Vztek je sám o sobě zdravý. Jen s ním neumíme zacházet

Vztek je nástroj, který pomáhá identifikovat znepokojivé sociální situace a upozorňuje nás na vzrůstající pocit nepohodlí. Výzkumy dokládají, že pocit vzteku zvyšuje kreativitu, motivaci a pohání nás k efektivním výkonům a důležitým životním změnám. Jak pocity vzteku nepotlačovat, ale současně neztratit kontrolu? Zajímavý pohled přináší online magazín univerzity Berkley v Kalifornii.

Tak za prvé, podle odborníků jsou projevy vzteku přirozené a zdravé. Je chybou předpokládat, že laskavost, soucit a láska je protipólem vzteku a že když se vymezíme vůči tomu, co se nám nelíbí, není to správné. Samotná pozitivita nestačí k tomu, abychom se mohli plnohodnotně orientovat v sociálních interakcích a prožívat naplňující vztahy. Strach společnosti ze vzteku způsobují extrémní případy, kdy vztek vyústí v agresivní chování vůči druhé osobě. Tomu však může zabránit právě naše schopnost tyto pocity regulovat a projevovat ve formě pro okolí přijatelné a bezpečné.

Jak se naštvat správně?

Když chceme vyjádřit narůstající vztek, je dobré začít s tím, co psychologie nazývá „discomfort caveat “ v češtině můžeme přeložit jako „upozornění na nepohodlí“. Znamená to dát svému okolí jasně najevo, že zažíváte intenzivní emoce, a proto je pro vás obtížné komunikovat jasně. Cílem upozornění je předejít obranné reakci. Když někdo slyší, že se cítíte nepříjemně a konverzace je pro vás obtížná nebo nepříjemná, zvyšuje to pravděpodobnost, že k tomu, co zazní v následujících minutách, přistoupí s empatií. Je to také způsob, jak předejít takzvanému vybuchnutí. Posléze přichází příležitost svěřit se s tím, co konkrétně ve vás vztek vzbuzuje, co si myslíte nebo jak se cítíte.

Když jste naštvaní, pauzy na přemýšlení fungují lépe než pohotové reakce. Jde o to umožnit sám sobě snížit intenzitu vzteku a tím získat nadhled, který vám umožní racionálně zhodnotit situaci a jednat více v klidu.

Být zdravý znamená být někdy naštvaný

Potlačování hněvu nám může ve skutečnosti zdravotně ublížit. Dr. Ernest Harburg a jeho tým na University of Michigan strávil několik desetiletí sledováním skupiny náhodně vybraných dospělých v manželském soužití. Dlouhodobá studie přinesla zjištění, že u mužů a žen, kteří svůj vztek potlačují a skrývají, vzniká vyšší riziko infarktu a dožívají se nižšího věku než ti, kteří svoje pocity dávají najevo. Analýza probíhala 17 let a zúčastnilo se jí 192 manželských párů ve věku 35–69 let.

Cílem je vědomé prožívání

Když na nás přichází vztek, psycholog Howard Kassinov doporučuje se na chvíli zastavit, a to i v případě, že někdo očekává vaši reakci. Můžete mu dát najevo, že situaci záměrně zpomalujete, že si dáváte načas. Když jste naštvaní, pauzy na přemýšlení fungují lépe než pohotové reakce. Jde o to umožnit sám sobě snížit intenzitu vzteku a tím získat nadhled, který vám umožní racionálně zhodnotit situaci a jednat více v klidu. Dr. Howard radí představit si, že řídíte auto v rychlosti 60 km/hod, a najednou šlápnete na brzdu. Ostatní spolujezdci se pravděpodobně vyděsí, budou se bát o svoje zdraví a možná se i naštvou. Jak se změní reakce spolujezdců, když začnete ve vyšší rychlosti brzdit plynule? Podobně přistupujte k vlastním pocitům vzteku.