fbpx

Zveřejněno: 8. 9. 2017

Deprese je druhou nejčastější příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti ve vyspělém světě a výzkumy ukazují, že tato nemoc brzy převezme nelichotivé prvenství. Odborníci proto hledají alternativní a podpůrné možnosti léčby. Mezi nimi se nejvíce osvědčila jóga, která snižuje příznaky deprese dokonce i u těch pacientů, u kterých se psychofarmaka ukázala jako neúčinná.

Právě na pacienty, kterým byla diagnostikována deprese a kteří byli léčeni antidepresivy, a přesto nadále vykazovali velmi výrazné klinické symptomy nemoci, se zaměřila studie Dr. Lisy Uebelackerové, výzkumné psycholožky v nemocnici Care New England. Zkoumaní byli rozděleni na dvě skupiny – první se účastnila kurzů hatha jógy, což je odvětví jógy, které spojuje fyzické cvičení spolu s meditativními a dýchacími praktikami, zatímco druhá navštěvovala lekce zdravotní výchovy. Kurzy probíhaly dvakrát týdně, intervence trvala 10 týdnů a pacienti byli sledováni po dobu 6 měsíců.

yoga chlap shutterstock 222962584

Zapomeňte na antidepresiva s jejich vedlejšími účinky. I jóga má vedlejší účinky, avšak pouze ty pozitivní – mezi ně patří například zvýšení pocitu životní spokojenosti a sebevědomí, zlepšení fyzické a psychické kondice, ústup bolestí nejrůznějšího druhu či úleva od stresu a zátěže.

Účinky jógy doznívají až několik měsíců

V průběhu praktikování jógy nedošlo k významnému snížení příznaků deprese. Rozdíly mezi oběma skupinami nebyly patrné ani po skočení 10týdenní intervence. Výrazný obrat k lepšímu se u depresivních pacientů, kteří cvičili jógu, projevil až později – v rozmezí 3 až 6 měsíců.

„Předpokládali jsme, že účastníci jógy budou v průběhu času vykazovat nižší stupeň závažnosti deprese dle škály QIDS (Quick Inventory of Depression Symptomatology). Naši hypotézu jsme potvrdili – jóga měla skutečný dopad na symptomy deprese,“ popisuje Dr. Uebelackerová. Pacienti, kteří praktikovali jógu, měli navíc v porovnání s kontrolní skupinou obecně lepší vnímání svého zdraví, byli fyzicky zdatnější, pociťovali méně bolesti a i ve skupině a společnosti lépe fungovali.

Jóga – královna mezi relaxačními technikami

Na tato zjištění navázala například klinická psycholožka Nina Vollbehr z Centra integrativní psychoterapie v Groningenu, která pracovala se 74 depresivními vysokoškoláky s cílem odhalit působení jógy a dalších relaxačních technik na jejich psychický stav. Dobrovolníci byli rozděleni do dvou skupin a všichni absolvovali 30minutové živé školení buď jógy, nebo relaxace. Následně obdrželi 15minutové instruktážní video, a to buď s jógou, nebo relaxací a byli požádáni, aby podle něj cvičili každý den po dobu osmi dnů. U všech zúčastněných došlo během této krátké doby k útlumu depresivních symptomů – jóga a relaxace se jevily jako stejně účinné. Při dalším testování, které proběhlo o dva měsíce později, měli však studenti, kteří byli původně zařazeni do jógové skupiny, výrazně nižší skóre na škále deprese a vykazovali i méně úzkosti a stresu než relaxační skupina. I zde byl prokázán pozvolný, avšak výrazný vliv jógy na depresivní symptomy.

yoga shutterstock 557795137

Jóga sice není potvrzená jako oficiální léčební metoda deprese, ale za zkoušku nic nedáte. Upřímně vám může toto "cvičení" jen prospět.

Rozhodující jsou i vedlejší účinky

Podobných výzkumů proběhlo po světě nespočet. Jejich problémem však je, že jsou nesourodé a provedené na malém vzorku pacientů. „V této době můžeme doporučit jógu jen jako doplňkový přístup, pravděpodobně nejúčinnější je ve spojení se standardními postupy,“ vysvětluje psycholožka Lindsey Hopkins. „Jóga není lék, ale na základě empirických důkazů se zdá, že má velký potenciál.“

Koncept jógy jako léčby psychických nemocí je nicméně velmi slibný a v současnosti probíhají další výzkumy, které by ho podpořily. Józe hraje do karet ještě jedna významná skutečnost. Antidepresiva vyvolávají celou řadu pestrých nežádoucích účinků, které snižují subjektivní pocit zdraví léčených jedinců. I jóga má vedlejší účinky, avšak pouze ty pozitivní – mezi ně patří například zvýšení pocitu životní spokojenosti a sebevědomí, zlepšení fyzické a psychické kondice, ústup bolestí nejrůznějšího druhu či úleva od stresu a zátěže.

 

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...