Možná jste už slyšeli název „holotropní dýchání“, které slouží jako cesta k sebepoznání a rozvoji, která otevírá hlubší vrstvy lidského podvědomí a umožňuje zpracování často dlouho potlačovaných emocí a zážitků. Vyvinul jej psychiatr MUDr. Stanislav Grof společně s tehdejší manželkou Christinou na základě 35 let výzkumu mimořádných stavů vědomí. Svou práci zahájil MUDr. Grof v 60. letech v Československu, později pokračoval ve Spojených státech.
„Jsem facilitátorkou Grofova® dýchání, což je technika, která se vyvinula z původního holotropního dýchání. Tato metoda, dnes známá jako Grofovo® dýchání, patří mezi techniky transpersonální psychologie, mladého, avšak intenzivně se rozvíjejícího oboru,“ vysvětluje v úvodu Veronika Havlíčková.
Veroniko, co konkrétně si můžeme představit pod pojmem holotropní dýchání?
Grofovo® dýchání (GD) je bezpečná metoda sebepoznání, jejíž základ spočívá v práci s rozšířenými (holotropními) stavy vědomí. Vychází z předpokladu, že člověk má přirozenou vnitřní inteligenci, tzv. vnitřního léčitele, která je během procesu aktivována, a může tak dojít k samoléčení.
Jaké jsou jeho hlavní principy?
Prohloubené a zrychlené dýchání vede k poklesu hladiny oxidu uhličitého v krvi, což způsobuje tzv. respirační alkalózu – zvýšení pH krve. Tento proces ovlivňuje nervovou soustavu, což navozuje stav změněného vnímání. Dech stimuluje i limbický systém, čímž se otevírá cesta k potlačeným vzpomínkám a emočním zážitkům. To je také jeden z důvodů, proč se tato technika využívá v terapeutickém kontextu.
Reklama
Evokativní hudba se specifickou dynamikou rámuje celý proces, podporuje emoce, uvolňuje napětí a usnadňuje prožívání různých stavů mysli. Cílený bodywork slouží k uvolňování starých emocionálních bloků, uložených ve fyzickém těle.
Jaké jsou nejčastější přínosy holotropního dýchání pro psychické a fyzické zdraví?
Každý člověk je unikát, a proto jsou přínosy této metody pro každého velmi individuální. Určitě záleží na jeho historii a na tom, s čím do procesu vstupuje. Samotné slovo „holotropní“ znamená „směřující k celistvosti“. Obecně lze říci, že Grofovo dýchání je považováno za techniku, která umožňuje projít procesem sebeobjevování na mnohem hlubší úrovni než verbální metody, čímž se člověk stává celistvější, vyrovnanější a vědomější bytostí.
Vliv na psychické zdraví je značný. Díky rozšířenému stavu vědomí jsme schopni dostat se ke vzpomínkám a zážitkům, které jsou uloženy hluboko v nevědomí, kam běžně nemáme přístup, ale které přesto významně ovlivňují kvalitu našeho života a mohou být příčinou mnoha psychických i fyzických problémů. Jejich znovuprožití a vyjádření starých emocí vede k uvolnění psychických bloků a traumat a tím k nastartování procesu emocionálního a duchovního léčení.
Grofovo dýchání pomáhá od stresu, úzkostí, ale i jako podpůrná metoda při léčbě anorexie, bulimie, deprese a dalších obtíží. Během procesu dochází k vytvoření korektivní zkušenosti (například při zážitcích souvisejících s porodem), což může klientům velmi ulevit a celkově zlepšit kvalitu a prožívání jejich života.
Na fyzické úrovni dochází k uvolnění napětí v těle, relaxaci svalů a snížení stresu. Mohou se uvolnit různé tělesné bolesti a zlepšit psychosomatická onemocnění, jako jsou migrény, astma, lupénka – díky tomu, že člověk více vnímá souvislosti mezi fyzickými a emočními problémy. Zlepšuje se také okysličení těla, což má pozitivní vliv na vitalitu, energii a kvalitu spánku. V neposlední řadě má dýchání anti-aging účinky, má totiž silné antioxidační účinky a přispívá k detoxikaci a pročištění těla.
Velmi záleží také na tom, jak člověk své prožitky integruje do svého stávajícího života.
Pro koho je holotropní dýchání vhodné?
Grofovo dýchání je vhodné pro všechny, které k němu něco přitahuje. Je ideální pro lidi hledající hlubší sebepoznání, pro ty, kdo na sobě chtějí pracovat, hledají smysluplnější přístup k životu nebo komunitu lidí podobného zaměření. Je také určeno pro osoby procházející psychospirituální krizí nebo krizovými životními změnami, jako je rozvod, ztráta blízké osoby apod. Vhodné je i pro ty, kdo vyrůstali v neharmonickém prostředí nebo mají za sebou traumatickou zkušenost.
Grofovo dýchání změněné stavy vědomí neovlivňuje, ale navozuje.. Terapeutický potenciál je obrovský, protože změněné stavy vědomí umožňují přístup k hlubokým vrstvám psychiky, které běžně nejsou dostupné.
Tato metoda je vhodná pro lidi, kteří hledají účinnou prevenci návykových stavů, nebo pro účastníky programů pro závislé, stejně tak pro ty, kteří potřebují integrovat nepříjemnou psychedelickou zkušenost. Grofovo dýchání může být také přínosné pro osoby pracující v pomáhajících profesích, jako jsou terapeuti, poradci, zdravotníci apod. A v neposlední řadě pro všechny, kdo mají touhu rozvíjet svou uměleckou tvořivost.
Kdo by na tuto techniku měl raději zapomenout z důvodu kontraindikací?
Protože „dýchání“ může být emočně i fyzicky náročné, nedoporučuje se lidem s kardiovaskulárním onemocněním, vysokým krevním tlakem a některými druhy epilepsie. Kontraindikacemi jsou také glaukom, cévní výduť (aneurysma), prodělaný úraz hlavy spojený s krvácením do mozku a infekční onemocnění. Dále se nedoporučuje lidem se závažnějšími duševními poruchami.
Do procesu by neměli vstupovat lidé aktivně užívající drogy, včetně marihuany, alkoholu či jiných návykových látek, psychedelik ani psychofarmak. Nutná je minimálně 30denní abstinence, u alkoholu minimálně 14denní abstinence.
Jak probíhá typická holotropní dýchací seance?
Většinou se dýchá ve skupinách. Před samotným zahájením procesu proběhne malé seznamovací kolečko, při kterém se účastníci mohou představit a sdílet své záměry nebo očekávání. Tím se vytváří pocit bezpečí a důvěry ve skupině, což je důležité pro hloubku zážitku. Následuje teoretický úvod a seznámení s technikou. Facilitátoři vysvětlí, jak bude proces probíhat, jaké prožitky se mohou během dýchání objevit, a předají praktické instrukce.
Samotný proces probíhá ve dvojicích, kde jeden hraje roli „dýchače“ (ten, kdo prochází dýcháním) a druhý roli „sittera“ (podpůrného partnera). Sitter tiše sedí u dýchače, je připraven poskytnout fyzickou nebo emoční podporu, pokud je potřeba, ale do procesu nijak aktivně nezasahuje. V dalším kole si pak role vymění.
Dýchači leží na matracích se zavázanýma očima, začíná se relaxací těla, a jakmile začne hrát hudba, vstupují do procesu pomocí zrychleného a prohloubeného dechu. Hudební křivka je vytvořena tak, aby pomohla navodit a prohloubit zážitek. Proces trvá obvykle zhruba tři hodiny a končí šuměním moře. Po skončení facilitátoři zkontrolují všechny účastníky, kteří pak postupně odcházejí do ateliéru k vytvoření mandaly, což je součástí integrace zážitku.
Na závěr účastníci sdílejí své prožitky ve skupině, což jim pomáhá zážitky pochopit a lépe zapracovat do běžného života. Toto sdílení probíhá v bezpečné a podporující atmosféře, kde nikdo není nucen mluvit více, než sám chce. Nedílnou součástí jsou i závěrečná doporučení, jak se po procesu o sebe starat, aby byl jeho přínos co největší.
Jakým způsobem holotropní dýchání ovlivňuje změněné stavy vědomí a jaký je jejich terapeutický potenciál?
Grofovo dýchání změněné stavy vědomí neovlivňuje, ale navozuje. Terapeutický potenciál je obrovský, protože změněné stavy vědomí umožňují přístup k hlubokým vrstvám psychiky, které běžně nejsou dostupné. V těchto vrstvách se nacházejí potlačené vzpomínky a emoce, často spojené s bolestivými traumaty nebo zážitky, a jejich vyplavením a následným zpracováním dochází k uvolnění psychického napětí a emočních bloků.
Změněné stavy vědomí také umožňují vhled do našeho nitra a lepší porozumění našim vzorcům chování, což vede k sebepřijetí, respektu k sobě samému, ale i ke zlepšení mezilidských vztahů a většímu porozumění. Také umožňují vidět problémy z jiné perspektivy, což usnadňuje řešení životních výzev a zvládání obtížných situací.
K dalším přínosům patří zvýšení intuice a kreativity; po sezení mívají klienti často nové vhledy, nápady a inspiraci. A v neposlední řadě mnoho lidí zažívá tzv. transcendentální zážitky, které jim dávají pocit spojení s něčím větším, než jsou oni sami, pocit jednoty a bezpodmínečné lásky. Tyto zkušenosti pomáhají posílit smysl života a přinést hlubší pochopení existence a naší role v ní.
Jaké jsou nejčastější emocionální a tělesné projevy během holotropního dýchání?
Grofovo dýchání může vyvolat široké spektrum prožitků, které lze rozdělit do tří základních kategorií: vzpomínkové, emocionální a fyzické.
Vzpomínkové projevy: Mohou zahrnovat vzpomínky z postnatální biografie, tedy období po narození, od dětství a dospívání až po zcela nedávné zážitky. Dále se objevují vzpomínky z prenatální úrovně, spojené s obdobím porodu, těsně před ním a po něm. Transpersonální prožitky zahrnují zážitky přesahující prostorové hranice, například pocit jednoty, identifikace s jinými osobami, zvířaty, předměty či telepatii. Zážitky překračující časové hranice mohou zahrnovat obrazy ze života předků nebo vývoj vesmíru. Lidé mohou zažít zkoumání mikrosvěta, vědomí orgánů, buněk nebo atomů. Zážitek může překročit časoprostor a konsenzuální realitu, například v podobě vidění aury, čaker, kosmické jednoty nebo archetypů.
Mnoho lidí zažívá hluboký pocit spojení s vesmírem, přírodou nebo vyšším smyslem života, což přináší klid, vnitřní sílu a nový pohled na svět.
Emocionální projevy: Lidé mohou prožívat pláč, smích, radost, strach, euforii a další emoce, často spojené s uvolněním potlačených pocitů.
Tělesné projevy: Mohou zahrnovat napětí, třes, mravenčení, především v rukou, nohách nebo kolem úst. Tyto projevy jsou běžné, zejména u prvních zkušeností s dýcháním. Objevují se také ztuhlost, svírání, spontánní pohyby, pocity těžkosti nebo lehkosti těla, bolest či tlak. Během intenzivních emocionálních zážitků může dojít k pocení nebo změně tělesné teploty. Lidé mohou spontánně tančit, ležet nebo klečet.
Všechny tyto projevy jsou běžné a považují se za součást procesu hlubokého léčení a uvolnění. Důležitá je přítomnost odborné podpory facilitátorů, kteří zajistí bezpečné prostředí a podporu, aby se účastník mohl těmto projevům plně věnovat a uvolnit.
V čem vás holotropní dýchání zaujalo natolik, že jste se rozhodla tomu věnovat po profesionální stránce?
Pro mě to bylo jednoznačné. Během půlročního pobytu na Bali jsem zažila psychospirituální krizi, jedno z nejtěžších období svého života. Hledala jsem na internetu informace a narazila na centrum HOLOS, kde pracují s tímto typem zkušeností i za pomoci Grofova® dýchání. Zhlédla jsem film „Z temnoty duše světlo“ a hned jsem věděla, že se této technice chci v budoucnu věnovat. Kdybych pomohla, byť jedinému člověku, projít tímto nelehkým obdobím, mělo by to smysl.
Bohužel jsem nenašla žádný vhodný kurz nebo výcvik, ale nedlouho po návratu mi několik lidí nezávisle na sobě poslalo přihlášku na celosvětově první výcvik Grof® Legacy Training, který právě otevíralo centrum HOLOS pod vedením MUDr. Milana Hrabánka. Neváhala jsem a poslala jsem přihlášku. Vnímám to jako vedení osudu.
Jaký je rozdíl mezi holotropním dýcháním a jinými dechovými technikami, jako je třeba Wim Hofova metoda nebo rebirthing?
Mezi těmito technikami existuje řada rozdílů, zejména v hloubce zážitku, účelu, způsobu užití dechu a délce procesu. Grofovo dýchání je nejintenzivnější, trvá několik hodin a zaměřuje se především na práci s podvědomím a hlubokými vrstvami psychiky. Rebirthing je více relaxační metodou, která se soustředí na jemné uvolnění a harmonizaci. Wim Hofova metoda má více fyziologické zaměření, podporuje imunitu a odolnost těla vůči stresu a chladu. Zatímco Grofovo dýchání je především psychoterapeutickou metodou zaměřenou na osobní transformaci, Wim Hofova metoda klade důraz na fyzickou kondici a posílení těla.
Jak dlouho trvá, než se projeví terapeutické účinky holotropního dýchání, a jsou dlouhodobé?
Délka, za jakou se terapeutické účinky projeví, je velmi individuální. Záleží na tom, jak člověk pracuje na integraci zážitku do běžného života, jakou má motivaci a zda proces podpoří například následnou psychoterapií nebo jinými metodami seberozvoje. Někteří jedinci pocítí účinek již po prvním sezení, například úlevu od emočního napětí, větší nadhled na svou životní situaci nebo vnitřní klid. Obecně se doporučuje šest sezení, zejména u lidí s těžkými životními zkušenostmi.
Dostat se k hluboko uloženým tématům často vyžaduje průchod mnoha vrstvami obranných mechanismů, což zabere čas. Prvotní příčina problému bývá často skryta pod nánosem dalších vrstev, které je třeba postupně zpracovávat. Naše mysl je inteligentní a pouští nás jen tam, kde je to v daném momentě bezpečné a únosné, aby nevznikla přílišná zátěž na psychiku. Žádná technika sama o sobě není spásou; jde o celoživotní cestu, která vyžaduje čas a aktivní práci.
Je nutné holotropní dýchání provádět pod vedením certifikovaného odborníka, nebo lze tuto techniku praktikovat i samostatně?
Holotropní dýchání je intenzivní zážitek, který může vést k hlubokým emocionálním a psychickým proměnám. Otevírá naše energetické pole, čímž nás činí citlivějšími, vnímavějšími a dočasně i zranitelnějšími. Proto je důležité, aby tuto techniku vedli pouze certifikovaní facilitátoři, kteří jsou schopni poskytnout potřebnou podporu během procesu i v následném období integrace. Facilitátoři zajišťují bezpečné prostředí a dokážou adekvátně reagovat na různé reakce, které se mohou objevit.
Jaký vliv má holotropní dýchání na osobní rozvoj a spirituální zkušenosti?
Holotropní dýchání je velmi transformativní nástroj osobního rozvoje. Díky zpracování traumat a uvolňování emocionálních bloků vede k hlubšímu sebepoznání, rozpoznávání nefunkčních vzorců chování a úlevě od emocionální zátěže, která mohla bránit osobnímu růstu. Rozvíjí sebeuvědomění, empatii a soucit. Zvyšuje jasnost myšlení a pomáhá najít smysl života, což často vede k pozitivním změnám v životě.
Tato technika často přináší zážitky, které přesahují běžnou realitu. Mnoho lidí zažívá hluboký pocit spojení s vesmírem, přírodou nebo vyšším smyslem života, což přináší klid, vnitřní sílu a nový pohled na svět.
Jakým způsobem se holotropní dýchání vztahuje k psychoterapii? Mohou být tyto dvě metody kombinovány?
Holotropní dýchání a psychoterapie se vzájemně doplňují. Osobně bych doporučila i několik psychoterapeutických sezení, protože verbální zpracování vyplavených podvědomých zážitků usnadňuje pochopení těmito zkušenostmi a následně jejich integraci do běžného života.
Při mělkém dýchání se náš mozek a orgány nedostatečně okysličují, což může být příčinou únavy, malátnosti a špatného zvládání stresu. V těle se navíc udržuje svalové napětí, což může způsobovat fyzickou bolest.
Psychoterapie může pomoci vědomě uchopit zážitky, které se objevily během holotropního dýchání, a rozvinout nové náhledy a zdravé vzorce myšlení a chování.
Mohla byste sdílet nějaké konkrétní zkušenosti klientů, kterým toto dýchání opravdu pomohlo v osobní nebo kariérní rovině?
Během výcviku jsme měli sebepoznávací týden, kde jsme se stali součástí jednoho z programů, které HOLOS organizuje. Měla jsem tak možnost poznat složité životní osudy lidí a být svědkem jejich hluboké proměny, ke které docházelo již během toho týdne. To nebylo jen díky Grofovu dýchání, ale i díky dalším technikám, jako je „sand play“ (terapie hrou s pískem) nebo práce s hlínou. S některými lidmi jsem stále v kontaktu a vidím, že tato práce má skutečný smysl.
Mnoho lidí po absolvování Grofova dýchání našlo svůj směr, své poslání a změnilo obor své práce, přístup k životu, k výchově dětí i k sobě samým. Holotropní dýchání má také silný vliv na kreativitu. Po procesech často vznikají nádherná umělecká díla – jak výtvarná, tak hudební, či dokonce poezie. Existuje i projekt Holotropic ART, který představuje umělecká díla inspirovaná holotropními stavy vědomí. První taková akce proběhla pod záštitou Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 v roce 2016.
Holotropní dýchání tedy skutečně může obohatit, nebo dokonce změnit život.
Popište, co je vlastně základem této techniky a proč není vůbec snadné stát se lektorem?
Technika je postavena na třech pilířích: dechu, hudbě a bodyworku, jak jsem již zmínila v první otázce. Základem každé práce, která se dotýká lidské psychiky, je především vnitřní motivace pomáhat lidem najít cestu k lepšímu životu. Klíčovou roli pro mě sehrála sebezkušenost a dynamika skupiny. Techniku samotnou lze vysvětlit během krátkého času, ale zkušenosti, které jsem získala během tříletého výcviku, jsou nepřenositelné. Tím, že člověk tuto hlubokou práci plnou emocí zažije sám na sobě, stává se empatičtějším a citlivějším k procesům druhých, lépe vnímá jejich potřeby a získá k této práci obrovskou pokoru. Obdivuji odvahu každého, kdo se na cestu sebepoznání vydá, a možnost být součástí a průvodcem tohoto procesu vnímám jako poslání a dar.
Moje cesta nebyla snadná. Přestože jsem již před nástupem na výcvik měla mnohaleté zkušenosti s jinými technikami, absolvovala různé seberozvojové semináře a pracovala s psychedeliky, takto intenzivní práce byla opravdu novou zkušeností, často mě vyváděla ze zóny komfortu. To hlavně proto, že jsem během výcviku procházela mnoha dýcháními v krátkém čase, a to v roli dýchače, sittera i facilitátora, takže celý proces byl pro mě kontinuální a mohla jsem sledovat, jaký dopad má na můj reálný život. Grof® Legacy Training měl ohromný přesah; například mi velmi pomohl modul o smrti a umírání v době, kdy jsem se s tímto tématem poprvé setkala v mé rodině. V naší kultuře se o smrti stále málo mluví, přestože je to nedílná součást života nás všech.
Velmi mě také obohatilo setkání s bratrem Stanislava Grofa, psychiatrem Paulem Grofem, dokumentaristou a spisovatelem Viliamem Poltikovičem nebo astrologem Petrem Lysým. Samozřejmě jsem nesmírně vděčná za přátelství, která mezi námi účastníky výcviku vznikla. Tímto bych chtěla poděkovat MUDr. Milanu Hrabánkovi a jeho týmu za pečlivé vedení, přípravu, za všechny výzvy a podporu, které se nám dostalo. Jak říká Milan: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“
Proč vlastně většina lidí „špatně dýchá“, co je „správné dýchání“?
To je velmi dobrá otázka. Příčin „špatného dýchání“ je hned několik – hlavní je stres, uspěchaný životní styl, sedavé zaměstnání, nesprávné držení těla nebo obezita. Obvykle se na svůj dech nesoustředíme, dýcháme nevědomě a povrchně, často jen hrudníkem, místo abychom plně zapojili bránici. Někdy dokonce dech zadržujeme.
Při mělkém dýchání se náš mozek a orgány nedostatečně okysličují, což může být příčinou únavy, malátnosti a špatného zvládání stresu. V těle se navíc udržuje svalové napětí, což může způsobovat fyzickou bolest. Když dýcháme pouze povrchově, aktivujeme sympatický nervový systém, který připravuje tělo na boj nebo útěk. Do těla se vyplavuje stresový hormon kortizol, který nejenže ničí buňky, ale také negativně ovlivňuje naši psychiku a zdraví.
Proto je důležité dýchat pomalu, hluboce, do břicha a vědomě se na svůj dech zaměřovat. Pomáhá také chodit na procházky do přírody nebo praktikovat dechová cvičení, která jsou dnes dostupná v mnoha podobách. K soustředění na dech přispívají i jóga či čchi-kung. Správné dýchání nás činí emočně stabilnějšími, vyrovnanějšími a šťastnějšími lidmi.
Někdy stačí párkrát se hluboce nadechnout a vydechnout, což pomáhá prokrvit vnitřní orgány a rozproudit energii v těle, a hned se cítíme lépe. Dech je dar života – náš život tady na zemi jím začíná a končí.
