Asi se my všichni jako normální slušní lidé shodneme na tom, že je hnusné a zbytečné šikanovat někoho za to, kolik váží. Zaprvé nikdy nevíte, jestli je jeho tloušťka zapříčiněna nemocí (například PCOS – syndrom polycystických ovarií), nežádoucími účinky léků (antidepresiva, kortikoidy, antikoncepce a další) nebo je onen tlustý člověk závislý na jídle, stejně jako někdo jiný na prášcích na bolest.
Ke všem bez rozdílu by se mělo přistupovat empaticky a s respektem.
Hnutí body pozitivity je o respektu k ostatním, ale i sám k sobě. Na trendu štíhlostí je bolestné to, že ani normální zdravé ženy se sebou nejsou spokojené, protože na sebe nahlíží skrze standardy, kterých je pro člověka s průměrným tělem a životem extrémně náročné a někdy i nerealistické dosáhnout.
Když začaly umírat anorektičky...
Hnutí k respektování cizího těla se začalo objevovat už v 60. letech jako „Fat Acceptance Movement“. Až v devadesátých letech se objevily diskuze o poruchách příjmu potravy ve veřejné diskuzi a kulturním povědomí. Stalo se tak proto, že kvůli hubenosti začaly umírat anorektičky, dívky, které se kvůli estetice „Heroin Chic“ utrápily k smrti.
Body pozitivita byla logická reakce na toxické představy o ženském těle, obzvlášť u hereček, zpěvaček a modelek. Pamatujete si dobu před dvaceti lety, kdy normální tělo Britney Spears způsobilo skandál, že přibrala? Ženy, které s tímto vyrůstaly, mají často o svém těle pokřivené vnímání dodnes a mohou z toho být dost zdrcené, protože udržet si velikost 36 je s postupujícím věkem čím dál tím těžší. Téma tloušťky u těchto žen neustále okupuje jejich každodenní existenci a kazí jim život, často taky ten sexuální, protože se samy sobě nelíbí.
Midsize není žádný oficiální lékařský pojem, ale internet ho přijal s otevřenou náručí. Označuje ženy, které nosí přibližně velikost 40 až 46.
Trend body pozitivity byl potřeba jako sůl, ale jako je to asi se vším, všeho moc škodí. Časem se jako body pozitivní začali označovat lidé, kteří se pohybovali za hranicí bizarnosti. Praktikovali záměrnou sebedestrukci přežíráním a tvrdili, že je to ok. Pokud to neschvalujete, jste fatfobní. Těla bobtnala až za hranice morbidní obezity, kdy lidem hrozí vážné zdravotní komplikace, a nezachrání je ani to, že mají na tloušťku sexuální fetiš a vydělává jim na OnlyFans tisíce dolarů měsíčně. Jako příklad slavné plus size modelky si třeba můžete vybavit Tess Holliday, kterou v roce 2016 proslavil hashtag #EffYourBeautyStandards.
Sociální sítě byly a budou plné extrémů. Na jedné straně zůstává „thinspo“ – dívky postují obrázky hubených žen, často digitálně upravených, a doufají, že z toho dostanou anorexii (opravdu googlují „how do I become anorectic?“), na straně druhé jsou aktivistky hlásající „každé tělo je krásné“, i když má 300 kilo a 10 měsíců před smrtí. Proto je trend midsize tak osvěžující.
Pokud se má nějaký typ těla oslavovat, tak ať je to tělo zdravé, normální a v populaci se často vyskytující.
View this post on Instagram
Instagram Olivia Tierney. V 90. letech by byla tlustá
Kde midsize začíná a kde končí? Midsize není žádný oficiální lékařský pojem, ale internet ho přijal s otevřenou náručí. Označuje ženy, které nosí přibližně velikost 40 až 46. Jsou to ženy, které často žily v tichém stínu módních tabulek – moc „velké“ na standardní módu, ale moc „malé“ na to, aby se kvalifikovaly do plus size kampaní. Pro módní průmysl donedávna neviditelné. A přitom naprosto většinové – průměrná konfekční velikost žen se pohybuje od 40 až 42.
Trend midsize girls neřeší, jestli má někdo dostatečně širokou mezeru mezi stehny nebo dobře uchopitelná madla lásky. Důležité je, aby se žena cítila dobře ve svém těle a byla zdravá. Když si kupuje kalhoty, nedostane v kabince panický záchvat. Komentáře o její velké prdeli jí nevadí a klidně si dá po obědě větrník. Dokud jí kila navíc nepřekáží, ať si všichni trhnou nohou, klidně si vezme na pláž bikiny. Žen, které mají ke svému tělu takhle dobrý vztah, moc není a midsize trend by jim mohl pomoct.
Reklama
Influencerky jako Mik Zazon, Remi Bader nebo Raeann Langas staví svou značku právě na tom, že nejsou „dokonalé“. Neprodávají detox čaje ani břišní pásy na spalování tuku. Místo toho sdílejí, jak vypadá tělo vestoje vs. vsedě, jak se dají kombinovat outfity i třeba s bříškem po porodu.
Midsize není o body pozitivitě za každou cenu. Jde o to „normalizovat normální těla“. Až se to podaří, ubude lidem spousta zbytečných starostí. Nicméně já si jdu teď píchnout Ozempic a sníst půl proteinové tyčinky k večeři.
