Covid nás obere o dvacet let kognitivních schopností, potvrzuje britská studie

„Je velmi pravděpodobné, že kognitivní schopnosti některých nemocných se již nikdy plně neobnoví,“ konstatují na základě poznatků nové studie vědci z Cambridge. Účinky koronavirové infekce jsou podle nich patrné i více než šest měsíců po prodělání onemocnění. Zotavení je pak z hlediska kognitivních funkcí přinejlepším postupné a může se týkat i lidí, kteří prodělali pouze mírnou variantu onemocnění. Mezi příznaky, které jsou uváděny nejčastěji, patří únava, „mozková mlha“, problémy s krátkodobou pamětí, poruchy spánku, úzkost, a dokonce posttraumatická stresová porucha (PTSD).

To jen potvrzuje závěry předchozí britské studie, provedené v Addenbrooke´s Hospital v Cambridge. Podle ní ještě šest měsíců po prodělání infekce trpí snížením kognitivních schopností až tři čtvrtiny pacientů. V rámci aktuální studie byla k měření využita platforma Cognitron, která měří různé aspekty mentálních schopností, jako je paměť, pozornost a uvažování, a to jak u pacientů, kteří různou formu infekce prodělali, tak u kontrolní skupiny osob, kterým covid-19 diagnostikován nikdy nebyl.

Míra poklesu kognitivních schopností po prodělání infekce covid-19 odpovídá 10 bodům IQ.

Ti, kteří covid-19 prodělali, byli v testu méně přesní a měli pomalejší dobu odezvy než kontrolní skupina. Nejvýraznější postižení vykazovali nepřekvapivě pacienti, kteří museli být během léčby připojeni na ventilátor. Měření probíhalo rovněž šest měsíců po prokázané infekci.

Nemoc snižuje IQ

Na základě porovnání údajů, vyplývajících z provedených studií s daty od téměř 70 tisíc dobrovolníků z řad široké veřejnosti, vědci odhadují, že pokles kognitivních schopností po prodělání nemoci covid-19 dosahuje v průměru poklesu, ke kterému u zdravých jedinců dojde během 20 let mezi padesátým a sedmdesátým rokem života, a odpovídá snížení inteligenčního kvocientu (IQ) o 10 bodů.

Pacienti s prodělaným covidem-19 dosahovali zvláště špatných výsledků v oblasti analogického uvažování, což se běžně projevuje potížemi s hledáním vhodných slov. Zaznamenána byla také nižší rychlost zpracování informací, což je v souladu s předchozími zjištěními, ukazujícími nízkou spotřebu glukózy v tzv. frontoparietální oblasti mozku, která je mimo jiné odpovědná za pozornost, komplexní řešení problémů a paměť.

Kognitivní deficity

Hlavní autor cambridgeské studie profesor David Menon uvedl: „Kognitivní poruchy jsou společné pro širokou škálu neurologických onemocnění včetně demence, a dokonce i rutinního stárnutí, ale kognitivní „otisk“ covidu-19 se od nich liší. Některé pacienty jsme sledovali až deset měsíců po jejich akutní infekci a pozorovali jsme jen velmi pomalé zlepšení.“

Na kognitivní deficit lidí, kteří covid-19 prodělali, upozorňovali vědci už dříve. Věnovala se mu i studie publikovaná v magazínu Lancet v červenci 2021. Všechny bez rozdílu uvádí, že lidé, kteří se z infekce zotavili, a to včetně těch již zcela bezpříznakových, vykazují významné kognitivní deficity oproti kontrolním skupinám lidí stejného věku, pohlaví, úrovně vzdělání či příjmu.

Deficity se projevovaly jak u hospitalizovaných, tak u nehospitalizovaných pacientů, kterým bylo onemocnění taktéž potvrzeno. Analýza výkonu zkoumaných osob napříč dílčími testy podpořila hypotézu, že prodělání onemocnění covid-19 má dopad na lidskou kognici.