Stephen Hawking

Stephen William Hawking byl britský teoretický fyzik a jeden z nejznámějších vědců vůbec. Významně přispěl zejména k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace a v letech 1979 až 2009 zastával post lukasiánského profesora matematiky na Univerzitě v Cambridgi.

Jako Hawking sám byly i jeho myšlenky výjimečné. Matematik a astrofyzik je také dokázal prezentovat nejen kolegům vědcům, ale naprosto srozumitelně i veřejnosti. 

Autor publikace Stručná historie času ovšem vyvolává kontroverze i po smrti.

Přečtěte si další články věnující se Stephenovi Hawkingovi

 

Světoznámý fyzik Stephen Hawking zemřel v březnu 2018. Autor publikace Stručná historie času ovšem vyvolává kontroverze i po smrti. Britský nedělník Sunday Times zveřejnil úryvek z jeho esejí, jež mají v těchto dnech vyjít v knižní podobě pod názvem Stručné odpovědi na velké otázky. Vědec nám v...

James Lovelock , který se 26. července dožil sta let, už v mládí prokázal, že je výjimečný vědec, disponující houževnatostí, zvědavostí, ale i soucitem. To když během výzkumu popálenin odmítl experimentovat s králíky a místo toho pokusy prováděl na sobě. Možná právě díky tomu zaujal lékaře z...

Lidský mozek má hmotnost mezi 1300 až 1400 gramy. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje snad až biliarda (to je číslo tvořené jedničkou a patnácti nulami) synapsí, tedy spojení, sloužících k přenosu vzruchů. Věda vše zatím nedokázala zmapovat, a i kdyby, těžko tím vysvětlí, jak se...

Pokud do sta let neobsadíme jinou planetu, vymřeme, tvrdí Stephen Hawking. Jde jen o plané výhrůžky, nebo se tato neblahá předpověď zakládá na pravdě? A co bychom museli jako lidstvo udělat, abychom konec světa přežili?

Po smrti britského teoretického fyzika Stephena Hawkinga letos v březnu mnozí začali hledat jeho následovníka. Hawking byl považován za jednoho z nejchytřejších lidí, ne-li v současnosti nejchytřejšího. Otázka tedy je, kdo by ho mohl na tomto postu nahradit.

Ač je tomu těžko uvěřit, základy umělé inteligence (artifical intelligence čili AI) byly položeny už před více než šedesáti lety a matematické vzorce pro její použití spatřily světlo světa v 70. a 80. letech minulého století. To, co až do dnešního dne chybělo, byl objem dat, který by umožnil...

I ten, kdo se o historii vesmíru a jeho podobu zajímá jen minimálně, vám řekne, že vesmír vznikl po takzvaném Velkém třesku a že černé díry, které se v něm vyskytují, jsou černé vzhledem k tomu, že jejich smrtící gravitace nedovolí, aby je cokoli opustilo, tedy ani záření. Ještě před několika lety...

Dobrý sluha, špatný pán. A přitom to není oheň. Umělé inteligenci (AI) nepatří budoucnost, ale už současnost. Díky ní nám teče teplá voda, funguje e-mail a létají letadla. Je možná největší nadějí lidstva. A taky největší hrozbou.