fbpx

Režisér Štěpán Altrichter natočil černou komedii o rasistech, kteří nenávidí systém, připravují se na konec světa a je jich kolem nás víc než příslušníků pražské kavárny

Zveřejněno: 26. 8. 2019

Film Národní třída podle stejnojmenné knihy Jaroslava Rudiše vypráví o chlapíkovi jménem Vandam (něco mezi Luďanem ze seriálu Most a Daliborkem z dokumentu od Víta Klusáka, to všechno v pražských reáliích), který žije sám na okraji Prahy, každý den cvičí, aby se připravoval na apokalypsu, zhroucení světového řádu a poslední velkou bitvu. A kromě toho se také pokouší sbalit místní výčepní Lucku. Pro kamarády ze sídlištní hospody je to národní hrdina, protože to byl prý kdysi on, kdo to všechno dal dohromady v listopadu 89 na Národní třídě.

Film má dva trailery, jeden cenzurovaný, aby mohli na film také mladí lidé. Máme se tedy bát? Je to thriller, nebo opravdu hodně černá komedie?

„Je to klasická tragikomedie,“ říká režisér filmu Štěpán Altrichter. „Příběh člověka, který je na kraji společnosti, má rasisticky xenofobní a homofobní sexistický názory. Na druhou stranu je to vlastně dobrák,“ usmívá se mladý režisér. „Ambivalentní charakter, který je ale hrozně charismatický, takže nás baví. Jestli tedy chcete žánr, tak je to tragikomedie. Příběh je napsaný podle reálného rváče z hospody, který si nebere servítky a má takové trošku vyhraněné názory.“

Hospoda, do které chodí hlavní hrdina filmu Národní třída Vandam, se jmenuje Severka. Stejnojmennou hospodu znají lidé shodou okolností i ze seriálu Most...

Film vznikal ve spolupráci s Českou televizí a až během natáčení jsme se dozvěděli od režiséra Prušinovského, že taky točí o Severce. Tohle je ovšem jiná Severka, která se objevuje i v předloze Jaroslava Rudiše. Ono se mimochodem taky trošku jedná o podobný žánr, až na to, že ta jeho věc je trošku seriálovější. Je to prostě dáno tématikou doby. Tihle tragičtí hrdinové inspirují různé filmaře, kteří to často cítí podobně. Podobně jako Luďana z Mostu se i Vandama snažím brát vážně, ale na druhou stranu chci ukázat, že tudy cesta nevede.

Váš film ukazuje dost vyhraněné charaktery.

Vandam je reálná postava. Jaroslav mu dokázal naslouchat a vzal ho takového, jaký je. Intelektuálové se samozřejmě nad jeho názory mohou zarazit, ale často jsou tihle lidi vlastně docela hodní a mají v sobě silné hodnoty. Mluvili jsme o Mostu. Tam sedí Luďan v Severce a říká: Cikány tady nechceme až tady na Frantu, protože ho známe, tak tady může být.

Pokud by k něčemu pozitivnímu měl tenhle film přispět, tak je to sbližování.

Mě to rozdělení na dvě skupiny hodně štve – spousta lidí z naší pražské kavárny těmi lidmi opovrhuje, říkají: Jak můžou volit tyhle strany? Jak můžou tohle říkat o cikánech nebo migrantech? Musíme se ale snažit pochopit se navzájem a nerozdělovat.

Je tohle filozofie, se kterou jste Národní třídu točil?

Je to smířlivé k roli hlavního představitele, ne k jeho myšlenkám. Hynek Čermák to hraje zábavně. My jsme se snažili od začátku dělat film, který je v první řadě prdel, který baví a teprve potom se snaží něco říct. Úplně smířlivé a uhlazené to asi není, spíš takové trošku celé vyhrocenější.

Jak dlouho se vlastně Národní třída natáčela?

Před třemi lety za mnou přišel producent Pavel Strnad, kterému se líbil můj předchozí film Schmitke, a říká: „Hele, mám nápad.“ Já už jsem tehdy pracoval na jiném projektu, ale on mi řekl: „Hele, uděláš si za rok Národní třídu a pak v tomhle můžeš pokračovat.“ A já jsem si přečetl tu knihu, setkal jsem se s Járou Rudišem. Kniha je super, s Járou jsem si rozuměl opravdu celou dobu výborně, tak jsem si řekl proč ne. A bude to rychlá věc. Nakonec to trvalo tři roky, myslím. A full time skoro každý den.

Vám se do hlavní role Hynek Čermák nejdřív moc nezdál. Proč?

Hynek podobné drsné typy hraje často. Přišlo mi to dost jednoduché a nechtěl jsem, aby lidi řekli: Jo, tak jasně, to je o rváčovi v hospodě, tak to ho bude hrát Čermák. On ale tady nehraje typického frajírka jako v Raplovi. Zkoušeli jsme i jiné super herce, ale vždycky z toho vyšel vlastně jiný film, než jsme chtěli.

narodni trida 1920px foto jan hromadko 1434 low

S Vandamem, s tím pravým i s tím, kterého hraje Hynek Čermák, se v kinech můžete potkat od 26. září


Já jsem potkal originál Vandama, podle kterého je to napsané. A k tomu se prostě Hynek hodil nejvíc. Ten Vandam je vlastně hrozně nesympatický a zároveň ho nechcete úplně zavrhnout. A kromě Hynka Čermáka není v Česku herec, který by tohle uměl spojit. Takže jsem se rozhodl, že to bude on. Já se vždycky snažím, aby divák viděl něco nového, proto jde do kina.

Vy jste s Vandamem originálem během natáčení spolupracovali?

Ano, on si tam dokonce zahrál. Jsem zvědavý, jestli to diváci poznají, který z nich to je. On totiž vůbec nevypadá jako Hynek, ale ti dva se samozřejmě potkali. Hynek mi hned řekl, že se ho nebude snažit napodobovat, že by to byla neúcta k tomu člověku. Ale bylo dobré ho trošku pochopit. To je úplně neuvěřitelné, jak je ten člověk šarmantní a hodný. Zároveň je to absolutní svině, se kterou bych se nechtěl zrovna dostat do konfliktu.

Mají ti lidé šanci se nějak vykoupit? Může je vůbec společnost uznávat či respektovat?

Já nevím, jestli je to opravdu tak zlý. Myslím, že je to tak půl napůl. Těch lidí je daleko víc, než si myslíme. My žijeme v takové trochu bublince. Když jsem v Krušných horách točil Schmitkeho, tak tam bylo takových Vandamů víc než lidí, kteří jsou jako my dva. A ti si naopak říkají: Proč já se mám koukat na tyhlety, co nejsou v pohodě? Pokud by k něčemu pozitivnímu měl tenhle film přispět, tak je to sbližování.

Myslíte si, že si takový film na sebe dokáže vydělat?

Je to velmi nízkorozpočtový film, pohybovali jsme se na dolní české hranici. My jsme dostali podporu od České televize, naštěstí ve stejné skupině Michala Reitlera už tehdy vznikal Most, takže nejsme jediní, kde je každé páté slovo sprosté – trochu se tam otevřely brány. A Jaroslav Rudiš je zase napojený na Berlín, tam se to zalíbilo redaktorovi televize ZDF a ten řekl: Hele, až na to, že to je česky, tak by se to úplně stejně mohlo odehrávat tady na východě, nám se to líbí a chceme na to přispět. Což nás zaujalo, protože Němci s humorem a kontroverzí neumí zacházet tak jako my. No a něco poslali také Francouzi… Ten celkový objem peněz je sice víc než na studentský film, ale nemohli jsme si moc vyskakovat.

Štěpán Altrichter (1981)

Vyrůstal v Praze a později v Německu. Studoval filozofii a psychologii v Berlíně, později režii na pražské FAMU a postupimské Hochschule für Film und Fernsehen. Má za sebou několik krátkých dokumentů a hraných filmů. Jeho prvním celovečerním filmem byl Schmitke, detektivní příběh ze Sudet. Film měl premiéru na festivalu v korejském Pusanu a na festivalu v německé Chotěbuzi získal v roce 2014 cenu za nejlepší debut. Národní třída je jeho druhým celovečerním počinem. Vznikl v česko-německé koprodukci. Hlavními producenty jsou Pavel Strnad a Petr Oukropec z Negativu, koproducenty Česká televize, německá společnost 42film a německá televizní stanice ZDF.

Věděli jsme, že máme dvě možné cesty. Buď půjdeme stylem, jako jde kniha, jako je to třeba u Spalovače mrtvol, což by bylo opravdu náročné. Druhá možnost byla udělat to tak, aby na to mohli jít normální lidi, aby to byl dobrý biják. Postavili jsme to na hlavním hrdinovi, a když se nám podaří přesvědčit lidi, že to není žádná další intelektuální sračka, tak snad přijdou. A já si myslím, že si to i užijí. Není to žádná cinefilní artová meditace, ale není to ani žádná pitomá sranda.

Teď mě napadá… Když tam tedy reálný Vandam hraje, co kdyby se udělala soutěž „Najdi Vandama“?

Skvělej nápad. Nebo třeba Najděte Vandama ve svém okolí. Takových lidí kolem nás žijí spousty. Každý podle mě zná ze svého okolí takového člověka, který je vlastně v něčem okouzlující, protože je absolutně nepodplatitelný a neohebný. On má svůj názor a za tím si jde. I když by měl dostat po držce. A takových lidí už je dneska málo.

Půjdete s filmem do zahraničí i na festivaly?

Jsme přihlášení na nějaké festivaly teď na podzim a v zimě. Ještě nemůžu nic říct, ale myslím si, že to vypadá velmi slibně. A pak samozřejmě už tím, že to spolufinancovali Francouzi a Němci, tak se to bude vysílat ve francouzské televizi a v německé televizi. V Německu tomu dokonce budou dělat dabing. Taky to tam půjde normálně do kina. Ještě nevíme v jakém rozsahu, protože v posledních letech mají úspěch spíš artové české filmy. I když jsem od distributorů už slyšel: Aha, český film, tak to bude těžké…

Ale to téma frustrovaných starších týpků, kteří potom i třeba volí ty pravicové strany, je mezinárodní. To vůbec není relevantní jenom pro nás. Takže si myslím, že by to mohl být i film, který by se mohl dostat do zahraničí.

Související…

Režisér filmu V síti Vít Klusák: Po traileru se děti začaly ozývat na krizové linkyFilm může vyřešit problém. Šmejdi jsou důkaz, říká šéf festivalu Jeden světJohan Kolínský: Můj film o Slavii je mozaika jednoho desetiletí

foto: Autor, zdroj: Národní třída (ČSFD)

Tipy redakce

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.