30. června 1908 došlo poblíž řeky Podkamenná Tunguska na Sibiři k obřímu výbuchu, který srovnal se zemí území o rozloze více než 2000 kilometrů čtverečních. Co se vlastně na počátku 20. století v Rusku stalo, je dodnes předmětem dohadů. Nejpravděpodobnější variantou je dopad velkého meteoritu nebo úlomky komety. Energie uvolněná při výbuchu se odhaduje na 10 až 15 megatun TNT, tedy stokrát silnější než atomová bomba svržená na Hirošimu.
Jednou z největších záhad (a důvodem, proč celá záležitost tolik zajímá konspirační teoretiky) je jednoduchý fakt: dopadající předměty zanechávají na plochém povrchu krátery. Na Zemi jsou jich desítky, srážka s kosmickým předmětem není nic zas tak výjimečného. V oblasti Tungusky se ovšem nenašlo kromě poničených stromů vůbec nic, žádná díra v zemi. Což samozřejmě vyvolalo obrovskou vlnu konspiračních teorií. Nemohou samozřejmě chybět mimozemšťané, do Země prý také narazila malá černá díra, na Sibiři se mělo experimentovat s antihmotou a ruští nacionalisté obvinili Spojené státy z neohlášeného testu nové zbraně hromadného ničení.
Setkala se Země s antihmotou, nebo přistáli v Tungusce mimozemšťani? Nejspíš se jednalo o dopad nebeského tělesa - kam se ale poděl kráter?
Ať už se stalo u vesnice Podkamenná Tunguzka na začátku 20. století cokoliv, mělo to obrovský dopad pro seismologii a zvláště pro zkoumání potenciálních hrozeb pro Zemi. Více než 1000 vědeckých prací se zabývalo nejen aktuálním poškozením a jeho příčinami, ale také tím, jaké katastrofické dopady by pro lidstvo mohl mít dopad nebeských těles velkých rozměrů. Dopad meteoritu je také nejpravděpodobnějším vysvětlením sibiřské katastrofy, ovšem i přes obří vědecké úsilí zůstává podstata tunguské události neobjasněna.
Srovnání velikosti Tunguzského meteoritu. Zdroj: Wikimedia
Ovšem jedna z nejdůležitějších věcí je evidentní: vesmír je naprosto nepředvídatelný a lidstvo a Země jsou miniaturní kulturou na miniaturní planetě, kterou může v kteroukoliv chvíli podobný vesmírný náraz prostě zničit. Tunguský meteorit měl odhadovaný průměr 65 metrů, což je zhruba pětina velikosti Eiffelovy věže nebo sedmina velikosti Empire State Building. Jaké důsledky by měl dopad větších těles, si dnes dokážeme představit jen s obtížemi. Žádná hitparáda by to ale zcela jistě nebyla.
Reklama
foto: Profimedia, Wikimedia, zdroj: Autorský článek
