fbpx
Jak šla nebezpečná nemoc historií? V Africe začalo očkování proti malárii Dalších 3 fotografií v galerii
Vakcinace proti malárii začala v Malawi a pokračuje v Ghaně

Jen v afrických zemích se ročně nakazí a zemře až 1,2 milionu lidí. Očkování by přitom mělo stát "jen" 1,2 miliardy korun

Zveřejněno: 8. 8. 2019

Kdybychom měli uvést žebříček živočichů sestavený podle toho, který z nich je člověku nejnebezpečnější, tak na prvním místě bude opět člověk. Druhé pak obsadí komár. Vzhledem k nedostatečným statistikám zejména z afrických zemí je počet úmrtí na malárii, kterou právě komár přenáší, poněkud nepřesný, ale i tak dostatečně varující. Na tuto chorobu zemře ročně mezi 800 000 a 1 200 000 lidí.

Tohle docela hrozivé číslo by se ale mohlo v nejbližších letech změnit, a to směrem dolů. Světová zdravotnická organizace (WHO) vloni oznámila, že k pilotnímu testování očkovací látky budou vybrány africké státy Keňa, Malawi a Ghana, tedy země, kde onemocní malárií snad každý druhý obyvatel.

komar 200494427

Dlouho se nevědělo, že malárii přenáší komár. Lékař, který to tvrdil, byl považován za blázna


Letos na jaře očkování skutečně začalo, především pak u dětí, u nichž je největší riziko, že nemoc bude mít fatální následky. Pilotní program vakcinace látkou s názvem RTS,S (obchodní jméno Mosquirix), kterou připravila farmaceutická společnost GlaxoSmithKline, vyjde přibližně na 1,2 miliardy korun. WHO však doufá, že malárie by mohla během zhruba dvaceti let být zcela vymýcena.

Svědectví v jantaru

Výraz „malárie“ pochází z latinského malus, tedy špatný, a aer – vzduch. Tahle nemoc zřejmě doprovází člověka odjakživa, protože je vlastně starší než on. Důkaz poskytl úlomek jantaru, který před třiceti miliony lety zalil komára, jenž měl ve svém trávicím traktu prvoky Plasmodia, tedy zimničky způsobující malárii. Dokud pračlověk lovil, nebyla tato nemoc asi větším problémem, prostě se nebezpečné bažinaté oblasti vyhnul. Horší to už bylo v době, kdy se člověk usadil a stal zemědělcem. K tomu potřeboval zdroj vody, jenž byl většinou také rodištěm komárů.

Jihoameričtí indiáni používali k potlačení horečky drcenou kůru chinovníku, a tak se tento způsob dostal do povědomí španělských dobyvatelů.

Léčit malárii byl úkol už pro lékaře legendárního čínského Žlutého císaře Huanga Di před čtyřmi a půl tisíci lety. Nemoc zřejmě pomohla zastavit (mimo jiné) postup Alexandra Velikého a jeho vojsk v Indii. Řecký lékař Hippokrates ji popisuje a zmiňuje se, že horečka jako jeden z jejích projevů propuká každý čtvrtý den – tetrataios pyretos, tedy čtvrtodenní zimnice. Malárii poznal i středověk, William Shakespeare ji zmiňuje hned v několika svých hrách. Přestože o přenašeči choroby panovaly dlouhou dobu pochyby, majetnější staří Egypťané už spávali pod moskytiérou.

Zachraňuje Gin Tonic

S léčbou se můžeme potkat až v 16. a 17. století. Jihoameričtí indiáni tehdy totiž používali k potlačení horečky (či zimnice) drcenou kůru chinovníku, a tak se tento způsob dostal do povědomí španělských dobyvatelů a později i jezuitů, kteří v Jižní a Střední Americe působili. Drcená kůra stromu se sypala do vína, což částečně zjemnilo její hořkou chuť, ale především umožnilo lepší vstřebání účinných alkaloidů, které se rozpustily v alkoholu.

malarie 2 0429934166

Sestra informuje pacienty o očkování proti malárii. Snímek pochází z ghanské nemocnice


Alkaloidy chinin a cinchonin se podařilo extrahovat z kůry chinovníku až v roce 1820, což mělo význam pro daleko přesnější dávkování léku. Ten se stal rychle populárním a ještě oblíbenějším, když se mohl rozpustit ve vodě, a vznikl tak tonic. V kombinaci s ginem pak zachraňoval životy příslušníků anglického koloniálního vojska ve všech tropických a subtropických oblastech.

Odvodnit a zalít ropou

Malárie ale s užíváním chininu nevymizela. Nakažení komáři dokonce zastavili stavbu Panamského průplavu, který začali budovat Francouzi roku 1880. Po devíti letech a po zhruba třetině objemu všech zemních prací svoji snahu vzdali, když si kromě smrtelných úrazů žlutá zimnice a především pak malárie vyžádaly mezi stavbaři dvacet tisíc obětí. O čtyři roky později rozjeli práce na průplavu Američané a kdoví, zda by jim komáři s konečnou platností projekt neznechutili, kdyby v roce 1905 nenastoupil do řízení stavby železniční inženýr John Stevens a nedal na rady lékaře armády USA generála Williama C. Gorgase.

Komárový Manson s posedlostí sobě vlastní odjel do Itálie, pochytal tam množství komárů a předhodil jim v Londýně svého nejstaršího syna.

Stevens nechal své podřízené postupovat naprosto systematicky. Celou Panamu rozdělil na jedenáct pásem a město Colón na čtyři. Mokřady odvodnil a tam, kde to nešlo, pokryla stojaté vody vrstva ropy, která larvy komárů zadusila. Všechny stavby byly vykouřeny, k čemuž posloužily síra a pyretrum, což je přírodní insekticid získávaný z rostliny řimbaby starčkolisté (Pyrethrum cinerariaefolium). V tropických oblastech se dodnes používá ve formě vonných tyčinek a impregnace moskytiér. Padly na to veškeré zásoby, které měly USA k dispozici. V následujícím roce byl zjištěn jediný případ nákazy žlutou zimnicí a dnes je celé průplavové pásmo považováno za zcela bezpečné. 

Předhodil komárům syna

Pořád ale ještě nikdo nevěděl, co malárii v podstatě způsobuje. Na samém počátku přelomového objevu byl skotský lékař sir Patrick Manson. Ten byl posedlý myšlenkou, že nemoc zvanou elefantiáza a některé další přenáší komár, a byl ochoten se o ni s každým na potkání podělit. Vysloužil si tím přezdívku „Komárový Manson“ a všichni známí se snažili uniknout z jeho dosahu. Jediný posluchač odolával. Mladého lékaře Ronalda Rosse tato myšlenka zaujala, a dokonce potvrdil, že u ptáků se jedna z forem malárie komáry skutečně přenáší.

DDT bylo sice poprvé vyrobeno v roce 1874 při hledání nových, účinnějších výbušnin, ale teprve roku 1939 u něj švýcarský chemik Paul Hermann Müller zjistil, že může působit jako skvělý insekticid.

Jiné odborníky to ale nepřesvědčilo. Komárový Manson však s posedlostí sobě vlastní odjel do Itálie, pochytal tam množství komárů a předhodil jim v Londýně svého nejstaršího syna. Ve městě, kde o malárii do té doby jen slyšeli, jí byl Manson junior skutečně nakažen. Už se mu tolik nesmáli, ale Nobelovu cenu za objev přenášeče choroby dostal až roku 1902 Ronald Ross. Francouzský lékař Charles L. A. Laveran, který ve vojenské nemocnici v Alžíru objevil v krvi nemocného malárií prvoka Plasmodium, tedy po česku zimničku, ji nakonec doložil i v útrobách komára rodu Anopheles. A i on se pak roku 1907 stal laureátem Nobelovy ceny. 

Moskytiéra jako prevence

Malárie měnila i světové dějiny. Francouzskou armádu vyhnala v roce 1803 z Haiti a vzpoura domácích pak vyústila v osvobození od kolonizátorů. Napoleon po těchto zkušenostech raději přenechal Louisianu severoamerické Unii za cenu 8 831 250 tehdejších dolarů a odpuštění některých dluhů. Američtí vojáci také zjistili, co je to malárie – nejdříve jednotky Konfederace a Unie v občanské válce, o hodně let později pak za druhé světové války při bojích proti Japoncům v Tichomoří a ještě za pár dalších let ve Vietnamu.

Moskytiéra se stala za posledních válek v jihovýchodní Asii nezbytnou součástí výzbroje a prevence proti malárii.

To už však jejich lékaři a hygienici disponovali silnějšími pomocníky než generál Gorgas se svou sírou v Panamě. Bylo to jednak DDT, které bylo sice poprvé vyrobeno v roce 1874 při hledání nových, účinnějších výbušnin, ale teprve roku 1939 u něj švýcarský chemik Paul Hermann Müller zjistil, že může působit jako skvělý insekticid. K tomu přistoupila další látka – DEET (diethyltoluamid) – vyvinutá speciálně pro americkou armádu. Na rozdíl od DDT u ní nebylo prokázáno žádné riziko pro životní prostředí, ovšem nepoužívá se k plošným postřikům, nýbrž jako repelent k nástřiku moskytiér a oblečení. Ostatně moskytiéra se stala za posledních válek v jihovýchodní Asii nezbytnou součástí výzbroje a prevence proti malárii.

Kolik stojí Afriku

Jak vlastně tedy nemoc či nákaza prvokem funguje? Prvok Plasmodium se vyskytuje v několika druzích. Část svého složitého životního cyklu absolvuje v útrobách samičky komára Anopheles (respektive příslušnice asi stovky druhů z celkem čtyři sta šedesáti známých a klasifikovaných komárů) a při bodnutí se spolu se slinami komára, které mají anestetické účinky a snižují tak citlivost zasaženého místa, dostává do lidského organismu. Inkubační doba je rozdílná – deset dní až několik měsíců. V lidských játrech se prvok dále vyvíjí. V pravidelných intervalech se poté z jater do krevního řečiště dostávají takzvané merozoity (další stadium vývoje prvoka) a působí rozpad červených krvinek.

Insekticidy se také nedají většinou použít, místní farmáři se brání čemukoli, co by bránilo jejich produkty označit předponou bio, popřípadě jako fair trade.

To koresponduje s intervaly malarických záchvatů. Dostavuje se záchvat zimnice vzápětí vystřídaný vysokou horečkou. Po odeznění se podle druhu Plasmodia, a tedy podle druhu malárie záchvat opakuje za dva až čtyři dny. Interval však může být podle intenzity nákazy i daleko delší. Příčin, proč zrovna v Africe je malárie tak nebezpečná, je hned několik. Prevence pomocí moskytiéry se používá jen někde. Velké oblasti mokřadů jsou kromě krokodýlů rájem vodních rostlin a rákosí, tedy ideální pro líhnutí komárů. Vysušit je nelze, ochrana přírodních podmínek pro zdejší flóru a faunu má přednost.

Insekticidy se také nedají většinou použít, místní farmáři se brání čemukoli, co by bránilo jejich produkty označit předponou bio, popřípadě jako fair trade, protože evropský zákazník si za tohle rád připlatí, ovšem Afričany to vystavuje náletům komárů. Odhaduje se, že onemocnění malárií stojí všechny africké země dohromady neskutečných dvanáct miliard dolarů ročně, tedy spoustu peněz, které by bylo potřeba investovat jinde. Ona částka, vynaložená nyní na očkování, tedy 1,2 miliardy korun, je proti tomu opravdu směšná.

Související…

Koupat se ve vodě z elektrárny nebo v lázních komárů a užít si to? Jedině na Islandu!Aby byl hmyz bez šance: Vyhlašujeme válku komárům, ovádům, klíšťatům, mravencům i blechám!Komáři si vybírají krevní skupiny. Nejvíce jim prý chutná „nulka“

foto: Profimedia a Shutterstock, zdroj: ReliefWeb

Tipy redakce

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.