Nejslavnější Hawkingova předpověď může znamenat, že vše ve vesmíru se vypaří jako pára nad hrncem, tvrdí vědci

Hawkingovo záření je postupný únik energie ve formě světelných částic, které se objevují kolem nesmírně silných gravitačních polí černých děr. Nyní byla tato teorie aktualizována s dodatkem, že Hawkingovo záření není vytvářeno pouze odebíráním energie z černých děr, ale ze všech objektů s dostatečnou hmotností.

Vesmír se vypařuje

Nový výzkum, který vedl profesor astronomie Heino Falcke z Radboudovy univerzity v Nizozemsku, naznačuje, že po velmi dlouhém období může vést Hawkingovo záření k tomu, že všechno ve vesmíru se nakonec vypaří, stejně jako černé díry. Píše o tom článek na Livescience.

Jak je to možné?

Gravitace podle Einsteinovy obecné teorie relativity deformuje časoprostor, takže kvantová pole se deformují tím více, čím více se blíží obrovskému gravitačnímu tahu singularity černé díry.

Podle nejnovějších objevů může Hawkingovo záření vytvořit jakýkoli hmotný objekt. Možná tedy opravdu nakonec všechna hmota zkolabuje do černých děr.

Vzhledem k neurčitosti a podivnostem kvantové mechaniky vytváří podle Hawkinga tato deformace nerovnoměrné kapsy různě se pohybujícího času a následné výkyvy energie v celém poli. Díky těmto energetickým nesouladům se v pokřiveném prostoru kolem černých děr objevují fotony, které odčerpávají energii z pole černé díry, aby mohly vybuchnout. Pokud pak částice z černé díry uniknou, tato krádež energie dle Hawkinga povede k tomu, že – v obrovské časové škále mnohem delší, než je současné stáří vesmíru – černé díry nakonec ztratí veškerou svou energii a zcela zaniknou.

Všechno zmizí?

Potřebuje však Hawkingovo záření speciální podmínku událostního horizontu černé díry, nebo může být vytvořeno kdekoli ve vesmíru? Podle nejnovějších objevů může Hawkingovo záření vytvořit jakýkoli hmotný objekt. Možná tedy opravdu nakonec všechna hmota zkolabuje do černých děr.

Bohužel (nebo naštěstí, v závislosti na vašich obavách z vypaření), je všechno toto zatím pouze spekulace. Aby vědci zjistili, zda je tato předpověď osudového okamžiku našeho vesmíru skutečně pravdivá, fyzici budou muset zachytit nějaké Hawkingovo záření vytvářené kolem gravitačně hustých objektů – jak kolem černých děr, tak kolem planet, hvězd nebo neutronových hvězd. Pokud je vše předurčeno k rozplynutí ve světle, mělo by existovat mnoho míst, kde bychom to mohli pozorovat. Ovšem k tomu budeme potřebovat něco víc, než je jen obyčejný dalekohled. A možná i nějakého dalšího Hawkinga.