K baru si nejdete sednout jen proto, abyste se napili. Chcete se pozdravit s přáteli, známými, popovídat si, někdy si poplakat, jindy se zasmát. Je to místo setkávání. Pravděpodobně dopředu neplánujete, jak dlouho se zdržíte, a pokud ano, pak se často stane, že se dobře bavíte, takže předpokládanou dobu stejně přetáhnete. A přesně takhle je to s kojením. Alespoň podle porodní asistentky a laktační poradkyně Miluše Jurečkové Koskové, která o něm s oblibou jako o takovém „mléčném baru“ hovoří.
Tvrdíte, že kojení není jen způsob, jak dítě zasytit. Čím vším tedy je?
Je to pro mě ten nejpřirozenější kontakt mezi mámou a jejím dítětem. Nejde jen o jídlo, ale taky o blízkost a upevnění vztahové vazby.
Prospívá nejen miminku, ale také mamince?
Ano. Kojení má spoustu výhod jak pro dítě, tak pro ženu. Miminku poskytuje pocit bezpečí, uklidnění, pomáhá mu regulovat tělesnou teplotu a vytváří se nová mozková propojení. U maminek jde o snížení poporodního krvácení, rychlejší zavinování dělohy vlivem oxytocinu, pocit „jsem dobrá máma“ a v neposlední řadě i o stránku finanční – kojení je zadarmo.
V některých porodnicích bývá kojení představováno o něco méně přirozeně, dílem i díky tomu straší maminky určité „přežitky, mýty“, či jak je nazvat. Zakořeněny jsou i v myslích starší generace, tedy je matkám mohou v dobré víře předávat jejich matky. Pojďme si je společně „vyvrátit“. Co byste řekla k tomu, že:
Miminko by se mělo kojit jen v 2–3 hodinových intervalech.
Určitě najdeme děti, které se v pravidelných intervalech kojit budou a bude jim to vyhovovat, ale ve většině případů to tak minimálně zpočátku rozhodně nebývá. Navíc, pokud omezujeme dítě v kojení, tak i snižujeme tvorbu mléka. Kde je poptávka, je i nabídka.
Abyste měly hodně mléka, musíte hodně pít.
Dostatek tekutin je určitě důležitý, ale mléko se tvoří z krve a dostatek mléka je ovlivněn tím, jak často je miminko kojené.
Pokud budete miminko kojit častěji, třeba každou hodinu, způsobíte mu bolení bříška, protože nebude stíhat mléko trávit.
Miminko tráví mateřské mléko mnohem lépe než to umělé a striktní pravidla pro intervaly mezi kojením opravdu neexistují. Navíc opravdu neexistují žádné studie, které by toto tvrzení potvrdily.
Miminko by u prsu nemělo být déle než půl hodiny.
Jako bychom neměly omezovat intervaly mezi kojením, tak bychom neměly omezovat ani jeho délku.
Nejdůležitější pravidlo ohledně frekvence a délky kojení je: nesledujte hodinky, ale své miminko.
Většina miminek pro své uspokojení potřebuje i tzv. nenutritivní sání, čímž se bohužel dostáváme k dalšímu mýtu „Dělá si z tebe dudlík“, a takto bychom mohli pokračovat mnohem déle.
Miminko je třeba na kojení v noci budit.
Pokud miminko prospívá, opravdu není nutné ho v noci budit na kojení. Je jen doporučením kojit alespoň 2rát za noc, ale miminko se přihlásí samo, pokud bude mít hlad.
Před každým kojením je třeba odstříknout mléko, protože „přední“ mléko dítě nadýmá a může způsobovat bolesti břicha.
Teorie o předním a zadním mléku je opravdu rozšířená, ale v prsu opravdu nemáme žádnou přepážku, která by to jasně rozdělovala. To, co je na mateřském mléku nejvíc úžasné, je jeho proměnlivost a přizpůsobivost miminku v průběhu kojení.
Jednou z „funkcí“ kojení je také uspávání. Jde o něco přirozeného. Navzdory tomu je mnohými odsuzováno s tím, že dítě potom nebude schopen uspat nikdo jiný než maminka, že jde o negativní spánkovou asociaci a podobně. Co o tom soudíte vy, jako laktační poradkyně/porodní asistentka/máma?
Uspávání kojením je pro mě naprosto přirozená a nejrychlejší varianta. Proč vlastně chceme, aby miminko uspával hned někdo jiný? Devět měsíců roste v našem těle a má vše, co potřebuje, a je tedy logické, že po porodu chce být opět v největším kontaktu s maminkou. Navíc, když žena kojí, dodává jí to pocit sebejistoty v péči o miminko.
Spánek miminek není přímo vaším zaměřením, pokud ale souvisí s kojením, pak se mu také věnujete. Některá miminka spí nad očekávání málo, zdá se dokonce, jako by přes den téměř nespala. Jsou potom podrážděná, plačtivá a říká se o nich, že jsou neodložitelná. Jak může v takovém případě pomoci kojení?
Některá miminka mají potřebu kontaktu větší než jiná a někdy bývá těžké se nesrovnávat s kamarádkou, která miminko nakojí nebo nakrmí z lahve, a ono hned usne. Proč to moje nemůže být stejné? Protože jsme každý jedinečná bytost, a tak ani miminka nemohou být všechna stejná. Nejsou hodnější nebo zlobivější, chtějí jen víc kontaktu. Možná jsou citlivější a potřebují to pro zpracování zážitků z celého dne, nebo jste měli náročný porod. Kojení je tedy ideální pro kontakt, větší blízkost s maminkou už být nemůže. Ráda taky ženy podporuji v nošení, ať už v šátku nebo nosítku.
Co v tomto směru přináší nošení?
U velmi kontaktních miminek je to někdy jediný způsob, jak mít volné ruce. Nošení a kontakt s miminkem pomáhají předcházet pláči, snižovat množství pláče, pomáhají mu cítit se v bezpečí, komunikovat své potřeby okamžitě a tím předcházet nespokojenosti.
Zastávám názor, že je dobré kojit do té doby, dokud to přináší výhody oběma stranám, nejen dítěti, ale i mamince.
Důležité ale je, aby se miminka nosila správně. Jde o tzv. ergonomické nošení, v šátku ani nosítku miminko nevisí, ale má nožky pokrčené, široce roztažené a je podsazené – nožky a kolínka tvoří písmeno M.
Říká se, že k podobnému „naladění se“ pomáhá také společný spánek v posteli. Nemusí se ale matka bát, že dítě zalehne? Že mu škodí, když s ním sdílí lůžko?
V historii bylo naprosto běžné spát pohromadě. Maminka se naopak právě mnohem lépe „naladí“ na miminko, mnohem dříve je schopná reagovat na signály ke kojení – pláč je až ten poslední – její dech reguluje i dech miminka, nedochází k tak dlouhým pauzám mezi nádechy. Nemusíte k miminku vstávat a zjednodušuje to noční péči.
Proč je pro miminko tak důležitý kontakt kůže na kůži, který (mimo jiné) zprostředkovává i kojení?
Je to ten nejpřirozenější kontakt, který si se svým dítětem můžete dopřát. Některá miminka ho vyloženě potřebují i při kojení, aby se dobře přisála. Zvyšuje se tím citlivost, ale zároveň pocit bezpečí. Vyplavuje se oxytocin, tělo matky nejlépe reguluje tělesnou teplotu dítěte jak směrem nahoru, tak směrem dolů. Na toto téma bylo provedeno mnoho studií a nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky nebo rizika – shrnutí databáze Cochrane, 2014.
Existuje nějaká doba kojení, která by se neměla překračovat, protože…?
Nejdůležitější pravidlo ohledně frekvence a délky kojení je: nesledujte hodinky, ale své miminko.
Je pravda, že kojené děti bývají méně nemocné?
Důvodem je přítomnost protilátek a dalších biologicky aktivních látek podporujících imunitu a zdravé osidlování střeva, nejvíce obsažených v mlezivu. S růstem kojence se pak potřeby mění a mění se i složení mléka.
Jste zastánkyní dlouhodobého kojení. Do kdy je podle vás ideální kojit a co kojení dítěti i mamince dává i po roce nebo dvou letech života?
Já určitě ano a důkazem jsou i mé dvě dcery – aktuálně téměř 3 roky a 4,5let – mám v plánu jít cestou samoodstavu. Nicméně si myslím, že tohle rozhodnutí je na každé ženě a nedá se říct, jaká délka kojení je ta správná, ale i WHO doporučuje kojení minimálně do dvou let
Co může být důvodem pro ukončení kojení a dá se odstav provést citlivě, bez pláče?
Důvodů pro ukončení kojení může být mnoho, od zdravotních až po ten, že to už ženě nemusí být příjemné. Já zastávám názor, že je dobré kojit do té doby, dokud to přináší výhody oběma stranám, nejen dítěti, ale i mamince.
Bc. Miluše Jurečková Kosková
V Ústí nad Orlicí vystudovala SZŠ jako Všeobecná sestra, pokračovala na Masarykově Univerzitě v Brně, kde dosáhla titulu Bc. v oboru Porodní asistentka. Od roku 2009, kdy dostudovala, se realizuje v oboru, pracovala na novorozeneckých odděleních, nyní se živí jako porodní asistentka/laktační poradkyně na volné noze, v současné době je navíc na rodičovské dovolené. Je součástí Unie porodních asistentek (unipa) a poskytuje služby jako jsou masáže, poradna a cvičení v těhotenství, včetně tapingu před porodem i po něm, individuální příprava na porod a doprovod k porodu, laktační poradenství a poradenství v péči o miminko, konzultace v šestinedělí, kompletní péče po ambulantním porodu.
V určitém věku je možné se s některými dětmi domluvit a kojení postupně ukončit, ale určitě to nebude platit pro všechny. Nejdůležitější u odstavu je, aby žena byla opravdu přesvědčená, že chce kojení ukončit.
A co pokud chce žena znovu otěhotnět, ale ještě při kojení nemenstruuje? Co dělat, když nechce odstavit, ale chce se pokusit o další miminko?
Nutně to důvodem být nemusí, doporučila bych ženě nejprve symptotermální metodu, aby věděla, zda a kdy vůbec ovuluje, a poznala svůj menstruační cyklus. Ale může se i stát, že dokud bude žena plně nebo výhradně kojit, cyklus se vrátit nemusí.
Dá se úspěšně praktikovat tandemové kojení?
S tandemovým kojením mám i svou osobní zkušenost a mohu ho jen doporučit, pokud žena vydrží kojit v těhotenství, kdy se na začátku snižuje tvorba mléka a pro mnoho žen bývá kojení velmi nepříjemné.
Proč může mít smysl?
Určitě výrazně přispívá k lepšímu přijetí nového sourozence. Dále pokud se vyskytnou obtíže s kojením, např. ucpaný mlékovod, starší sourozenec s tím může pomoci.
Reklama
foto: se svolením Miluše Jurečkové Koskové, zdroj: Autorský článek
