Lítačku zná většina Pražanů a lidí, kteří s ní jezdí MHD, pouze jako další plastovou kartičku, kterou ukazujeme v tramvaji revizorům. Operátor ICT, firma, jež ji pro město spravuje, s ní má ale daleko větší plány. „V budoucnu by měla zajistit všechny služby, které souvisí s mobilitou,“ říká Michal Fišer, generální ředitel Operátora ICT.
Co všechno Lítačka už umí a co by měla Lítačka umět?
Lítačka měla původně „pouze“ nahradit vendor lock-in u Opencard tak, aby celý systém mohlo plně spravovat město. Původní generální dodavatel držel město v šachu, teď máme systém pod kontrolou. Máme externí dodavatele, ale na podporu kartového systému vynakládáme minimální prostředky v řádu jednotek tisíc měsíčně, jinak to spravujeme celé sami. Naše vize je, že funkcionality karty budeme dál rozšiřovat.
Nejedná se ale jen o kartičku samotnou. Jedná se o všechny věci okolo. Třeba jak ji koupit, jak si ověřit, dokdy karta platí a podobně.
To byla druhá fáze celého projektu: nahradit odbavovací systém. Určitě si vzpomínáte na validátory v metru, kam jste museli přijít a potvrdit si jízdní kupón. My jsme připravili projekt, který interně nazýváme Multikanálový odbavovací systém. Ve zkratce. Nemusíte už stát ve frontě u okýnka, všechno vyřídíte online. Do poloviny roku chceme do systému integrovat také Apple Pay a Google Pay.
Proč to tak dlouho trvá?
Protože je to rozsáhlý projekt, i když to na první pohled tak nevypadá. Musíte nastavit smluvní vztahy se všemi dopravci. Z pětaosmdesáti procent se sice jedná o pražský dopravní podnik, ale máte také dalších zhruba dvacet dopravců ve Středočeském kraji. Lítačka totiž není jen pražská záležitost.
Miniprojekty typu solární lavičky nebo wi-fi připojení třeba na Petříně byly hodně kritizovány, ale měsíčně se tam připojují tisíce lidí.
Pak jsou tady dva organizátoři hromadné dopravy, ROPID a středočeská IDSK, dále města samotná – radnice hlavního města Prahy a Středočeský kraj, České dráhy, které jsou také důležitým hráčem… Se všemi subjekty se musí uzavřít vztahy, všichni se musí shodnout, jaké bude finální řešení. To je dneska takové, že máme otevřený systém plně v majetku městské společnosti, který provozujeme pro oba kraje.
Mluvili jsme o tom, že Lítačka nemusí být jen ta plastová kartička…
Na té kartičce je zjednodušeně řečeno potvrzení o tom, že jste si koupili kupón. My jsme schopni do systému přidávat jakékoli identifikátory, což může být Lítačka, ale třeba i platební karta, In-karta Českých drah, letos by měla přibýt ještě univerzitní karta nebo ISIC. Na platebních kartách VISA a Mastercard už nahrání kuponu funguje, nicméně všechno směřuje k mobilní aplikaci. Ta by v sobě měla integrovat co nejvíce služeb, měla by fungovat vlastně jako nástroj komunikace mezi městem a občanem ohledně služeb, které město nabízí. Aplikace už je vlastně spuštěná. Zatím si v ní můžete koupit krátkodobé časové jízdenky. Letos by se v ní ale měly objevit i jiné funkcionality včetně onoho nákupu dlouhodobých časových kuponů.
Takže pak už nebudu muset mít žádnou kartičku?
Aplikace všechno zvládne. Budete si moct koupit jednorázovou jízdenku nebo časový kupón, zároveň bude sloužit jako identifikátor, takže kartička nebude potřeba. Budete mít aplikaci, přes kterou si koupíte třeba měsíční nebo roční kupon, a když vás bude kontrolovat revizor, ukážete mu platný kupon v telefonu. Nebo také když budete nastupovat v Mladé Boleslavi do dopravního prostředku a pojedete do Prahy, tak si při nástupu pípnete, a pokud budete mít nakoupený správný kupon, tak vás to do dopravního prostředku pustí a odveze až do Prahy.
Kdy budou mít Pražané možnost začít Lítačku v mobilu využívat?
K nákupu krátkodobých časových jízdenek to jde už nyní, je ke stažení na Apple Store a Google Play. Nové funkcionality chceme představit do prázdnin.
Co všechno by tedy aplikace měla umět?
Aplikace by měla v dlouhodobém výhledu umožnit nákup jakýchkoli služeb, které souvisí s mobilitou. Chceme například, aby bylo možné zobrazovat elektronabíjecí stanice pro uživatele elektromobilů, zjistit, jestli jsou obsazené nebo volné, a zároveň zaplatit za dobíjení. Chceme taky, aby si mohli objednat carsharing…
Takže chcete řešit komplexní mobilitu?
Přesně tak. Chceme například poskytovat informace o možnostech parkování a zároveň umožnit platbu. Už dnes funguje pilotní projekt v Letňanech na P+R parkovišti, kde lidé můžou automaticky vjíždět a vyjíždět přes rozpoznání SPZ a platit přes mobilní aplikaci. A takhle by to mělo fungovat všude. Snažíme se taky sbírat data ze všech možných zdrojů, které město o parkování má – to mohou dělat auta, která hlídají parkování na zónách, parkovací automaty, nebo třeba kamerový systém.
To všechno by mělo být součástí projektu multimodální navigace, tedy navigace pro více druhů dopravy. Uvedu příklad: do aplikace zadáte, že chcete jet z Brandýsa nad Labem do centra Prahy, a aplikace vám řekne: „Vezmi si osobní auto, dojeď na kraj Prahy, tam zaparkuj na tom a tom parkovišti, přestup si do MHD a dojedeš do centra, na poslední úsek použij elektrickou koloběžku, kterou najdeš tam a tam, celá ta cesta tě bude stát tolik a tolik. Pokud chceš zaplatit parkování, klikni sem, pokud si chceš koupit lístek na MHD, klikni sem.“ Lítačka má být univerzální nástroj na mobilitu jako komplexní službu.
Na to budete potřebovat ale subdodavatele, partnerské firmy. Zjišťovali jste si třeba, jaký by o to byl zájem?
Před Vánoci jsme uspořádali první kulatý stůl pro poskytovatele sdílených služeb mobility. Přišlo asi patnáct firem, navzájem jsme si vyměnili informace. Chtěli jsme vědět, jak si představují spolupráci s městem a co my jsme jim schopni nabídnout. Cílem je navrhnout jednoduché technické řešení, aby mohli přes aplikaci Lítačky nabízet svou službu. Zájem projevili také výrobci automobilů. Velmi dobře vnímají, že pro určitý segment lidí nebude atraktivní automobily vlastnit. My jsme zpracovali tendr, který se týkal carsharingu, ovšem nové vedení města ho před několika dny zrušilo.
Proč?
Projekt měl za cíl doplnit stávající poskytovatele služeb carsharingu jedním, který by nabízel ke sdílení jen elektrická auta. My jsme na základě analýz usoudili, že by po nějakou dobu měl carsharing poskytovat jeden generální dodavatel. Důvodů bylo víc, například to, že elektroauta jsou pořád ještě drahá. Poskytovatel měl zajistit e-carsharing na dobu sedmi let a měly mu být kompenzovány náklady. Mluvilo se o tom, že ta zakázka byla za miliardy, což není pravda. Odhadem to město mělo stát 130 milionů v rozsahu sedmi let. Nové vedení se rozhodlo, že chce otevřít trh a nabídnout podporu každému, kdo se chce zapojit. Konkrétní obrysy takové podpory ještě nejsou navrženy. To ale nic nemění na podpoře města sdílené čisté elektromobility, například vybudováním vhodné infrastruktury a zavedením pravidel v této oblasti.
Celý koncept smart city je založen na zpracování velkého množství dat. Vy už jste zmínil kamery, které dokážou rozpoznat poznávací značky, parkovací automaty… S jakými daty ještě pracujete? Co třeba data z mobilních telefonů? O těch se v souvislostech se smart city mluví často.
Ideální je s každým partnerem nastavit vyvážený vztah. Mobilní operátor je schopen poskytovat určitá data městu a naopak město může poskytovat zpátky data mobilnímu operátorovi. Může to být oboustranně výhodný vztah, ve kterém to nebude jen o penězích. Mobilní data mohou být dalším vhodným prostředkem, jak například zjistit, jestli je dané parkovací místo obsazené nebo ne, jestli tam ten, kdo si ho objednal, dojel, kdy z auta odešel, jestli už odjel…
Michal Fišer
Vystudoval MBA v oboru finance na Vysoké škole ekonomie a managementu a titul bakalář na Anglo-American University v Praze. Před zahájením poradenské praxe ve společnosti Pwc pracoval ve společnostech Deloitte, Plzeňský Prazdroj a České Aerolinie. Generálním ředitelem Operátora ICT je od června 2016.
Způsob zpracování dat je naprosto klíčový. My jsme vytvořili nástroj s názvem Golemio, což je vlastně databáze údajů o desítkách různých činností ve městě. Sledujeme třeba odpadové hospodářství, máme senzory v koších nebo projekt, který u tříděného odpadu zobrazuje, jaké popelnice nebo nádoby jsou plné a jaké ne. Občané se pak můžou podívat, kde jsou volné popelnice nebo kontejnery, a úklidové společnosti si zase můžou lépe nastavit svozové harmonogramy.
Pod pojmem „smart city“ si Pražané donedávna představili tak maximálně solární lavičky. Co všechno je ještě „smart Praha“?
Celé dopravní řešení, o kterém jsme mluvili, je nejlepší ukázkou smart Prahy. Miniprojekty typu solární lavičky nebo wi-fi připojení třeba na Petříně byly hodně kritizovány, ale měsíčně se tam připojují tisíce lidí. Máme taky zajímavý projekt z oblasti e-health, kdy propojujeme poskytování sociální péče s praktickými doktory – senioři mají chytré náramky, přes které můžou v případě nouze kontaktovat asistenční službu. Takové služby se předtím nepotkávaly, protože nebyl žádný prostředek, kudy by si vyměňovaly informace. My si vyzkoušíme, jak tyhle subprojekty fungují, jestli jsou hospodárné, a pokud ano, jestli je možné je rozšířit i mimo hranice Prahy.
Kdybyste měl kouzelnou hůlku a možnost změnit nebo zařídit v Praze jednu věc, která by to byla?
Významně zlepšit řízení dopravy, využít zelené vlny. Líbilo by se mi, kdyby byla využita kapacita semaforů a všech čidel, které v prostředí města jsou.
Reklama
zdroj: Operátor ICT
