V sobotu začíná sezóna v ZOO Praha, novým tahákem je výstava zvířecího trusu

Hudební vystoupení, křtiny mláďat nebo otevření nové expozice. To jsou lákadla, kterými pražská zoologická zahrada hodlá oslovit návštěvníky už poslední březnovou sobotu.

Slavnostní zahájení 88. sezóny se uskuteční v sobotu od 11 hodin. „Kromě těch oficialit a vzácných hostů včetně významných celebrit tam budeme křtít jedno z našich mláďat – guerézu. Také představíme nový druh pro ZOO Praha, kagu chocholatého,“ řekl metropolitní televizi Praha TV Miroslav Bobek, ředitel Zoologické zahrady hlavního města Prahy.

Slavnostního zahájení sezóny se zúčastní také Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, herci Jitka Schneiderová a Jiří Dvořák, nebo Petr Hlubuček, náměstek pražského primátora.

Spolu s Miroslavem Bobkem návštěvníky přivítá také náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, a to na pódiu před Vzdělávacím centrem. Slavnostního zahájení se zúčastní například rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo herci Jitka Schneiderová a Jiří Dvořák, kteří uspěli v televizní soutěži StarDance. Následně vystoupí tanečníci taneční školy InDance.

Na sobotu je kromě programu nachystáno také jarní počasí

V poledne se program přesune k expozici gueréz pláštíkových, kde Petr Hlubuček s Jitkou Schneiderovou pokřtí jejich zatím poslední mládě a rovněž odhalí jeho jméno. Na to navážou křtiny gibbona stříbrného, jehož kmotry budou Tomáš Zima a Jiří Dvořák.

Nová expozice: zvířecí trus

Na 13. hodinu je naplánováno otevření nového objektu toalet v dolní části zoologické zahrady. Jeho součástí je trvalá expozice koprolitů a odlitků trusu zvířat. „Koprolity jsou zkamenělé výkaly. Budou tam také kopie trusu našich a nejen našich zvířat, třeba také pandy, takže to bude taková zajímavost,“ doplnil Miroslav Bobek. Za expozicí lachtanů jihoafrických pak proběhne další křest, tentokrát ovšem rozšířeného vydání knihy Atlas trusu.

ZOO navštívilo loni více než 1,4 milionu návštěvníků.

O dvě hodiny později začne hudební vystoupení mongolského umělce Badama Bolora, které předznamená vernisáž výstavy fotografií Václava Šilhy. Díky nim budou návštěvníci moci nahlédnout do života orlích lovců. Slavnostní zahájení nové sezóny doplní také bohatý doprovodný program, v jehož rámci se lidé budou moci seznámit zejména s výrobou a využitím enrichmentových prvků, které zvířatům obohacují jejich život v zajetí.

Pražskou ZOO v posledních letech navštíví ročně kolem 1,3 milionu lidí. Loni a předloni byla dokonce překonána hranice 1,4 milionu návštěvníků. Před deseti lety se zoologická v Praze stala dokonce nejnavštěvovanějším turistickým cílem v České republice. V roce 2007 ji prestižní magazín Forbes Traveler zařadil mezi osm nejlepších zoologických zahrad na světě. V současné době Pražská ZOO chová téměř sedm set druhů zvířat v celkovém počtu víc než pět tisíc exemplářů.

Pozemky ZOO dostala Praha darem

Pražská ZOO byla poprvé otevřena 28. září 1931. Zahrada však tehdy ještě byla staveništěm na ploše čtyřiadvaceti hektarů. Jejím prvním ředitelem se stal středoškolský profesor a ornitolog Jiří Janda. První stavbou byla administrativní budova u hlavního vchodu, dále výběh pro vlky, dřevěný pavilonek pro lvy a tygry a voliéra dravců. Prvním zvířetem, které se zde začalo chovat, se stala vlčice Lotta a hned po ní mladá lvice Šárka. Pražská ZOO se také proslavila unikátním chovem koně Převalského.

ZOO láká návštěvníky na nové expozice a celkem téměř 700 druhů zvířat

Historie zoologické zahrady v české metropoli ovšem sahá do 19. století. První pokus o založení zahrady lze spatřovat v otevřeném dopise hraběte Mořice Sweerts-Sporcka, který v únoru 1881 otiskl pražský deník Prager Tagblatt. V něm hrabě vyzýval, aby na památku připravovaného sňatku korunního prince Rudolfa vznikla zoologická zahrada. Na výzvu reagovalo několik osob, které poslaly i první peníze, k realizaci ovšem nedošlo.

V roce 1919 vznikla komise pro založení pražské zoo. O tři roky později daroval velkostatkář Alois Svoboda státu pozemky v Troji.

Další pokusy proběhly ještě do konce předminulého století. Mezi iniciátory figuroval například také národopisec Vojta Náprstek, který chtěl zahradu založit z pozice pražského radního. Jenže i nadále zůstávalo jen u plánů. Silněji se debata kolem založení zoologické rozproudila v roce 1904. Zde na sebe již upozornil Jiří Janda. Záměr ovšem narážel na nedostatek vhodných pozemků a oddálila jej i první světová válka.

V roce 1919 vznikla komise pro založení pražské zoo. O tři roky později daroval velkostatkář Alois Svoboda státu pozemky v Troji s podmínkou, že na nich bude vybudována také zoologická zahrada. K jejímu založení bezprostředně vedlo ustavení Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada, jehož prvním předsedou se stal již zmiňovaný Jiří Janda.