Kalendárium: Dnes slavíme den vína. Připijte si na zdraví!

K tomu, abychom si dali sklenku či dvě vína, obvykle nepotřebujeme žádný speciální důvod. Dnes ho ale máme – Den vína, který se každoročně slaví 25. května. Ať už tedy u sebe doma uspořádáte ochutnávku vín a vyzkoušíte nejnovější růžová vína, nebo se sejdete s přáteli a popijete u dobré večeře, oslava začíná hned po otevření lahve. Tak na zdraví!

Tajemství výroby vín

Všichni známe základy. Víno pochází z hroznů – nebo spíše ze zkvašené hroznové šťávy. Z toho vyplývá, že červené víno pochází z červených hroznů a bílé víno z bílých hroznů, že?

Pozor, nemusí to tak být. Ať už červené nebo bílé, prakticky všechny hrozny produkují čistou šťávu. Tajemství barvy vína nespočívá v dužině, ale ve slupkách. Při výrobě bílého vína se slupky z hroznů před kvašením odstraňují, čímž vzniká čirá šťáva, ze které se nakonec získá průhledné bílé víno. Obvykle jsou tyto slupky bílé, ale mnoho bílých vín (včetně velkého procenta šampaňského) se ve skutečnosti vyrábí z červených hroznů.

Při výrobě červeného vína naopak zůstávají slupky při kvašení v kontaktu se šťávou. Tomuto procesu se říká macerace.

Ve středověku se věřilo, že zvuk cinkání sklenic zažene zlé duchy, kteří by mohli pijanům ublížit. Na některých místech, například v Německu, lidé dodnes hlasitě bouchají sklenicemi o stůl a křičí, aby duchy odehnali.

Rozdíl je pochopitelně i v chuti. Bílá vína jsou obecně sladší než červená a podávají se nejlépe chlazená. Většina červených vín se podává při pokojové teplotě. Sladké červené víno by však mělo být pro nejlepší chuť také chlazené.

Věděli jste, že?

Na celém světě existuje asi 10 000 odrůd hroznů, ze kterých se víno vyrábí. Zatímco některé jsou všeobecně známé, například Chardonnay, jiné jsou vzácnější, například Caberlot.
Zatímco někteří lidé tento mok milují, jiní z něj mají nepopsatelnou hrůzu. Strach z vína se odborně nazývá oenofobie. Šťastní jsou ti, kteří jí netrpí.
Sklenicemi s vínem cinkáme z mnoha důvodů. Za prvé, zlepšuje to náš zážitek. Když víno pijeme, vidíme ho, chutnáme, cítíme na jazyku i vnímáme jeho vůni. Když navíc cinkneme skleničkami, vnášíme do zážitku všech pět smyslů. Ve středověku se navíc věřilo, že zvuk cinkání sklenic zažene zlé duchy, kteří by mohli pijanům ublížit. Na některých místech, například v Německu, lidé dodnes hlasitě bouchají sklenicemi o stůl a křičí, aby duchy odehnali.
Ve starověkém Římě si lidé potrpěli na ochucování vín. Věřili, že přísada navíc je důležitější než chuť samotného vína. Výjimkou tedy nebylo víno ochucené rybí omáčkou, česnekem, nebo dokonce absintem.
Ve starověkém Římě ženy víno pít nesměly. Když byly manželem přistiženy, mohl je i zabít.
Ve starověkém Řecku si hostitel při večeři dával první doušek vína, aby se ujistil, že víno podávané hostům není otrávené. Z tohoto zdvořilostního aktu vzniklo slovní spojení "pít na zdraví".
Nejdražší láhev vína v historii byla prodána za 558 000 dolarů, tedy za více než 12 milionů korun.