Jistotou konce roku jsou reklamy na různé přípravky, které slibují, že nás zbaví nahromaděných tuků, jež kazí naši představu o pěkném zevnějšku po svátečních dávkách větších než velkých sladkostí, smažených mas a majonéz. Bratříčky těchto berliček jsou předsevzetí, že začneme cvičit a vůbec se o sebe víc starat.
Do fitcenter se v lednu nahrnou noví klienti, jejichž výdrž má hodnotu slibu politika před volbami. Leč zhubnout, dostat se do formy a vůbec zbavit se všeho, co nás omezuje v pohybu, nepotřebuje jen většina z nás, ale i světadíl zvaný Evropa. Alespoň tedy ta její kulturní část, jejíž jsme součástí.
Nejdřív je trénink
Je víc než jasné, že ji již nepomůže jen nějaká lázeňská kúra či silnější krém na vrásky. Chce to pořádné tréninkové dávky. Duševní i fyzické. Tady nejde o nějaká lehkomyslná předsevzetí, ale o pořádnou práci.
Vyměnili jsme svobodnu, která přináší i mnoho omylů, nepříjemností i bolesti, za pohodlnou nezodpovědnost.
Ztloustli jsme všude. Pohled na nás přitahuje nepřátele, protože nevěří, že jsme ještě nějakého konkurenceschopného výkonu schopni. Alespoň je tedy naše nepohyblivost neodolatelně láká, aby to vyzkoušeli. „Cvrnkneme do kuličky a třeba se rozkutálí ze stráně dolů,“ říkají si. A dole již zapichují do země kopí, na která se máme napíchnout jako zloduch Santer v prvním díle Vinetoua.
Pohodlná nezodpovědnost
Problém naší části Evropy je, že ztratila vlastnosti, díky kterým se stanete ve světě úspěšným. Máme spousty úředníků, ať státních či korporátních, ale málo lídrů. Protože se bojíme je vychovávat. Zalekli jsme se vlastní síly a uvěznili ji do spousty nesmyslných zákazů, regulací a nařízení. Vyměnili jsme svobodnu, která přináší i mnoho omylů, nepříjemností i bolesti, za pohodlnou nezodpovědnost.
Už nejsme zvyklí řešit problémy každý samostatně, ale požadujeme jejich zvládnutí po někom jiném. Možná to mnohdy i myslíme se světem dobře, ale zapomněli jsme, že dějiny i současnost píší vítězové. Mluvíme o hodnotách, ale již mnohem méně o tom, co jsme pro ně ochotni udělat. Vytvořili jsme si vlastní představu budoucnosti, kterou s námi nikdo jiný nesdílí. Ne proto, že bychom v mnohém neměli pravdu, ale proto, že jsme slabí.
Už je fakt ráno
Většina lidí po lednovém nákupu hubnoucích prostředků neuspěje. Protože jim nic a nikdo nepomůže, pokud sami nebudou chtít. A stejně tak ani Evropa nevymyslí žádný zázračný rychlý lék na svoji slabost. Ke zlepšení kondice je totiž třeba pravidelně cvičit tělo i mysl.
Jako společenství bychom měli začít u toho druhého. A vzpomenout si, že svoboda neznamená brát si, co potřebuji, ale dávat, co mohu. Že nic není zadarmo a ztěžovat podmínky těm, kteří to „zadarmo“ vytváří a platí, je cesta do chudoby. Že síla myšlenky potřebuje ke svému růstu i sílu prostředků, které ji ubrání před protivníky. Kdyby přeci jen existoval přípravek na zhubnutí naší Evropy, pak mě napadá i slogan. Půjčil bych si ho od králíků z klobouku: „Je ráno, vstávat a cvičit, Evropo!“
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
