fbpx

Nová studie potvrdila, že existuje vztah mezi používáním sebezraňujícího humoru a depresí. Není ale jisté, zda je ona deprese příčinou nezdravého humoru, nebo naopak

Zveřejněno: 17. 5. 2020

Humor plní v našich životech mnoho nejrůznějších funkcí. Když věci nejdou podle našich představ, používáme ho jako vyrovnávací mechanismus, jindy jen tak pro zábavu. Možná však překvapí, že to, jak často a jaký styl humoru používáme, svědčí také o našem psychickém zdraví. V novém výzkumu konkrétně vědci zjistili, že existuje jistý vztah mezi používáním různých druhů vtipkování a depresí.

Nejčastější test, který vyhodnocuje, jak lidé používají humor v každodenním životě, byl vyvinut už na začátku 20. století americkým psychologem Rodem Martinem a jeho studenty. Tento dotazník dělí humor na čtyři odlišné styly, konkrétně sdružující, sebepodporující, sebezraňující a agresivní, které jsme nedávno popsali zde. První dva styly označují odborníci jako „zdravé“, další dva jako „nezdravé“.

Zničující humor depresivních

Zmiňovaná studie kanadských vědců hledala souvislost mezi těmito styly humoru a dnes tolik obávanou depresí, která ročně postihuje miliony lidí na celém světě. Vědci chtěli konkrétně zjistit, zda lidé s depresí dosahují vysokého skóre ve dvou „nezdravých“ stylech humoru a nízkého v těch „zdravých“. Navíc se také zaměřili na to, zda je vztah mezi stylem humoru a touto psychickou nemocí ovlivněn genetikou.

Ženy měly 2,5krát vyšší pravděpodobnost vzniku deprese než muži a lidé s depresí používali sebezraňující humor více než ostatní.

Ve studii zkoumali 1154 australských dvojčat, přičemž 339 párů bylo jednovaječných a 236 dvouvaječných. Dvojčata byla vždy stejného pohlaví, zastoupeny byly ženy i muži. Z celkového počtu účastníků mělo diagnózu deprese 145 lidí. Všichni vyplnili dotazník zjišťující jejich styl humoru a navíc účastníci odpověděli na tři otázky, jež se týkaly deprese.

Výsledky studie zaprvé ukázaly, že ženy měly 2,5krát vyšší pravděpodobnost vzniku deprese než muži, což potvrzují i další studie. Zadruhé, jak vědci předpokládali, lidé s depresí používali sebezraňující humor více než ostatní. Depresivní dvojčata přitom používala dva „zdravé“ styly humoru v menší míře než ta zdravá. Na rozdíl od očekávání však neexistovaly žádné výraznější rozdíly ohledně používání agresivního humoru u depresivních a nedepresivních osob.

Vliv genetiky

Díky porovnávání mezi jednovaječnými a dvouvaječnými dvojčaty mohli vědci dále zjistit, jak k danému vztahu přispívá genetika a prostředí. Studie nakonec připsala 26 % rozdílů ve skóre u deprese dodatečným genetickým faktorům a 74 % takzvaným „nesdíleným faktorům prostředí“ (například když dvojčata byla v rozdílných třídách nebo měla své vlastní přátele). Sdílené prostředí (například výchova ve stejné rodině) naopak mělo nulový dopad. Další výsledky ukázaly, že pozitivní korelace mezi depresivní škálou a sebezraňujícím humorem i negativní korelace mezi depresivní škálou a sebepodporujícím humorem měly také základ v genetice.

Vybírají si lidé s depresí nezdravý styl humoru automaticky a ani se nesnaží zlepšit svou situaci výběrem těch zdravějších?

Celkem vzato, studie prokázala nejen to, že styl humoru koreluje s depresí, ale také že minimálně některé z těchto korelací jsou výsledkem genetických vlivů, které zatím nejsou blíže specifikované. Zároveň je však nutné dodat, že samotné korelace neznamenají příčinnou souvislost, a není jisté, co přesně vlastně značí. Vybírají si lidé s depresí nezdravý styl humoru automaticky a ani se nesnaží zlepšit svou situaci výběrem těch zdravějších? Nebo právě nezdravý styl humoru sám o sobě depresi podporuje? Třetí možností je, že depresi a používání humoru ovlivňují hlavně genetické a environmentální faktory. Ale na toto téma je potřeba udělat ještě více výzkumů.

Související…

Jaká jste osobnost? O čem vypovídá humor sebezničující a o čem ten agresivníCheese challenge: Lze zahnat nudu vrháním sýra na obličej?Jste vtipní? Potom jste možná chytřejší než většina populace!

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today

Tipy redakce

Je to podobně cenná komodita jako voda. I proto se písek krade z pláží

Je to podobně cenná komodita jako voda. I proto se písek krade z pláží

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Možná jste si po Novém roce dali jako spousta lidí následující předsevzetí: Už...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.