Angličané a Skotové se opíjejí nejčastěji, uvádí průzkum. Česko se neúčastnilo

Londýnská výzkumná agentura Global Drug Survey (GDS) zveřejnila na konci ledna výsledky studie, jež se věnovala obyvatelům 25 zemí a jejich bujarému vztahu k alkoholu. Výzkum, který vedl zakladatel GDS profesor Adamem R. Winstock, odhalil, že příklon Angličanů a Skotů k alkoholu obyvatele ostatních zemí zdaleka předčil, dokonce až dvojnásobně.

Průzkum probíhal online a během tříměsíčního období od listopadu 2019 do února 2020 sledoval 110 tisíc lidí, včetně 5 283 ve Velké Británii. Jednalo se přitom o analýzu zaměřující se na lidi, kteří obvykle užívají drogy (včetně alkoholu), s cílem zdůraznit rozdíly a trendy mezi uživateli těchto drog.

Ani by vás nepoznali

Respondenti byli požádáni, aby uvedli, kolikrát se za posledních 12 měsíců opili natolik, že jejich „fyzické i mentální schopnosti byly narušeny natolik, že byla ovlivněna jejich rovnováha i řeč, že nebyli schopni se soustředit a že lidé, kteří je znají, by při rozhovoru v chování jasně poznali rozdíl“, informuje britský magazín The Guardian.

Celosvětový průměr se pohybuje kolem 20 opití ročně.

Podle této definice pak lidé z Anglie a Skotska uvedli, že se za poslední rok v průměru opili více než 33krát. Jednalo se o nejvyšší míru ze všech 25 studovaných zemí a více než dvojnásobnou míru v porovnání s evropskými zeměmi, jako jsou Polsko, Maďarsko, Německo, Řecko, Španělsko, Itálie a Portugalsko. Celosvětový průměr se pohybuje kolem 20 opití ročně, nejnižší počet přitom hlásili Kolumbijci, pouze 6,5.

Pouhých sedm procent dotazovaných Skotů a Angličanů na druhou stranu uvedlo, že se za posledních 12 měsíců neopili vůbec, ještě nižší podíl měli se svými pěti procenty „celoročně střízlivých“ pouze Australané a Dánové. A jak to vypadá, Angličané si své opilectví ani nevyčítají. Celosvětový průměr výčitek svědomí kvůli opilectví činí 32,8 procenta, v Anglii 31 a ve Skotsku se alespoň lehce stydí 33,8 procenta opilců, což je třeba v porovnání s Kolumbií, kde litovalo až 88,3 procenta lidí, úsměvné.

Koronavirus dodal grády

Období, kdy GDS od respondentů sbírala uvedená data, navíc probíhalo těsně před pandemií koronaviru. Podle další samostatné studie ovšem až 48 procent Britů uvedlo, že od začátku pandemie začali pít víc, než pili před ní. Podle GDS byl ale problém Spojeného království s popíjením alkoholu alarmující ještě před začátkem pandemie, vždyť více než pět procent Britů do 25 let uvedlo, že se opili natolik, že museli vyhledat (nebo spíš někdo za ně) pomoc v nemocnici. Celosvětový průměr byl v tomto ohledu pouze na dvou procentech.

Profesor Winstock se v reakci na výsledky výzkumu obrátil na vládu s žádostí, aby se postavila proti alkoholové lobby, zavedla povinné varovné zdravotní štítky podobně jako na cigaretách a snížila věkovou hranici pro užívání alkoholu. „Problém je, že Britové v pití nikdy nepřijali umírněnost. Zatímco mnoho jiných kultur alkohol považuje pouze za doprovod společenské události a mračí se na opíjení na veřejnosti, my jej přijali jako kulturní identitu,“ řekl Guardianu.

V Česku se doma popíjí víc

Český alkoholismus sice britská studie nezmiňuje (možná Angličané se Skoty nechtěli přijít o prvenství), ale už průzkum agentury Ipsos z dubna roku 2020 ukázal, že se Češi v lockdownu také nešetří.

Měsíc po vypuknutí koronakrize Češi uváděli, že pijí průměrně o necelou pětinu víc alkoholu než v období před pandemií. Spotřebu alkoholu navýšili hlavně lidé mezi 27 a 35 lety. Jak jsou na tom Češi s alkoholem dneska, se dá jenom odhadovat. České domácí pití zřejmě nebude tak nárazové jako to loňské u Angličanů a Skotů, ale o to bude asi vytrvalejší.