fbpx

Masa se nemusíme vzdát úplně, ale částečně bychom ho měli nahradit. Čím? 2 fotografie
zdroj: Shutterstock

Konzumace masa je zejména v posledních několika letech otázkou, která v krku pálí řadu lidí. Stále více se totiž mluví o negativních efektech jeho nadužívání a dopadech nejen na zdraví, ale i na životní prostředí. Jíst tedy maso, či nejíst? A čím případně mezeru v jídelníčku zaplnit?

Zveřejněno: 28. 5. 2022

V souladu s tradicí se během čtyřicetidenního půstu katolíci před Velikonocemi vzdávají masa. Podle autorů studie, která byla v roce 2018 zveřejněna v odborném žurnálu Nature, by takový počin prospěl snad každému. Vědci tehdy vyzvali veřejnost, aby omezila spotřebu masa, zejména hovězího a vepřového, protože zatěžuje nejen zdraví člověka, ale také přírodu.

Maso a ekologie

I když maso a mléčné výrobky představují asi jen 18 % energie potravin a třetinu bílkovin, které konzumujeme, poškozuje živočišná výroba životní prostředí více než automobilová a letecká doprava dohromady. Jednak skot při trávení produkuje metan způsobující oteplování planety, jednak kvůli prostoru pro jeho pastvu dochází k rozsáhlému odlesňování a tím k nepřímému hubení jiných živočišných druhů.

Flexitariánství bývalo přirozené

Řešení situace nevyžaduje, aby se člověk vzdal masa úplně, ačkoliv na příkladu mnohých veganů, jogínů nebo buddhistických mnichů lze dokázat, že lidské tělo bez něj může docela dobře fungovat. Ba co víc, může dokonce prospívat.

Masa se nemusíme vzdát úplně – stačí, když jej nebudeme jíst denně a bílkoviny doplníme vhodnou alternativou.

Odborníci se shodují v tom, že postačí, když nebudeme mít maso na talíři každý den, ale třeba jen dvakrát či třikrát do týdne. Takový přístup, dnes označovaný jako flexitariánství, byl pro naše předky něčím zcela přirozeným – maso si dopřávali ve svátek, jinak se jedly obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina, ořechy, zkrátka to, co si kdo vypěstoval. Návrat k takovým kořenům by tak k obnovení lidského zdraví i zdraví planety významně napomohl.

Co jíst, když maso vysadíte

Blahobyt a dostatek všeho, včetně masa, který je příznačný pro západní společnost, je tak něčím, co vnímáme jako zvyk, a mnohdy si ani neuvědomujeme jeho obsah. A protože zvyk je železná košile, můžeme z vynechání masa cítit paniku. Často si totiž nedokážeme představit, co bychom měli jíst, když maso najednou vyřadíme. Nicméně by byla škoda, kdyby nás takový strach odradil. Možnosti jsou široké a i bezmasý jídelníček může být velmi pestrý, jen je třeba nad ním trochu přemýšlet.

Jak získat plnohodnotné bílkoviny

Abyste z rostlinné stravy získali bílkoviny s plnohodnotným aminokyselinovým spektrem, které lidské tělo potřebuje pro vytváření specifických bílkovin, musíte nakombinovat luštěniny (i oblíbený cizrnový hummus) s obilovinami a pseudoobilovinami (ty jsou přirozeně bezlepkové, patří mezi ně pohanka, quinoa a amarant). Abyste luštěniny zbavili antinutrientů, které zabraňují zpracování a využití mikroživin, jako je vápník, železo nebo zinek, vyplácí se je před přípravou namáčet nebo nechat naklíčit.

m shutterstock 1021089229

Hlíva ústřičná příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje odolnost proti infekcím, zvyšuje tvorbu červených krvinek. Účinkuje proti zánětlivým onemocněním, virovým, bakteriálním a plísňovým chorobám, proti hemoroidům, ekzémům, při léčení popálenin atd. (zdroj: Shutterstock)


Luštěninovo-obilninový jídelníček můžete doplnit výrobky ze sóji (tofu, tempeh), kterou lze připravit na několik způsobů, nebo dalšími rostlinnými alternativami, jako je seitan (vyrábí se z pšeničného lepku) nebo robi (skládá se hlavně z pšenice a červené řepy). Cenné aminokyseliny najdete také v ořeších a semenech, ty však musí být nepražené a nesolené.

Jak doplnit další živiny

Bílkoviny ovšem nejsou jedinou živinou, kterou je v případě omezení nebo vysazení masa třeba doplňovat. Vedle nich jsou to také vitaminy, minerály a zdravé tuky, které získáte z čerstvého ovoce a zeleniny, avokáda, mořských řas nebo hub. Co do obsahu cenných živin v Česku v tomto směru ze všech hub vede hlíva ústřičná.

Ta je cenným zdrojem beta glukanů, což jsou imunomodulátory, které posilují imunitní buňky, zkracují dobu léčby různých onemocnění i hojení povrchových ran. „Hlíva se dá v kuchyni připravit na mnoho způsobů a nabízí kulinářské zážitky. Pokud ale chceme využít její účinky na imunitu, je nutné sáhnout po vysoce čistém beta-glukanu v podobě výživového doplňku,“ popisuje Adrián Doboly, odborník na imunitu a hlívu ústřičnou z biotechnologické laboratoře Natures.

Související…

Veganská pro a proti, než se rozhodnete to zkusit
Hana Průšová

foto: Shutterstock, zdroj: Natures

Tipy redakce

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...

Kdy u lidí nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Kdy u lidí nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Je smrt něco nezvratného? A kdy vlastně nastává? Všechny vyspělé státy mají ve...