Píšete e-mail, na kterém záleží. Formulujete jednu větu, smažete ji, napíšete znovu. Oči přilepené k monitoru, prsty nad klávesnicí. A pak odešlete. Výdech. Možná doslova. Během těch několika vteřin jste totiž mohli nevědomky zadržovat dech.
Podobná věc se může stát při čtení nepříjemné zprávy, kontrole bankovního účtu nebo ve chvíli, kdy čekáte, jestli se po kliknutí na „odeslat“ objeví potvrzení, nebo chybová hláška. Pozornost se zaostří, tělo znehybní – a dech se může na okamžik změnit s ním.
Fenomén dostal překvapivě výstižné jméno: email apnea. Později se začal používat širší pojem screen apnea.
Nejdřív e-mail. Pak nádech
S označením přišla americká spisovatelka a někdejší technologická manažerka Linda Stone. Při práci si všimla zvláštního návyku: když otevřela e-mailovou schránku, její dýchání se měnilo. Někdy bylo mělké, jindy dech na chvíli zadržela. Začala si proto všímat dalších lidí.
intenzivní pozornost se neodehrává jen „v hlavě“. Tělo se jí účastní také.
Screen apnea není lékařská diagnóza a nemáme kvalitní populační data, která by říkala, kolik lidí při práci s obrazovkou dech skutečně zadržuje. Zajímavý je samotný princip: intenzivní pozornost se neodehrává jen „v hlavě“. Tělo se jí účastní také.
Zkuste si toho všimnout při příštím důležitém e-mailu. Možná předsunete hlavu k monitoru. Zpevníte ramena. Sevřete čelist. A možná na okamžik změníte i dech.
Proč by počítač měl měnit naše dýchání?
Samotná obrazovka nám samozřejmě dech nebere. Důležitější je to, co se děje s pozorností. Během běžného pracovního dne skáčeme mezi e-mailem, chatem, tabulkou, telefonem, kalendářem a zprávami. Do toho přicházejí drobná rozhodnutí: odpovědět teď, nebo později? Co znamená tahle zpráva od šéfa? Proč klient neodpovídá? Opravdu jsem poslal správnou přílohu?
Žádný tygr v kanceláři neběhá. Nervový systém ale nereaguje pouze na tygra. Psychická zátěž se může projevit srdeční frekvencí, svalovým napětím i změnou dýchání. A dech je mezi těmito reakcemi zvláštní. Srdci jen těžko poručíte, aby okamžitě zpomalilo. Trávení vůlí také nevypnete. Dech však většinou běží automaticky – a přesto nad ním dokážeme během vteřiny převzít určitou kontrolu.
Dech funguje oběma směry
Stres může změnit dýchání. Ale příčina a následek se v tomto případě mohou měnit. Když vědomě změníme dechový rytmus, mění se některé ukazatele fungování autonomního nervového systému. Výzkumy pomalého dýchání například sledují změny variability srdeční frekvence, která souvisí s autonomní regulací organismu.
Sociální sítě pro to někdy nabízí rychlý fix: správně se nadechněte a „resetujete nervový systém“. Tak jednoduché to ale není.
Tři hluboké nádechy nevyřeší špatného šéfa, hypotéku, rozvod ani chronické přetížení. Dechové cvičení neodstraní příčinu stresu. Může ale změnit část fyziologické reakce, která stres doprovází.
Možná nepotřebujete další dechovou techniku
Kolem dýchání vznikl celý svět metod, kurzů a návodů. Počítáme nádechy, prodlužujeme výdechy, dýcháme do čtverce a sledujeme aplikace, které nám říkají, kdy se máme nadechnout.
Reklama
Jenže screen apnea upozorňuje na mnohem jednodušší věc. Než začneme řešit, jak správně dýchat, možná stojí za to zjistit, jak dýcháme ve chvíli, kdy na dech vůbec nemyslíme:
- Co udělá váš dech, když přijde zpráva „Máš minutku?“
- Co, když otevřete internetové bankovnictví?
- Co, když píšete e-mail člověku, na jehož odpovědi vám záleží?
- A co se stane, když na monitoru vyskočí červená notifikace?
Nemusíte nic opravovat. Stačí si toho všimnout.
Dech totiž může fungovat trochu jako sevřená čelist nebo ramena vytažená k uším. Neřekne vám přesně, co je špatně. Může ale upozornit, že tělo bere situaci vážněji, než si právě připouštíte.
Až tedy dočtete tento článek, nedělejte žádné dechové cvičení. Jen si všimněte jedné věci. Dýchali jste při čtení celou dobu stejně?
