Humor plní v našich životech mnoho nejrůznějších funkcí. Když věci nejdou podle našich představ, používáme ho jako vyrovnávací mechanismus, jindy jen tak pro zábavu. Možná však překvapí, že to, jak často a jaký styl humoru používáme, svědčí také o našem psychickém zdraví. V novém výzkumu konkrétně...

Pokud jste žena, budete vědět, o čem mluvím. Hvízdání. Pokřikování. Troubení z aut. Oplzlé poznámky. Nevhodné komentáře. Stačí na jaře odložit kabát nebo zimní bundu a ulice se mění v místo plné otravných interakcí.

Pokusná osoba strčila ruku do ledové vody. Požadovaná minuta se zdála docela málo, i když měla voda kolem nula stupňů. Po dvaceti vteřinách Loewensteinův kolega ucukl. Nešlo to vydržet. „Za dalších dvacet vteřin řekl: To je směšné, minutu přece musím zvládnout. A strčil ruku do vody znovu. Už za...

Na příznaky Parkinsonovy choroby reaguje jeden starý vtip: Co je lepší, onemocnět parkinsonem či alzheimerem? Rozhodně alzheimerem, protože je lepší zapomenout, že jsme si už dali jednoho panáka, než ho rozbryndat... Ale teď už zcela vážně, Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění...

Na stres, který v člověku vyvolává domácí prostředí, se zaměřili vědci z Pensylvánské univerzity. Zjistili, že mnoho Američanů je více ve stresu doma než v práci . Většinou se to týká žen , což vychází z rozdílného rozložení domácích prací. Žena „kmitá“ v zaměstnání i doma. Obzvlášť když jí muž...

Matematik a publicista Marian Kechlibar vydal na svém blogu Kechlibar.net překlad zprávy doktora Daniela Macchiniho z nemocnice Humanitas Gavazzeni v Bergamu. Lékařův text nám přišel natolik závažný a autentický, že jsme se ho z blogu Mariana Kechlibara rozhodli převzít také.

Zatímco se Čína a Evropa zmítá v epidemii koronaviru, v Americe už na to zase kápli. A to téměř doslova. Zatím nemáme na mysli žádný konkrétní lék, ale řekněme prevenci. Newyorský server Big Think nedoporučuje nákup špaget ani mouky, ale masturbaci . Ta prý dodá organismu takovou imunitu, že se...

Záplava informací, znečištění životního prostředí, nové formy potravin, stres v každodenním životě a stále nové mediální příležitosti, které rozptylují naši mysl. Naše životní podmínky se během krátké doby změnily a naše tělo, mozek a duch se musí přizpůsobovat novým okolnostem stále rychleji.

Dyslexie nepředstavuje jen potíže se čtením nebo jazykem. Jde o něco zásadnějšího, konkrétně o to, nakolik se mozek dokáže přizpůsobit tomu, co právě pozoroval. Lidé s dyslexií mají podle dvou nedávno zveřejněných studií obvykle menší plasticitu mozku než běžná populace.

Bohatí mají lepší matrace, bezpečnější auta, zcestovalejší děti. Mají prý všechno lepší. A když se dokonce testuje inteligence, zazobaní, kteří mají přístup k nejlepšímu vzdělání, opakovaně vykazují vyšší skóre . Ale je jedna věc, ve které jsou bohatí (vzdor vyššímu IQ) pozadu.