Aspirin je jeden z nejběžnějších léků, který má doma snad úplně každý. Používáme ho při při bolesti nebo při horečce, u některých pacientů může ale sehrát ještě jednu roli. Po operaci rakoviny tlustého střeva a konečníku může snížit riziko návratu nemoci. Neplatí to ale pro všechny a není to bez rizika.
Rakovinná buňka se vždy nějak vymkne kontrole. Ne vždy se to ale stane stejným mechanismem. Buňky mají více signálních drah, tedy vnitřních komunikačních tras, které řídí růst, přežívání a dělení. Studie ALASCCA sledovala jednu konkrétní z nich, dráhu PI3K. Tyto změny se objevily zhruba u 37 procent pacientů s dostupnými genetickými daty.
Pacienti po operaci dostávali buď 160 miligramů aspirinu denně, nebo placebo. Léčba trvala tři roky. U pacientů s hlavními mutacemi PIK3CA se rakovina po třech letech vrátila u 7,7 % lidí v aspirinové skupině, v placebo skupině to bylo 14,1 %. U pacientů s dalšími změnami v genech PI3K dráhy byl rozdíl podobný. Návrat nemoci se objevil u 7,7 procenta pacientů s aspirinem a u 16,8 procenta pacientů s placebem.
Zní to až příliš dobře na to, aby to byla pravda. Levný prášek, který je od nepaměti součást domácích lékárniček? Že by mohl být oním zázračným lékem proti rakovině? Jenže takhle jednoduché to není. Aspirin není univerzální lék, funguje jako možný doplněk onkologické léčby, a to v některých specifických případech.
Z obyčejného léku se může stát jeden z překvapivých nástrojů boje proti jedné z nejčastějších forem národových onemocnění. Musíme se ho ale naučit podávat těm, u kterých může opravdu pomoci.
Moderní onkologie se neptá jen na to, kde nádor roste. Zajímá nás také, jak se chová, jaké má mutace, kde má slabá místa, kam zaměříme léčbu. Aspirin podle autorů studie může působit více cestami najednou. Tlumí zánět, ovlivňuje krevní destičky a může zhoršit podmínky pro růst nádoru.
A proč ta zpráva vyvolala takové pozdvižení? Kolorektální karcinom patří mezi nejčastější nádory. Světová zdravotnická organizace uvádí, že v roce 2022 bylo na světě asi 1,9 milionu nových případů a více než 900 tisíc úmrtí. V Česku je ročně diagnostikováno přes sedm tisíc pacientů a více než tři tisíce lidí na toto onemocnění umírá.
Žádná léčba není bez rizika a to platí také o tak běžném léku, jako je aspirin. Závažné nežádoucí příhody se objevily u 16,8 % pacientů užívajících aspirin a u 11,6 % pacientů s placebem. Častěji šlo o zažívací a kardiovaskulární potíže. Aspirin zvyšuje krvácivost a není vhodný pro každého, zejména ne pro lidi se žaludečními vředy, poruchami krvácení nebo některými formami astmatu.
Bylo by chybou říkat, že aspirin léčí rakovinu. Dokonce i výraz „může léčit rakovinu“ je nepřesný. Správně bychom měli říkat: testujme nádory přesněji. Pokud se potvrdí, že genetická změna v PI3K dráze určuje, kdo může z léčby těžit, může se z obyčejného léku stát jeden z překvapivých nástrojů boje proti jedné z nejčastějších forem národových onemocnění. Musíme se ho ale naučit podávat těm, u kterých může opravdu pomoci.
