Stephen Hawking

Stephen William Hawking byl britský teoretický fyzik a jeden z nejznámějších vědců vůbec. Významně přispěl zejména k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace a v letech 1979 až 2009 zastával post lukasiánského profesora matematiky na Univerzitě v Cambridgi.

Jako Hawking sám byly i jeho myšlenky výjimečné. Matematik a astrofyzik je také dokázal prezentovat nejen kolegům vědcům, ale naprosto srozumitelně i veřejnosti. 

Autor publikace Stručná historie času ovšem vyvolává kontroverze i po smrti.

Přečtěte si další články věnující se Stephenovi Hawkingovi

 

Lidský mozek má hmotnost mezi 1 300 až 1 400 gramy. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje snad až biliarda (to je číslo tvořené jedničkou a patnácti nulami) synapsí, tedy spojení, sloužících k přenosu vzruchů. Věda vše zatím nedokázala zmapovat, a i kdyby, těžko tím vysvětlí, jak se...

Po smrti britského teoretického fyzika Stephena Hawkinga v březnu 2018 mnozí začali hledat jeho následovníka. Hawking byl považován za jednoho z nejchytřejších lidí, ne-li v současnosti nejchytřejšího. Otázka tedy je, kdo by ho mohl na tomto postu nahradit.

James Lovelock , který se 26. července 2019 dožil sta let, už v mládí prokázal, že je výjimečný vědec, disponující houževnatostí, zvědavostí, ale i soucitem. To když během výzkumu popálenin odmítl experimentovat s králíky a místo toho pokusy prováděl na sobě. Možná právě díky tomu zaujal lékaře z...

Světoznámý fyzik Stephen Hawking zemřel v březnu 2018. Autor publikace Stručná historie času ovšem vyvolává kontroverze i po smrti. Britský nedělník Sunday Times zveřejnil úryvek z jeho esejí, jež mají v těchto dnech vyjít v knižní podobě pod názvem Stručné odpovědi na velké otázky. Vědec nám v...

Pokud do sta let neobsadíme jinou planetu, vymřeme, tvrdí Stephen Hawking. Jde jen o plané výhrůžky, nebo se tato neblahá předpověď zakládá na pravdě? A co bychom museli jako lidstvo udělat, abychom konec světa přežili?

Ač je tomu těžko uvěřit, základy umělé inteligence (artifical intelligence čili AI) byly položeny už před více než šedesáti lety a matematické vzorce pro její použití spatřily světlo světa v 70. a 80. letech minulého století. To, co až do dnešního dne chybělo, byl objem dat, který by umožnil...

I ten, kdo se o historii vesmíru a jeho podobu zajímá jen minimálně, vám řekne, že vesmír vznikl po takzvaném Velkém třesku a že černé díry, které se v něm vyskytují, jsou černé vzhledem k tomu, že jejich smrtící gravitace nedovolí, aby je cokoli opustilo, tedy ani záření. Ještě před několika lety...

Dobrý sluha, špatný pán. A přitom to není oheň. Umělé inteligenci (AI) nepatří budoucnost, ale už současnost. Díky ní nám teče teplá voda, funguje e-mail a létají letadla. Je možná největší nadějí lidstva. A taky největší hrozbou.