči na Srí Lance. Jednalo se tedy o jeho celoživotní povolání. Jak řekl pro BBC, nemohl už dále snést stres, který porážka u zvířat před smrtí vyvolává. Podle Guardianu ale není Vasanthakumar jediným, kdo v poslední době takové rozhodnutí učinil.

Kognitivní disonance je příliš silná, vyvíjí příliš velký tlak. Musí se tedy nějak vyrovnat. A toto vyrovnání poskytne pouze celkové zvrácení situace.

Podobně se v roce 2017 rozhodl i Jay Wilde z farmy Bradle Nook v Derbyshire, který svých 73 krav také převezl do zvířecí charity. O jeho příběhu dokonce vznikl film, který byl nominován na filmovou cenu Britské akademie BAFTA. V USA zase shromáždila zvířecí charitativní společnost Free From Harm příběhy mnoha farmářů, kteří změnili svou životní cestu a dali chovu zvířat na maso a mléko sbohem.

Kognitivní disonance?

Co vede lidi, kteří se celý život živí chovem zvířat a prodejem jejich masa, k tak náhlému zvratu a změně názorů, který je může připravit o živobytí? Fiona Bucklandová, koučka, spisovatelka a učitelka na Škole života v Londýně,  nazývá tento jev základní kognitivní disonancí. K té podle ní dochází, když způsob života není plně v souladu s tím, jak se cítíte a co cítíte. Osobní hodnoty se potom dostávají do rozporu s životním povoláním a úspěchy. A jejich nesoulad ony úspěchy vlastně znehodnocuje. Výsledkem je pak právě onen myšlenkový obrat o 180 stupňů, který vidíme u farmářů. Uvědomí si potlačované emoce, sounáležitost se zvířaty a zjistí, že už dál nemohou.

Kognitivní disonanci, tedy rozpor životního postoje a osobních hodnot, člověk podle Bucklandové snáší tak dlouho, dokud jednoduše nezjistí, že takhle už dál žít nemůže. Dostaví se znechucení životem, sám sebou, doslova nevolnost nad vlastní existencí, která podněcuje okamžitou změnu. „Je to důvod, proč někdo sedí za stolem a myslí si, už to nemůžu dál dělat,“ vysvětluje Bucklandová.

Kognitivní disonance je příliš silná, vyvíjí příliš velký tlak. Musí se tedy nějak vyrovnat. A toto vyrovnání poskytne pouze celkové zvrácení situace ve prospěch dlouho potlačovaných osobních hodnot. Odhodlanost k rozhodnutí, které učinil třeba Sivalingam Vasanthakumar, může v nevědomí kypět a zrát po celé týdny, měsíce nebo roky. Na jatka se dostal tolikrát, že už to zkrátka nemohl snést. Jeho čin popisuje Bucklandová jako "okamžik tvůrčího řešení problémů": Jsou tady některé ovce, které bych chtěl udržet na živu. A tady je útočiště, kam bych je mohl odvést a kde se jich ujmou.

Rutina jako zabiják

Podle Stephena Palmera, člena Britské psychologické společnosti, většina z nás zejména ve středním věku vyhledává nový účel a význam života. Možnost nebo příležitost k vykonání tvůrčího řešení problémů, jak Bucklandová popisuje Vasanthakumarův čin, ale často zanikne ve frontě v supermarketu nebo v naplněné pračce či sušičce.

Podle dalšího psychologa Mika Hughesmana je právě životní rutina zabijákem všech životadárných myšlenek. Tvrdí, že lidé musí více přemýšlet a nezabřednout do stereotypu každodenního života, který často neumožňuje dohlédnout dál než na další den, další ráno. Hughesman zdůrazňuje důležitost klíčových otázek a možnost jejich řešení i ve vlastním malém osobním horizontu. Co je pro někoho maličkost, může pro jiného znamenat ohromný krok, který dá jeho životu nový smysl. Sám Hughesman jde v tomto směru příkladem. Nedávno se stal vegetariánem, protože se vnitřně nemohl srovnat se skutečností, že jí něco, co ještě před časem žilo a vnímalo podobně jako on.

Související…

Farmář-vegetarián: Vzdal se milionu, aby zachránil stádo krav
Vojtěch Žák

foto: Profimedia, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Severní magnetický pól se hýbe a pohyb se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Severní magnetický pól se hýbe a pohyb se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...

Objevila se nová planeta v naší galaxii? Taky je možné, že jde jen o černou díru

Objevila se nová planeta v naší galaxii? Taky je možné, že jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...