Kromě vzhledu se ženy od mužů výrazně liší také pravidelnými vnitřními procesy, jež hrají klíčovou roli v jejich celkovém zdraví. Řeč je například o metabolismu, který je příčinou pomalejšího spalování a citlivosti na inzulín, větším zastoupení tukové tkáně představující důležitou zásobárnou energie a nepostradatelný prvek v optimální produkci hormonů, nebo i menším výskytu svalové hmoty v těle, jež je ovlivněno nižší hladinou testosteronu. Hlavní rozdíl se však týká hormonálního cyklu, který zásadně ovlivňuje nejen náladu a emocionální rozpoložení, ale také imunitní systém, kardiovaskulární zdraví a již zmiňovaný metabolismus. Není proto divu, že ženy mají odlišné nároky na příjem živin a esenciálních látek než muži.
Hormonům je třeba naslouchat
Hormony v mužském těle jsou vázané primárně na cirkadiánní rytmus. Přestože i u žen mají jednotlivé fáze dne značný vliv na vyplavování kortizolu, melatoninu, inzulinu a ženských hormonů, jejich těla se také řídí měsíčním cyklem, jenž trvá 28 dní a je rozdělen do 4 důležitých fází. V průběhu měsíce tak dochází k pravidelným změnám hladin progesteronu, estrogenu a luteinizačního hormonu (LH) společně s hormonem folikulostimulačním (FSH), kdy se zároveň mění i potřeba příjmu konkrétních potravin a aktivních látek a schopnost těla metabolizovat.
„Spouštěčem menstruačního krvácení, jež je počítáno za začátek nového cyklu, je pokles progesteronu a estrogenu, který zároveň v průběhu menstruace začíná opět mírně stoupat. V této fázi se žena cítí více unavená než obvykle, proto je důležité zaměřit se na vyšší příjem železa, například v podobě špenátu, brokolice, červeného masa, ořechů a sušeného ovoce, a zároveň hořčíku. V následné folikulární fázi roste hladina estrogenu, tedy i dochází ke zlepšení citlivosti na inzulín a tělo lépe využívá sacharidy – měl by se zvýšit přísun vitamínu B a antioxidantů.
Citlivost na prostaglandiny, které ovlivňují děložní kontrakce, riziko rozvoje hormonálních poruch, jako jsou endometrióza či syndrom polycystických ovarií, nebo také metabolismus estrogenu – to vše může být ovlivněno genetickými predispozicemi.
Ovulace je naopak spojená s prudkým vzestupem luteinizačního hormonu (LH). V případě závěrečné luteální fáze, kdy roste hladina progesteronu, je nasnadě pro správnou funkci nervového systému a zmírnění důsledků PMS, tedy premenstruačního syndromu, dát pozor na optimální hladinu hořčíku a vitamínu B6. Celkově pro dosažení hormonální rovnováhy ve všech fázích cyklu je vhodné, aby se žena zaměřila kromě již zmiňovaných esenciálních látek třeba také na vitamín E a zinek, jejichž účinky mohou být prospěšné především během ovulace. V Chromozoom jsme vyvinuli doplněk stravy DAILY FEMALE, který obsahuje také vitamín D3 k udržení reprodukčního zdraví, selen, jenž přispívá ke správné funkci štítné žlázy a podporuje plodnost, vitamín A pro regulaci estrogenu a správné fungování děložní sliznice, ale i celou řadu dalších látek prospěšných pro ženské zdraví,“ komentuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu v Chromozoom.
Cyklus v rukou genů
Zajištění ženské hormonální rovnováhy není jen tak. Kromě životního stylu mohou být příčinou nepravidelnosti a bolestí spojených s PMS také genetické predispozice. Procházková upozorňuje, že genetika hraje v rámci regulace hormonů velmi důležitou roli: „Citlivost na prostaglandiny, které ovlivňují děložní kontrakce, riziko rozvoje hormonálních poruch, jako jsou endometrióza či syndrom polycystických ovarií, nebo také metabolismus estrogenu – to vše může být ovlivněno genetickými predispozicemi.
Zvýšená hladina kortizolu oslabuje kolagen a zpomaluje regeneraci pleti. Nadbytečný příjem cukru a rafinovaných sacharidů zase vede ke glykaci urychlující stárnutí pokožky.
K silnějším bolestem nebo krvácení mohou přispět určité varianty v genech pro estrogenové receptory, například ESR1, enzymy metabolizující hormony nebo i zánětlivé cytokiny. Premenstruační syndrom, který postihuje mnoho žen, je v mírné formě běžnou součástí cyklu, ale pokud je silný a omezuje kvalitu života, není to normální a je vhodné to řešit. Jeho intenzita může do určité míry souviset i s genetickými predispozicemi.“ Pro optimální průběh cyklu je vhodné své denní návyky, ať už se jedná o fyzickou aktivitu, jídelníček či potřebu odpočinku, přizpůsobit aktuální fázi, a dopřát tak tělu vše, co potřebuje.
Vypnutá pleť, kůže bez skvrn a pevné vlasy
Všechno je vzájemně propojené. Ženské zdraví není definováno pouze vnitřními procesy, ale také vnějšími znaky, které velmi často vypovídají o celkové kondici a fyzickém stavu. Největším nepřítelem jsou v tomto ohledu špatné návyky a dlouhodobý stres. „Zvýšená hladina kortizolu oslabuje kolagen a zpomaluje regeneraci pleti. Nadbytečný příjem cukru a rafinovaných sacharidů zase vede ke glykaci urychlující stárnutí pokožky. Velkým rizikem je i nedostatek spánku, sporadický pitný režim, kouření nebo také pití alkoholu. Všechny tyto faktory brání buňkám v regeneraci, dehydratují tělo a zhoršují vstřebávání důležitých živin, které jsou pro zdraví pleti, vlasů i nehtů klíčové. Svůj vliv však mohou mít i genetické predispozice. Například gen MC1R souvisí s vyšší pigmentací pleti a vlasů, geny COL1A1 a COL1A2 ovlivňují produkci kolagenu a geny SOD2 a GPX1 mají na starost ochranu před oxidačním stresem a stárnutí,“ upozorňuje genetička.
O kvalitě pleti však rozhodují také konkrétní esenciální látky. Pokud ženě chybí omega-3 mastné kyseliny a vitamíny C, D a skupiny B, zvyšuje se riziko předčasného stárnutí. Je proto důležité mikroživiny nejen v rámci vyvážené stravy, ale také v podobě kvalitních doplňků pravidelně užívat. „Pro zdraví kůže je vhodné se zaměřit na kolagen společně s vitamínem C, omega-3 mastné kyseliny, které disponují protizánětlivými účinky nebo také vitamín D a kyselinu hyaluronovou. Biotin a zinek zase podporují růst pevných vlasů,“ uzavírá Procházková.
