fbpx

Zveřejněno: 4. 9. 2017

Současný průměrný věk je stejný, jako byl v letech 1830–1860 za vlády královny Viktorie. Jaký je hlavní rozdíl mezi pětasedmdesátníkem tehdejším a současným? Dříve lidi netrápili nemoci jako cukrovka a hypertenze, demence ani Alzheimer, hodně pracovali, strava byla přirozená. Jak je to s našimi geny? Mají ty zděděné po předcích vliv na náš život?

Nevyvracím, že by geny neměly vliv, jsou nám dány a řídí náš život. Stejně tak platí, že jejich aktivita a funkce jsou ovlivněny podněty z vnějšího prostředí – a v tom některé fungují lépe a jiné zase hůř. V dávných dobách, kdy životní prostředí bylo odlišné a životní styl našich předků střídmý, zato fyzicky náročný – tak stejné geny, které naše předky netrápily, způsobily, že díky blahobytu máme desetkrát více degenerativních onemocnění než dříve. Geny jsou přibližně stále stejné, jen jsme na ně pustili nové vlivy, a tak se rozšiřuje Alzheimerova choroba, hypertenze a další nepříjemná onemocnění,“ říká psychiatr profesor MUDr. Jiří Raboch, který se věnuje i tomu, jak by se člověk měl připravit na svůj vyšší věk. Tajemství kvalitního života je samozřejmě hodně ve výživě, je třeba konzumovat mořské ryby, tedy Omega-3  a Omega-6, lněná semena, lněný, ořechový a řepkový olej, vlašské ořechy a dýně.  Doporučení jsou všude, ale je otázkou, kolik lidí má vůli se jimi řídit.

Zdraví ve střevech

Aktuální problematikou je zkoumaný vztah mezi střevní bakteriální flórou, činností mozku a naší psychikou. Pro „střevní zdraví“ jsou důležitá probiotika obsažená v jogurtech a kefírech, nestravitelné cukry v ovoci, zelenině a flavonoidy obsažené v barevném ovoci, zelenině a červeném vínu. Vyšší konzumace tuků a cukrů působí negativně.  Medicína objevuje stále více souvislostí mezi „zdravím“ střev a celkovým zdravím člověka. To, že člověk byl po stovky generací zvyklý spíše na hladovění, je faktem, a proto přiměřená konzumace jídla je podstatná.  Stále více lidí si stěžuje na stres, v minulých stoletích to byl neznámý pojem.  Stres je problém blahobytu.

shutterstock 564967930

Neexistuje jiná aktivita, která by byla prospěšnější než právě práce s hlínou.

Zahradničit do zemdlení

Kdo se věnuje svému koníčku, má aktivitu, která vyrobí dobrou náladu. Mezi obecně oblíbenými aktivitami dnes hraje prim zahradničení. Je to aktivita blahodárná,  zaměstná  tělo, dělá radost mysli  a člověku přináší velké, možná  největší uspokojení. Zahrada je výborným prostředkem, jak být fit. Pravděpodobně neexistuje jiná aktivita, která by byla prospěšnější než právě práce s hlínou, květinami, výpěstky. Však její příznivce najdeme mezi všemi sociálními a věkovými skupinami. Každý v ní najde své kouzlo, někdo spojení energie se zemí, jiný se raduje z rajčete, petržele či květin nebo keřů.

Méně světla

V posledních letech jsme vystaveni změnám, jako nikdy dříve. Pokud vynecháme současnou bublavou politickou realitu, jde o mnoho dalších nepohod, kterým čelíme, a vůbec přitom nevíme, že nám škodí. Například jsme více vystaveni světlu – dříve se lidé řídili podle slunce, když byla tma, šli spát, vstávali, když bylo světlo. Dnes je nemyslitelné, aby ve velkých městech byla někdy tma a ticho. Přitom člověk je na rytmus světlo a tma nastaven tisíce let. A my ho neopatrně měníme a tím si škodíme. V bytě nám svítí kontrolky televize a počítače, což není nic přínosného, natožpak  vysedávání u počítače v nočních hodinách.

shutterstock 531882037

V moderním světě mizí člověčenství...

Obohacování duše

Už v antice se nadávalo na mládež a na to, že dřív všechno bylo lepší. Svět se stále mění. Co však nejvíc vibruje, je dynamika změn. Je takový příměr… lidé cestují ve vlaku a ten jede stále rychleji do dlouhé zatáčky. Málokdo si pamatuje, odkud vyjeli, a nikdo neví, kam vlastně jedou. Je tu nejistota z budoucnosti, vše je čím dále rychlejší. „V moderním světě mizí člověčenství. Důležité je mít kolem sebe přátele a také mít něco, čím obohatíme svoji duši. A stále mít vize –  bez toho člověk nemůže žít,“ říká optimistický profesor psychiatr Jiří Raboch.

Jak se v mládí připravovat na stáří? Mít dobré rodinné vztahy. Nebýt protiva. Mít přátele, pěstovat si je. Čím jsme starší, ubývají a nové hůře získáváme. Myslíme si, že jsme náročnější, ale jsme jenom méně tolerantní. Být aktivní fyzicky i duševně, trénovat mozek, učit se jazyky, cokoliv. Myslet pozitivně. Jíst kvalitní potraviny, ale jen přiměřeně. Chodit spát se slepicemi, vyvarovat se světelného smogu a stálého hluku. Mít se rád a mít rád lidi kolem sebe. Je to úplně jednoduchý recept na to, aby z člověka byla jednou milá babička a senzační dědeček!

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...