fbpx

Svět zasáhla bezprecedentní vlna veder. A na další se musíme připravit 1 fotografie
Rekordní teploty zasáhly na začátku července celou severní Ameriku. V Kanadě bylo 9. července až 47 stupňů Celsia, své si užil i New York (na snímku, zdroj: Shutterstock)

Společnost musí zintenzivnit přípravy na extrémní vedra, která mohou přijít rychleji a tvrději, než se původně předpovídalo, varuje skupina předních vědců v oblasti klimatu. Poukazují přitom na děsivě vysoké teploty v Kanadě, USA i na severu Evropy

Zveřejněno: 14. 7. 2021

Na přelomu června a července tepelná kupole nad Britskou Kolumbií, státem Washington a Portlandem v Oregonu rozdrtila denní teplotní rekordy o více než 5 °C. Jde o vrchol, který by byl ještě týden předtím považován za nemožný. Odborníci uvedli, že klima může překročit nebezpečnou hranici. Analýza vln veder uvádí, že díky klimatickým změnám způsobeným člověkem je extrémní počasí nyní asi 150krát pravděpodobnější. Teploty po celém světě se zvyšují v důsledku emisí skleníkových plynů a vědci již dlouho předpovídají, že tepelné rekordy budou překonávány s rostoucí frekvencí.

Autoři nové studie každopádně uvedli, že nejnovější nárůst oteplování překonal i ty nejhorší scénáře klimatických modelů. To je nutí, aby přehodnotili své chápání vln veder a zvážili možnost, že podobné teplotní šoky by mohly utrpět i jiné části světa, včetně Evropy. 

Rozhodně bychom neměli očekávat, že se vlny veder budou chovat tak, jak se chovaly v minulosti.

„Je to zdaleka největší teplotní skok v historii, jaký jsem kdy viděla,“ říká Friederike Ottová, zástupkyně ředitele Institutu pro změny životního prostředí na Univerzitě v Oxfordu, která je jednou ze zakladatelek skupiny World Weather Attribution, která nejnovější studie vydala. „Rozhodně bychom neměli očekávat, že se vlny veder budou chovat tak, jak se chovaly v minulosti.“

V cyklu veder

Klíčové nyní je zjistit, zda postižené oblasti v Severní Americe měly prostě smůlu, nebo zda klimatický systém překročil prahovou hodnotu a vstoupil do nové fáze, kdy malé množství celkového globálního oteplení může způsobit rychlejší nárůst extrémních teplot. Dosud o tom neexistuje vědecká shoda, ale vědci nyní budou prioritně studovat, zda by další formy narušení podnebí, jako je sucho nebo zpomalující proudění vzduchu, mohly zesílit vlny veder.

Další z autorů studie Geert Jan van Oldenborgh z Nizozemského královského meteorologického institutu uvedl, že až do loňského roku standardní klimatické modely předpokládaly, že existuje horní hranice teplotních vln, které se pohybují zhruba dvakrát rychleji než širší globální trendy oteplování. „Mysleli jsme si, že víme, co se děje. Pak přišla tato vlna veder, která byla vysoko nad horní hranicí. To bylo překvapivé a otřesené,“ prohlásil van Oldenborgh. „Nyní jsme si mnohem méně jisti tím, co o vlně veder vlastně víme. Velmi se obáváme možnosti, že nastane všude, ale zatím to ještě nevíme jistě.“

Afrika, Laponsko i Sibiř

Nedávné teploty v USA a Kanadě dosáhly rekordu 49,6 °C, provázelo je více než 500 úmrtí. Vedro vyvolalo lesní požáry, povodně z tajících ledovců, výpadky proudu a popraskané silnice. Vědci zdůraznili, že podobné trendy v oblasti klimatu lze nalézt v mnoha jiných částech světa, i když jsou často nedostatečně sledovány. Jde zejména o subsaharskou Afriku, která nemá tolik monitorovacích stanic a které se dostává mnohem menší pozornosti médií. I části Sibiře a Pákistánu nedávno zažily neobvykle silné vlny veder.

Vlny veder dosáhly na první místo v globálních žebříčcích nejsmrtelnějších katastrof v letech 2019 i 2020.

Také evropské severské země zaregistrovaly před pár dny téměř rekordní teploty, na některých místech dokonce 34 °C. Finský národní meteorologický ústav zaznamenal nejvyšší teplotu za červen od začátku měření, které provádí od roku 1844. Kevo v Laponsku naměřilo v neděli 4. července 33,6 °C, což byl nejteplejší den od roku 1914, kdy úřady vykázaly teplotu 34,7 °C. Několik míst ve Švédsku také zaznamenalo rekordní červnová maxima.

Vědci již dříve sledovali silnou souvislost mezi klimatickou krizí a dalšími extrémními událostmi včetně vln veder v roce 2020 na Sibiři, australských požárů v letech 2019–2020, evropských vln veder v letech 2018 a 2019 a tropické bouře Imelda, která zasáhla Texas v roce 2019.

Častá příčina smrti

Náklady související s horkem, které se týkají úmrtí, nemocí, zmeškané pracovní doby a škod na majetku, podle Maarten van Aalstové z klimatického střediska Červeného kříže prudce rostou. Vlny veder dosáhly na první místo v globálních žebříčcích nejsmrtelnějších katastrof v letech 2019 i 2020. Jde o znepokojující globální trend. V úmrtních listech se teplo zmiňuje jen zřídka. Van Aalstová vyzvala vlády, aby posílily systémy včasného varování a protiopatření proti vlnám veder.

Podle vědců je ještě naléhavější ukončit produkci emisí, které způsobují globální oteplování. Při současné úrovni oteplování je sice nedávné smrtící teplo v severozápadní Americe považováno za mimořádné, ale nová studie zjistila, že by mohlo nastat jednou za pět až deset let, pokud by globální teploty vzrostly o dva stupně, k čemuž může dojít už v roce 2050.

Související…

Vedra prozatím skončila, ale budou se vracet. Zřejmě už nenávratně
Ivan Verner

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...