fbpx
Lektorka našla východisko pro věčné jazykové začátečníky: Koučink 1 fotografie
Ida Turayová

Ida Turayová o hodinách angličtiny, kde se víc než slovíčka hledá motivace

Zveřejněno: 7. 5. 2018

Ida Turayová se výuce angličtiny profesně věnuje více než 15 let. Povídaly jsme si u voňavé kávy v útulné a podle Idy také inspirativní orlickoústecké kavárně Kafé Max. Ida říká, že se tu často setkává s lidmi, kteří ji v její mnohavrstevné práci inspirují. Díky takovým setkáním nakonec skloubila své dvě profesní vlny do jedné – koučink a výuku angličtiny.

„Vždycky jsem to chtěla dělat nějak jinak – užitečněji, přirozeněji a s lepšími výsledky pro mé klienty. A to právě umožňují koučovací techniky. Odpovědi, ke kterým si díky nim dojdete, znamenají větší motivaci, radost a úspěchy,“ říká.

Související…

Angličtina má být pro děti základním stimulem, a to už odmaličkaJazyková vybavenost obyvatel zvyšuje HDP zeměKdy se mají děti začít učit cizí jazyk? Už když si osvojují ten vlastní

Co tě neustále baví na výuce jazyků? Není to furt dokola?

Neživím se jenom jazyky, ale je to přesně ta profesní role, která mě naopak moc baví. Spojuje v sobě to, co já od ideální profese očekávám: práce s lidmi, komunikace, nacházení nových cest, možnost je inspirovat a radovat se s nimi z jejich úspěchů. Koučovací přístup je vetkán už asi ve všem, co dělám, takže i v provázení studiem angličtiny.

Angličtina je docela jednoduchý jazyk a není důvod ji nezvládat na úrovni, kterou potřebujete.

Koučink a angličtina. Kdy tě napadlo, že by se daly tyhle dvě věci spojit?

Angličtině a koučovacímu přístupu v její výuce se věnuji jen asi 3 roky. Napadlo mě to po absolvování programu Spirála kouče v Akademii v Libchavách. S kolegyní jsme začaly rozvíjet koncept Angličtiny koučovacím přístupem. Tenkrát mě to i nakoplo k další práci s angličtinou s novým rozměrem. Stala jsem se lektorkou-koučkou.

Jak to spojení vypadá v praxi?

Role kouče je vlastně velmi přirozená. Pro mě jde hlavně o to víc se ptát a míň předpokládat. Takže se klientů ptám a oni prozkoumávají svoje znalosti, styl studia, který používají, a hledáme nové cesty, jak překonat věčné začátečnictví a začít angličtinu aktivně používat. Většina mých studentů toho už mnoho ví a umí. Často jim ale chybí důvěra v sebe sama a to se dá díky koučinku pojmenovat a posunout dál.

Může takový přístup pomoci i člověku, který na jazyky vyloženě nemá talent?

Angličtina je docela jednoduchý jazyk a není důvod ji nezvládat na úrovni, kterou potřebujete. Mnoho lidí ale brzdí nikoli nízká znalost gramatiky nebo slovíček, ale spíše různá přesvědčení jako „já se to nikdy nenaučím“, „potřebuji chodit na angličtinu každý týden, jinak se nedonutím“ anebo i ono zmíněné „já nemám na jazyky talent“. A tady se dá opět uplatnit koučovací přístup.

Jak běžně vedeš takové lekce?

Nyní se zaměřuju hlavně na víkendové kurzy, které vedu spolu se Světlou Jelenovou v Akademii v Libchavách. Věříme tomu, že naše cílová skupina – tedy věční začátečníci – nemusí spoléhat jen na pravidelné lekce angličtiny, ale můžou objevit takový nástroj, kterému se budou rádi věnovat, a povede je na jejich cestě k aktivnímu používání jazyka.

Důležité je také být realistický a zároveň tak akorát ambiciózní ve svých cílech a vědět, proč se učím.

Dnes je internet plný různých kurzů a pomůcek, až se v tom člověk ztrácí. Já se ptám na konkrétní potřebu a cíl klientů a podle toho pak hledáme ideální zdroje, které můžou používat. Důležité je také být realistický a zároveň tak akorát ambiciózní ve svých cílech a vědět, proč se učím. Motivace je jedním z hlavních klíčů k úspěchu. Vlastně tak jako i u jiných aspektů života.

V čem se lekce koučovací angličtiny liší od těch klasických?

Asi hlavně tím, že klient je ten, který přichází s tématem a nikoli naopak. Nepřijde klasický učitel, který ví, co žák potřebuje, a nezačne vysvětlovat. Já se hlavně ptám, a i když klient nejdřív neví, vždy dojdeme k tomu, co právě potřebuje. Je to velmi organický proces, na který se nedá moc připravit. Já čerpám z dlouholeté praxe, takže když přijde téma, tak většinou vím, kam sáhnout pro inspiraci. A to mě baví a myslím, že mé klienty taky.

A kde bereš tu inspiraci?

Inspirují mě setkání s podobně naladěnými lidmi. A také ji asi beru ve svém životním přístupu – musí mě to bavit. Chci zažívat radost při práci a objevovat. To je pak paráda.

foto: Archiv Idy Turayové, zdroj: Ida Turayová

Tipy redakce

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.