fbpx

Mladší mozek díky pravidelným šlofíkům? Studie odhaluje tajemství spánku 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Nutí vás tělo se odpoledne na chvíli natáhnout a pospat si? Nejspíš máte úplně zdravý mozek

Zveřejněno: 7. 7. 2023

Krátké zdřímnutí si je v mnoha kulturách zakořeněnou činností – miliony lidí na celém světě si během dne „dají dvacet“. Ačkoliv se kvůli času strávenému v posteli či na gauči může někdo cítit provinile, existují výzkumy, které naznačují, že šlofíky mají svůj význam. Pro server Medical News Today o tom píše autor Robby Berman.

Velký mozek velkého ducha značí

Nová studie vědců z University College London ve Velké Británii, University of the Republic v Uruguayi a Broad Institute v Massachusetts, publikovaná v časopise Sleep Health, zkoumala možnou souvislost mezi genetickou predispozicí k podřimování a objemem mozku – ztráta objemu je totiž spojena s odumíráním buněk, a tak je solidní objem mozku považován za známku zdraví.

Autoři analyzovali údaje získané od 378 932 účastníků britské biobanky ve věku od čtyřiceti do 69 let, přičemž věkový průměr byl 57 let. Mezi těmito lidmi vědci hledali jedince s 92 genetickými variantami, u nichž bylo dříve zjištěno, že jsou spojeny se sklony k podřimování. U nich hodnotili také objem mozku, objem hipokampu, který zpracovává informace z mozkové kůry, reakční čas a vizuální paměť.

Vědci zjistili, že lidé s genetickou predispozicí ke šlofíkům mají větší objem mozku než ostatní.  Vzhledem k tomu, že mozek se s věkem často zmenšuje, studie naznačuje, že těmto lidem stárne mozek pomaleji než ostatním. Hlavní autorka výzkumu a odborná asistentka psychologie na University of the Republic v Uruguayi Valentina Pazová v rozhovoru pro Medical News Today uvádí, že její studie „konkrétně odhalila nárůst celkového objemu mozku o 15,8 centimetrů krychlových při častějším spánku během dne“. Podle ní to odpovídá rozdílu ve stárnutí přibližně o 2,6 až 6,5 roku. Upozornila ale, že „k rozklíčování této souvislosti je zapotřebí ještě další práce“.

Výzkum má mezery, zní od některých expertů

Zda studie odhaluje příčinnou souvislost mezi podřimováním a zdravím mozku, není jasné. Nabízí nicméně nový úhel pohledu pro zkoumání.

Krátké zdřímnutí v délce třiceti až devadesáti minut má kognitivní přínos. Lidé se po takovém odpočinku mohou probudit bdělejší a bystřejší.

Někteří odborníci ale výsledky výzkumu zpochybňují: „Zajímalo by mě, zda je správné tvrdit, že ukazují příčinnou souvislost mezi podřimováním a velikostí mozku – určitě je to jen korelace?“ komentuje pro Medical News Today profesorka psychologie na Cardiff University Penelope Lewisová. Studie také nezkoumala přímé kognitivní přínosy zdřímnutí a vlastně vůbec přímo nehodnotila zdřímnutí samotné – zabývala se pouze lidmi s genetickou predispozicí k němu.

Podle profesorky neurovědy na University of Massachusetts Amherst Rebeccy Spencerové studie nezachytila mnoho kritických detailů. Postrádá údaje o spánkových návycích jejích účastníků. Ti byli totiž v rámci výzkumu dotázáni, zda si během dne zdřímnou, přičemž byly možné tři odpovědi: „nikdy/zřídka“, „někdy“ nebo „obvykle“. „To je chybné, je to subjektivní,“ vytýká Spencerová. Poukazuje také na to, že studie nespecifikuje časové období, za které byly tyto návyky zaznamenány. „Minulý týden? Poslední měsíc? Poslední rok? Desetiletí? Za celý život?“ táže se.

Spencerová dále upozorňuje, že chybí standardizovaná definice zdřímnutí – „zavřené oči při cestě vlakem z práce versus schoulení se v posteli versus nechtěné usnutí u večeře,“ nastiňuje. Ve studii rovněž neexistuje žádný standard pro délku zdřímnutí.

Další krok k poznání

Studie z roku 2016 ukazuje, že krátké zdřímnutí v délce třiceti až devadesáti minut má kognitivní přínos. Lidé se po takovém odpočinku mohou probudit bdělejší a bystřejší. Stejný výzkum ale zároveň naznačuje, že delší šlofík může vést ke kognitivním problémům. Vztah mezi zdřímnutím a dlouhodobým kognitivním zdravím však už studie neobjasňuje.

Lewisová nicméně připomíná, že bylo prokázáno, že spánek je důležitý pro odplavování toxinů z mozku, a tím i pro udržení zdraví. „Byla bych opatrná s tvrzením, že podřimování je dobré pro zdraví mozku, protože může vést ke špatnému nočnímu spánku. Řekla bych, že dostatek spánku každých 24 hodin je pro zdraví obecně jednoznačně důležitý,“ uzavírá.

Související…

Potřebujete si po obědě „dát šlofíka“? Máme to v genech
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: Medical News Today

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...