fbpx

Rozhovor s předním českým onkologem o imunoterapii a také o tom, proč vlastně není práce s onkologickými pacienty depresivní

Zveřejněno: 3. 11. 2018
Přečteno 14508x

Profesor Luboš Petruželka se onkologickým pacientům věnuje víc než 40 let. Je jednou z největších kapacit tohoto oboru u nás. Dohnat ho na rozhovor proto nebylo nic jednoduchého. Přesto si čas udělal. A to hned poté, co se vrátil z Chicaga, kde se účastnil konference ASCO Annual Meeting. Toto sympózium slouží k tomu, aby si lékaři vyměnili nejnovější poznatky, informace a klinické studie, které se týkají imunoterapie a jejího přínosu v léčbě rakoviny.

Související…

Rozhovor: Zkusme naši civilizaci poznat, než skončíZásadní nemoc si vytváříme sami. Chceme toho příliš, říká celostní lékařLékař zbavuje pacienty strachu, prodlužuje život lidem s rakovinou

Práci s onkologickými pacienty se věnujete desítky let. Není to občas depresivní nebo frustrující?

Já se onkologii věnuji už od ukončení studia na 1. lékařské fakultě UK. Bezprostředně po promoci jsem v roce 1976 nastoupil na Onkologickou kliniku 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice. Paradoxně je ale dlouhá doba praxe v oboru dokladem opaku. Nová éra onkologické léčby, které se říká precizní onkologie, kdy výběr léčby probíhá podle molekulárního profilu nádoru, mě naplňuje opačnými pocity. Základním kamenem celého léčebného procesu a vlastně i uměním medicíny je zde komunikace s pacienty. Pokud tedy onkolog není schopen najít cestu ke správné komunikaci, může mít depresivní pocity. Ty ale nemůže kompenzovat zkratkovitým neotesaným sdělováním prognózy onemocnění. 

Přesto, proč jste si vybral zrovna onkologii?

K oboru mě dovedl tehdejší přednosta Onkologické kliniky docent Václav Bek. Ten měl na starost náš studijní kroužek, ze kterého se vyprofilovali tři onkologové. Je fakt, že onkologii jsem si vybral v době, kdy to byla neatraktivní ponurá lékařská disciplína a řada starších kolegů mě od toho odrazovala. Ani oni ale nemohli tušit, jaký rozvoj oboru nastane. 

Pojem „vzácných nádorů“ je tedy už překonaný. Každý nádor je vzácný a v budoucnosti bude léčen unikátně.

V době mého nástupu byla pro onkologické pacienty zásadní chirurgie a radioterapie. Pak se ale s rozvojem možností chemoterapie a hormonální léčby vyprofilovala specializace v klinické onkologii a tu jsem si vybral jako svůj hlavní obor. Teď, kdy nastala éra personalizované onkologie, se zabývám imunoterapií a terčovou cílenou biologickou léčbou. Ta postupně v řadě případů chemoterapii nahrazuje nebo doplňuje.

Dá se říct, že to je největší posun léčby rakoviny v posledních letech?

Ano i ne. Kdybychom tu měli vyjmenovat všechny posuny, které se týkají léčby rakoviny, tak by to představovalo několikastránkový elaborát...

A jaké místo by v tomhle elaborátu zaujala imunoterapie, které se dnes věnujete?

Imunoterapie nyní zažívá svoji renesanci. Vývoj systémové léčby spěje k unikátní léčbě pro každý nádor a každého pacienta. Pojem „vzácných nádorů“ je tedy už překonaný. Každý nádor je vzácný a v budoucnosti bude léčen unikátně. Éra „stejné léčby pro všechny“ podle typu nádorů, lokalizace a stadia onemocnění postupně končí. Začíná éra precizní onkologie. 

Jak se tedy prostřednictvím imunoterapie léčí onkologický pacient? 

Cílem imunoterapie je vlastně odblokovat zablokovaný imunitní systém. Nádorové buňky jsou totiž v počátcích zničeny vlastním imunitním systémem organismu, který byl dříve zdravý. Nádorové bujení je tak zrádné, protože dokáže zablokovat celý obranný systém imunitní obrany, a vymknout se tak z imunitního dohledu.

Imunoterapie je nová možnost léčby, která je účinná napříč řadou nádorových onemocnění, ale ne u všech nemocných.

Pomocí monoklonálních protilátek, takzvaných imunoglobinů ze zdravých buněk, lze tuto blokádu odbrzdit a znovunastartovat paralyzovaný systém vlastní obrany. Není to jediná cesta imunoterapie, ale v současnosti je nejúčinnější.

Jaké výhody má imunoterapie oproti chemoterapii?

Liší se tím, že účinkuje nepřímo pomocí znovunabyté účinnosti vlastních imunokompetentních buněk. Chemoterapie působí přímo na dělící se nádorové buňky, současně ale může vést k poškození buněk zdravých.

Prof. MUDr. Luboš Petruželka, Csc. (1952)

V roce 1976 nastoupil na Onkologickou kliniku, od roku 2001 je ředitelem Ústavu radiační onkologie 1. LF UK v Praze, také přednostou Onkologické kliniky 1. LF a VFN v Praze. Od roku 2012 působí rovněž jako přednosta onkologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Hojně publikuje a účastní se lékařských konferencí. Zabývá se klinickou onkologií a radioterapií.

Takže se kombinace imunoterapie a chemoterapie vylučuje?

Kupodivu ne. V některých postupech naopak vykazuje lepší výsledky.

Bude imunoterapie tedy hlavní účinnou zbraní v boji s rakovinou?

Imunoterapie je nová možnost léčby, která je účinná napříč řadou nádorových onemocnění, ale ne u všech nemocných. Znamená to, že cesta ke zvýšení účinnosti spočívá ve správném výběru nádorů k léčbě právě s využitím imunitních biomarkerů, tedy látek, které odrážejí nádorová onemocnění v organismu.

foto: Profimedia, zdroj: Onkologická klinika 1. LF a VFN

Kateřina Hájková

Kateřina Hájková

Novinářka, učitelka jógy a instruktorka trx. Milovnice zdravého života, knih, zvířat, filozofie a historie. Ráda píše povídky a chystá se na román.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.