Máte takové ty sklony objevovat něco ve vesmíru? Možná vás pohltí černá díra, když budete hledat novou planetu, kde je možný život. Nebo prostě během své dlouhé cesty vesmírem do jedné narazíte. Ať už vás k černé díře přivede cokoliv, měli byste znát odpověď na otázku: Co se vlastně stane, když do...

Lidský mozek má hmotnost mezi 1 300 až 1 400 gramy. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje snad až biliarda (to je číslo tvořené jedničkou a patnácti nulami) synapsí, tedy spojení, sloužících k přenosu vzruchů. Věda vše zatím nedokázala zmapovat, a i kdyby, těžko tím vysvětlí, jak se...

Že se Země otáčí, je každému jasné. Ovšem putuje i okolo Slunce. Sluneční soustava také není v klidu a spolu se spirálním ramenem, jež má jméno po souhvězdí Orion, se otáčí kolem středu Mléčné dráhy. Ani tady celý kolotoč nekončí. I Galaxie s „naší“ skupinou galaxií v jakési Supergalaxii (či...

Hledání exoplanety, tedy planety jiné sluneční soustavy, která by se dala obývat, se stalo v současnosti snad nejpopulárnějším oborem astronomie. Jako by nás nezajímal Mars nebo dopadem na Zem hrozící asteroid. Najděme něco, kde se dá bydlet! To je heslo dne.

Na začátku roku, tedy těsně před vypuknutím koronakrize, se vrátila na Zemi americká astronautka Christina Kochová, která na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) strávila celkem 328 dní. Jak se cítila po návratu, není důležité, zcela jisté ale je, že jí na ISS chyběly čerstvé ovoce a zelenina.

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda. Většina z nich také zastává názor, že je za touto skutečností temná energie. Co je však její podstatou, zatím nikdo neví. Zdá se, že by to mohli být chameleoni…

Buzz Aldrin , zábavný chlapík, který se proslavil tím, že byl po kolegovi Neilu Armstrongovi druhým člověkem, který se dotkl povrchu Měsíce, o karanténě něco ví. Poté, co se v roce 1969 vrátili z Měsíce, strávili Buzz Aldrin, Neil Armstrong a Michael Collins 21 dní v karanténě, aby se zabránilo...

Na Zemi existují organismy, které se v pohodě dovedou vyrovnat s podmínkami, jež vládnou mimo naši planetu . Náš svět ale skrývá oblasti, které jsou k nepřežití nejen pro lidi, ale i pro většinu organismů. Do jakých extrémů se tedy život na Zemi dostane a kde jsou jeho hranice? Bez kyslíku i...

Nobelovu cenu za fyziku dostali v loňském roce dva švýcarští astronomové Michel Gustave Édouard Mayor a Didier Patrick Queloz. Ti už v roce 1995 objevili první exoplanetu u hvězdy 51 Pegasi, která je podobná Slunci a září ve vzdálenosti zhruba padesát světelných let od Země. Dnes už je známo přes...

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc nevídaná, protože skoro všechny byly známy již ve starověku. Takže se to za poslední tři století podařilo jen dvakrát. Nejdříve se v roce 1781 astronom William Herschel stal objevitelem Uranu a pak se to v roce 1846...

V lednu jsou ideální podmínky pro sledování souhvězdí Orion. Tedy pokud je jasná obloha. V našich zeměpisných šířkách je totiž souhvězdí na obloze celou noc. Teď se tam ovšem děje něco, co hrozí obrovským výbuchem jedné z hvězd souhvězdí. Může exploze, pokud nastane, ohrozit i Zemi?

O kolonizaci Marsu se čím dál vášnivěji debatuje již několik let a nedávný objev vody tamtéž diskuse paradoxně ještě rozohnil. Kdy by na Marsu mohl přistát člověk? Některé smělé plány hovoří o roku 2033. Než se tam ale skutečně vydáme, musíme vymyslet, co tam vlastně budeme jíst.

Měsíc, myšleno ten, který obíhá kolem Země, byl podle všech předpokladů úplně pustý a mrtvý. To platilo do září před šedesáti lety. Tehdy na povrch Měsíce dopadla sovětská sonda Lunik 2 . V přípravě pro dopad sondy nebylo opomenuto sterilizování všech dílů, aby povrch Měsíce nebyl kontaminován...

V sobotu 20. července proběhne 50. výročí od chvíle, kdy lidé poprvé přistáli na Měsíci. A i po padesáti letech vycházejí najevo komplikace, které misi provázely. Třeba fakt, že astronauti vůbec netušili, kde se vlastně na Měsíci ocitli.

Má nebo nemá smysl řešit, co bude za třicet let? Má nebo nemá cenu přemýšlet nad tím, jak bude vypadat město v době, kdy sex bude zřejmě pro mě nejasná vzpomínka a do rauše mě dostane malý panák griotky? Jistěže má, ale samozřejmě s vědomím, že život vše změní. Jaká tedy může být Praha v roce 2050?

Pokud do sta let neobsadíme jinou planetu, vymřeme, tvrdí Stephen Hawking. Jde jen o plané výhrůžky, nebo se tato neblahá předpověď zakládá na pravdě? A co bychom museli jako lidstvo udělat, abychom konec světa přežili?

Nejbohatší lidé světa se občas chovají jako malé děti. Zřejmě si myslí, že jim k tomu dává svolení jejich jmění a věhlas. Jak jinak si vysvětlit stopy, které vědecko-fantastická literatura zanechává na mozcích největších boháčů? Posledním věrným příkladem je třeba Jeff Bezos, šéf Amazonu. Zmapujme...

Obecně přijímanou kosmologickou teorií o raném vývoji a dnešní podobě vesmíru je ta, kterou známe jako Velký třesk. Předpokládá, že vesmír byl před 13,8 miliardy let ve formě takzvané počáteční singularity, což je stav, kdy teplota a tlak jsou nekonečné a čas i rozměr jsou pojmy neexistující.

Isaac Asimov byl jedním z nejslavnějších a nejplodnějších spisovatelů sci-fi žánru na světě. Napsal či editoval více než 500 knih. V Rusku narozený Američan byl známý i tím, že ve svých knihách předpovídal budoucnost technologií a celé společnosti. Co tento autor před více než 35 lety říkal na rok...

Lidstvo v poslední době připomíná dobrodruha, který odjíždí na misi, na níž se chystá přejít přes jižní pól, a přitom za sebou doma zapomene zavřít dveře od nepojištěného bytu. Ano, míříme zpátky na Měsíc a připravujeme se na první kroky po Marsu, přitom však netušíme, jak se bránit proti hrozbě...