CAR-T terapie je známá především z léčby některých leukémií a lymfomů. Nyní se však její využití zkoumá i u autoimunitních chorob. V tomto případě nejde o buňky odebrané přímo pacientovi, ale o geneticky upravené T-lymfocyty od zdravých dárců. Jejich úkolem je cíleně zasáhnout patologické imunitní procesy v těle.
Podle přednosty klinického úseku ÚHKT MUDr. Jana Vydry představuje podání alogenních CAR-T buněk u pacienta s autoimunitním onemocněním důležitý milník. Léčba má podle něj potenciál změnit přístup k pacientům, u nichž dosavadní možnosti terapie selhávají.
Revmatologové v nové terapii vidí možnost cíleného „resetu“ imunitního systému u vybraných pacientů s těžkými a obtížně léčitelnými autoimunitními chorobami.
Klinické hodnocení fáze 1 zadává biofarmaceutická společnost Bristol Myers Squibb. Studie má ověřit především bezpečnost nové léčby, určit vhodnou dávku a posoudit její předběžnou účinnost. Před zahájením prošla schválením etické komise i regulačních autorit včetně Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Revmatologové v nové terapii vidí možnost cíleného „resetu“ imunitního systému u vybraných pacientů s těžkými a obtížně léčitelnými autoimunitními chorobami. Do budoucna by taková léčba mohla nabídnout šanci na dlouhodobou remisi bez trvalé imunosuprese, která dnes patří k hlavním limitům dostupných terapií.
Ústav hematologie a krevní transfúze má s CAR-T léčbou zkušenosti už od roku 2019. Aktuální studie tak rozšiřuje využití této technologie z onkohematologie do další oblasti medicíny a potvrzuje zapojení České republiky do globálního výzkumu moderních léčebných postupů.
