fbpx

Jste sami doma, je půlnoc, za okny zuří bouře a vy se díváte na horor. Máte pocit, že umřete strachy. A dost možná se vám to i vyplní!

Zveřejněno: 4. 9. 2018

Mlha na britských blatech je hustší než kolem rybníčku Brčálníku. Bažinami zní dupot a těžké oddechování. Charles Baskerville prchá bažinami a neustále se ohlíží přes rameno. Někde ve tmě vzadu je, obrovský zeleně zářící pes. Hrůza, která Baskervilla svírá, se už nedá snášet ani o vteřinu déle. Nakonec to nejsou tesáky černé chlupaté bestie, které ho připraví o život. Je to strach samotný – sevře ho do pařátů a zastaví mu srdce.

Související…

Našla jsem recept, jak překonat strach z létáníČertovské řádění v Rakousku: Hlubší podtext a větší strachStrach a kontrola k dětem nepatří, říká Naomi Aldort

Můžeme skutečně zemřít hrůzou? Sherlock Holmes si myslí, že ano… a vědci mu dávají za pravdu.

horor shutterstock 420971914

Když máte strach, rozšíří se vám zorničky, pocítíte příval síly a srdce se vám rozbuší jako blázen. Jinak řečeno, vaše tělo ze sebe vydá všechno, aby vás připravilo na střet s hrozbou.


Co se děje s tělem, když prožívá strach

V okamžiku šoku vaše tělo aktivuje „udeř-uteč“ reflex. Začne v thalamu, struktuře o velikosti dvou lískových oříšků ve vašem mozku, ten vyšle signál mozkové kůře. Thalamus netuší, jestli čelíte opravdové hrozbě nebo ne, prostě vás připravuje na potenciální nebezpečí. Díky tomu se ve vašem mozku aktivují dva systémy: sympatický nervový systém a systém adrenálního kortizolu. První z nich využívá nervové dráhy, druhý krevní tok.

V okamžiku šoku vaše tělo aktivuje „udeř-uteč“ reflex

Když vás zasáhne jejich impulz, rozšíří se vám zorničky, pocítíte příval síly a srdce se vám rozbuší jako blázen. Jinak řečeno, vaše tělo ze sebe vydá všechno, aby vás připravilo na střet s hrozbou. Jakou to má nevýhodu? Pokud je vaše tělo příliš slabé, můžete ho v daném okamžiku přetížit a organismus prostě selže.

Baskervillův efekt

Tzv. Baskervillův efekt byl objeven Davidem Phillipsem na Kalifornské univerzitě. „Často jsem se zajímal o to, jestli lidé můžou zemřít hrůzou, a pokud ano, jak to kvantitativně zkoumat,“ napsal Phillips. „Nejlepším řešením se zdálo být využití přirozeného experimentu – událostí z reálného života, které by splňovali určitá kritéria. Za prvé, událost musela stresovat určitou část obyvatelstva, ale ne ty ostatní. Navíc se nesmělo jednat o skutečně nebezpečnou věc, pouze tak měla být vnímána.“

Strach založený na kultuře, pověrách a prostě na tom, čemu věříte, zvyšuje pravděpodobnost smrti.

A takovou událost badatelé opravdu našli. Zjistili, že v Číně, Koreji a Japonsku je číslo 4 považováno za nešťastné, neboť se jeho výslovnost velice podobá slovu „smrt“. Ani čtvrtek coby čtvrtý den týdne tak nemá nejlepší pověst. A zjištění? Počet srdečních zástav v této oblasti je ve čtvrtek o 7 % vyšší než v ostatních dnech. Jinak řečeno, strach založený na kultuře, pověrách a prostě na tom, čemu věříte, zvyšuje pravděpodobnost smrti. Častěji ve vás vyvolává pocit ohrožení a nutí mozek ke spouštění obranné reakce, přičemž vystavuje vaše tělo vyšší zátěži a urychluje jeho opotřebování.

Voodoo smrt

Psycholog Walter Cannon se ve 40. letech minulého století podrobně zabýval voodoo smrtí, jinak známou také jako „psychogenní smrt“ nebo „psychosomatická smrt“. Příklad: mladá Maorka sní čerstvé ovoce, jenom aby se vzápětí dozvěděla, že pochází ze zapovězeného místa. Do 24 hodin umírá, aniž by bylo zřejmé proč. Závistivec pošeptá mladému muži, že na něj šaman ukázal kostí – znamení kletby smrti. Maor onemocní a vypadá to s ním bledě. Pachatel prozradí, že lhal. Muži se znovu uleví a uzdraví se...

Voodoo smrt: mladá Maorka sní čerstvé ovoce, jenom aby se vzápětí dozvěděla, že pochází ze zapovězeného místa. Do 24 hodin umírá, aniž by bylo zřejmé proč

Podobně jako Baskervillův efekt je voodoo smrt silně spojená s kulturními představami společnosti, s tím, čemu věříte. Nastává v okamžiku přepětí nervového systému. Člověk přesvědčený, že byl proklet, zažívá neustálou stresovou reakci. Prodloužený příliv adrenalinu mu postupně úplně odstaví srdce. Výzkumník John Hopkins navíc zjistil, že prožití stresující situace může způsobit něco, co vypadá jako zástava nebo selhání srdce, a to i bez ucpaných tepen či krevní sraženiny. Což znamená, že smrt může nastat v případě jakékoliv šokující emoce, od intenzivní radosti po hluboký vztek. Šance, že se nám něco podobného přihodí, jsou ale extrémně nízké.

 

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily

Tipy redakce

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.