fbpx

Rusové mají různá označení pro tmavě modrou a světle modrou. Řekové vlastně taky. Ovšem když dlouhou dobu mluví anglicky, přestanou rozdíl vnímat

Zveřejněno: 13. 12. 2018

Víte, že ještě 200 let po dovozu prvního pomeranče do Evropy v angličtině neexistovalo slovo pro barvu tohoto ovoce? Nyní se samozřejmě používá pro obojí výraz „orange“, ovšem předtím se této barvě říkalo kombinací barev, které ji tvoří, tedy „žlutočervená“.

Ano, to, co jste si vždycky mysleli, je v tomto případě pravda. V angličtině se skutečně oranžová barva (orange) jmenuje podle pomeranče (tedy také orange). Jde o jeden úžasný příklad způsobů, jakými formují barevné kategorie celé kultury.

I modrá je dobrá

Starověké jazyky, včetně řečtiny, čínštiny, hebrejštiny a japonštiny, neměly slovo ani pro modrou barvu. A v ruštině mají dvě odlišná slova pro světle modrou a tmavě modrou: v tomto jazyce není vlastně nic modrého, je to buď „sinyj“ (tmavě modrá) nebo „goluboj“ (světle modrá).

Tato slova neodrážejí pouze to, co vidíme, ale několik experimentů naznačuje, že také ovlivňují naše vnímání. V jedné nedávno zveřejněné studii, publikované v Psychological Science, ukázali vědci na skupině lidí hovořících řecky, německy a rusky (celkem šlo o 103 lidi) odlišnosti ve vnímání a vyjadřování tvarů a barev. Figuranti měli hledat šedý půlkruh, který byl umístěn vedle trojúhelníku v různých odstínech modré a zelené, a později měli říct, zda viděli trojúhelník, jaký měl vlastně tvar a zda ho vůbec viděli.

Rusky hovořící lidé rozlišují mezi odstíny modré rychleji než lidé hovořící anglicky.

Výzkumníci zjistili, že lidé hovořící rusky a řecky, kteří mají slova pro světle modrou a tmavě modrou, s větší pravděpodobností viděli světle modrý trojúhelník na tmavě modrém pozadí (a naopak), než aby identifikovali zelené trojúhelníky proti zelenému pozadí. Německy hovořící respondenti, kteří v jazyku takový rozdíl nemají, nezaznamenali žádný rozdíl ve vnímání modrých a zelených objektů.

Nejasná hypotéza

Další výzkum ohledně vnímání barev zase zjistil, že rusky hovořící lidé rozlišují mezi odstíny modré rychleji než lidé hovořící anglicky. Na druhou stranu lidé s řečtinou začnou vidět všechny odstíny modré podobně, pokud žijí déle ve Velké Británii. Myšlenka, že jazyk vlastně ovlivňuje vnímání reality, se nazývá "Sapirova-Whorfova hypotéza". O tom, nakolik platí, se vedou vášnivé debaty.

Pak si samozřejmě můžeme třeba v češtině přidávat předpony „světle“ nebo „tmavě“.

Prý existuje několik univerzálních kategorií barev, které jsou po celém světě vnímány stejně, bez ohledu na to, jaká slova jsou pro ně používána. Přestože existují tisíce slov pro jejich označení, všichni mají tendenci používat jen hrstku těch základních. Lingvisté identifikovali v angličtině 11 základních označení barev, která by k označení toho, co vidíme, měla běžně stačit. Jde o černou, bílou, šedou, červenou, zelenou, modrou, žlutou, růžovou, oranžovou, fialovou a hnědou. Pak si samozřejmě můžeme třeba v češtině přidávat předpony „světle“ nebo „tmavě“. Což by ovšem nemělo platit pro černou a bílou. Záleží na tom, jak to kdo vidí.

foto: Shutterstock, zdroj: Quartz

Tipy redakce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

Fotíte? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Fotíte? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Novinář Chris Taylor na serveru Mashable pregnantně vyjádřil stav , ve kterém se...

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

Přiznám se, že jsem tu od promoce nebyl. Tedy nějakých patnáct let. V Karolinu to...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.