Vypadá slibně, ale vyvolává otázky: V čem tkví kontroverzní metoda vaginálního výsevu

Pro porodníky je známým faktem, že děti narozené císařským řezem nemají stejný střevní mikrobiom jako ty, které na svět přišly přirozeně, vaginálně. A to z prostého důvodu – během porodu nebyly vystaveny vaginálnímu mikrobiomu matky. Podle výsledků různých studií se střevní mikrobiom dětí narozených po sekci podobá spíše koloniím bakterií obývajících pokožku než střeva.

Děti po sekci jsou náchylnější k různým nemocem

Jelikož komunita mikrobů obývajících střeva v raném věku ovlivňuje nejen formování mozku, ale také imunitního systému, vyvolávají podobné výroky diskuze o (ne)vhodných porodních metodách. Výsledky studií spojují porody císařským řezem s vyšším rizikem neurovývojových poruch, infekcí v počátcích života, s alergiemi, s vyšší náchylností k zánětlivým a metabolickým onemocněním, přičemž někteří výzkumníci se domnívají, že za tím stojí právě odlišnost ve střevní mikrobiotě.

Řešením by mohlo být pozdější vystavení poševnímu sekretu matky

Vedle identifikace nastíněného problému vědci přicházejí i s návrhem možného řešení. Autoři studie publikované letos v červnu v odborném žurnálu Cell Host & Microbe například v tomto směru naznačují, že metoda přenosu vaginální mikroflóry (VMT, známá také jako vaginální výsev) může u kojenců narozených sekcí bezpečně a účinně obnovit střevní mikrobiom tak, že bude připomínat mikrobiom dětí narozených vaginálně.

Proces zahrnuje vložení sterilní gázy do pochvy matky před porodem, její vystavení poševnímu mikrobiomu a následné přetření gázy přes ústa a obličej novorozence.

Vedle toho by zmiňovaná metoda mohla také příznivě ovlivnit neurologický vývoj kojenců po sekci. Vzhledem k tomu, že kvůli nízkému počtu respondentů se jedná o poměrně malou studii, je třeba její výsledky potvrdit dalším zkoumáním.

Myšlenka obnovit střevní mikrobiom kojenců po sekci prostřednictvím vaginálního výsevu byla snad poprvé zmíněna v roce 2016 v článku publikovaném v magazínu Nature Medicine. Proces zahrnuje vložení sterilní gázy do pochvy matky před porodem, její vystavení poševnímu mikrobiomu a následné přetření gázy přes ústa a obličej novorozence.

Situace není černobílá, může ji zkreslovat podávání antibiotik

Ačkoliv je VMT v USA stále populárnější, kvůli nedostatečné podpoře objektivními důkazy ji American College of Obstetricians and Gynecologists nedoporučuje aplikovat do praxe dříve, než bude dalšími výzkumy potvrzena její bezpečnost. Někteří odborníci totiž varují před potenciálními nebezpečími vaginálního výsevu, jako je třeba vystavení dítěte škodlivým bakteriím.

Po šesti měsících života vykazovali kojenci vystavení vaginálnímu výsevu lepší neurologický vývoj než ti, kteří se po porodu sekcí dostali do kontaktu s gázou s fyziologickým roztokem.

Výsledky studie z roku 2018 dokonce naznačily, že rozdíly v mikrobiomu dětí po sekci a po vaginálním porodu mohou být dány antibiotiky podávanými před císařským řezem, kteréžto mohou procházet placentou, a že tedy není přímou příčinou nedostatečné vystavení poševnímu sekretu matky během porodu.

Čínští vědci potvrzují bezpečnost i prospěšnost metody

Za účelem zjistit potencionální bezpečnost a přínos vaginálního výsevu provedli vědci z různých institucí v Číně klinickou studii, jíž se zúčastnilo 68 těhotných s naplánovaným císařským řezem. Asi polovina narozených dětí byla vystavena gáze s obsahem matčina vaginálního mikrobiomu, druhá polovina sterilní gáze s fyziologickým roztokem.

Výskyt nežádoucích účinků v prvních 42 dnech od narození byl u obou skupin podobný, což by ukazovalo na bezpečnost vaginálního výsevu. Nežádoucí účinky typu mírných kožních poruch typu zarudnutí, puchýřků, které se vyskytly, tak metodě nelze přikládat za vinu.

Další zjištění naopak hovořila ve prospěch VMT – děti, které byly vystaveny vaginální tekutině matky, měly střevní mikroflóru srovnatelnou s 33 vaginálně porozenými kojenci, které tým vědců pro srovnání pozoroval. Dalším pozitivním zjištěním byl fakt, že po šesti měsících života vykazovali kojenci vystavení vaginálnímu výsevu lepší neurologický vývoj než ti, kteří se po porodu sekcí dostali do kontaktu s gázou s fyziologickým roztokem.