fbpx

Je náhoda, že se Světový den zdravého zažívání slaví na konci května? Léto je obdobím, kdy trpíme střevními komplikacemi častěji. Je tedy každopádně ideální čas naučit se v této oblasti něco nového

Zveřejněno: 29. 5. 2019

I letošní Světový den zdravého zažívání připadá na 29. květen. Asi to má něco do sebe. I když to tak za okny zrovna nevypadá, blíží se léto. A k létu občas bohužel patří i problémy se zažíváním. Letní průjem je pojem, který se používá pro různorodé střevní komplikace přepadávající velké cestovatele, občasné „dovolenkáře“ i ty, kteří nikam (a nemuselo to být zrovna kvůli průjmu) neodjeli.

Při cestě do Egypta nebo Mexika většina s „faraonovou“, resp. „Montezumovou“ pomstou počítá. Přesto ale skutečnost, že s průjmem má zkušenost 60 % těch, kteří vycestovali do zahraničí alespoň na dva týdny, možná překvapí. V bezpečí nejsou ani ti, kteří tráví léto v České republice. Ze špatně tepelně upraveného kuřecího masa se u nás vloni nakazilo téměř 24 tisíc lidí a naše republika je obecně hodnocena jako země se středním rizikem střevních onemocnění.

Více než 50 % všech průjmů cestovatelů vyvolávají Escherichia coli.

Dostatečná letní příprava zahrnující informování se o rizicích a prevenci při cestování do zahraničí, užívání probiotik a dodržování základních hygienických zásad přitom může onemocnění zabránit.

Kdo za to může?

V první řadě je nutné si uvědomit, že průjem mohou vyvolat infekční a neinfekční příčiny. Neinfekční průjem při cestách souvisí se změnou jídelníčku a okolního prostředí (vzduch, kontaminanty) a s tím, že naše tělo přijímá pro něj nezvyklé pokrmy a kombinace (ovoce, koření, větší množství tuků apod.).

Improvizované podmínky u prodejního stánku na koupališti nebo hudebním festivalu nemusí zaručit potřebnou skladovací teplotu.

Mezi hlavní infekční viníky patří bakterie, které mohou za 8 případů z 10. Více než 50 % všech průjmů cestovatelů vyvolávají Escherichia coli. Dále se jedná například o salmonelózu nebo úplavici. Zbývajících dvacet procent si pak rozdělí paraziti a viry.

Pozor na kuřecí

Pokud zůstanete v České republice, bude mít vaše potíže na svědomí pravděpodobně právě některá z bakterií. V roce 2018 se nejčastěji jednalo o kampylobakteriózu, s níž dle Státního zdravotnického ústavu vyhledalo lékaře 23 780 z nás. Důvodem bakteriálních střevních komplikací je často nedostatečně tepelně upravené maso při grilování (v případě kampylobakteriózy pozor na kuřecí). Též je třeba si uvědomit, že v teplém počasí se potraviny rychleji kazí a že improvizované podmínky u prodejního stánku na koupališti nebo hudebním festivalu nemusí zaručit potřebnou skladovací teplotu.

Probiotika je vhodné doplňovat preventivně alespoň týden před plánovanou cestou.

„Není výjimkou, že se mi v ordinaci objevují pacienti bezprostředně po návratu z dovolené. Častou příčinou letních průjmů je zhoršená hygiena, například konzumace neoloupaného ovoce, pití vody z kohoutku nebo nápojů s ledem. Pokud jsou pacienti citlivější na zažívací ústrojí, objevuje se u nich průjem i v případě konzumace mořských korýšů nebo ústřic,“ říká praktická lékařka Petra Nová z Prahy.

„V těchto případech, na které je možné se připravit například preventivním užíváním probiotických doplňků stravy, často zvládnou vyřešit komplikace sami a já se o nich dozvídám jen 'mezi řečí' při jiném důvodu návštěvy v ordinaci. Horší jsou případy salmonelózy, shigelózy, břišního tyfu a dalších bakteriálních a parazitálních onemocnění, které se můžou objevit po návratu z Afriky (včetně Čechy oblíbeného Egypta), Jižní Ameriky, Indie a dalších asijských zemí. Pravdou ale je, že mezi rizikové země, kde je možné onemocnět salmonelózou, je řazena i Česká republika,“ dodává lékařka.

Co vás zachrání

Co tedy dělat, aby riziko zkaženého léta bylo co nejmenší? Důležité je dodržování zásadních hygienických pravidel a ostražitost při výběru jídla a pití. Nevěřte, že když budete jíst s místními, nemůže se vám nic stát. Jejich zažívací ústrojí je na složení jídelníčku zvyklé, to ale o vás zdaleka platit nemusí. Na cesty se vyplatí vzít s sebou také příruční balení dezinfekčního gelu na ruce. Rady najdete například na stránkách Ministerstva zahraničí ČR nebo navštivte centrum cestovní medicíny.

Dostatečný pitný režim vás může uchránit před pobytem v nemocnici.

Na trhu již také existují speciální probiotika určená pro případy cest do zahraničí a zvýšeného rizika. Oproti běžným přípravkům obsahují větší počet probiotických kmenů a živých mikroorganismů (vhodné je volit přípravky doplněné o prebiotika, jež slouží zároveň jako potrava pro probiotika, případně např. kvasinku S. Boulardii). Probiotika je vhodné doplňovat preventivně alespoň týden před plánovanou cestou.

Související…

Jak šla nebezpečná nemoc historií? V Africe začalo očkování proti malárii
Ivan Verner

Lahev s vodou se hodí nejen proto, abyste se nenakazili při konzumaci závadné vody. Pitný režim je velmi důležitý i v případě, že se u vás průjem objeví. Dostatečný pitný režim (ideálně ve formě rehydratačního roztoku, iontových nápojů či ochucené minerální vody) vás v tomto případě může uchránit před pobytem v nemocnici. V neposlední řadě je důležité očkování proti infekčním chorobám (cholera, břišní tyfus, žloutenka typu A) – vhodná očkování doporučí pracovníci očkovacího centra na základě bližších informací o cestě do zahraničí

foto: Archiv

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...