Probudíte se mezi druhou a třetí a nemůžete zabrat. Převalujete se ze strany na stranu, počítáte ovečky, zkoušíte číst knihu, nic nepomáhá. S největším sebezapřením se vám podaří upadnout okolo páté hodiny do polospánku, a když pak o půl sedmé vstáváte do práce, cítíte se hůř, než když jste večer ulehali do postele.
Pravidelné noční buzení vám rozhodí biorytmus, sníží imunitu, zvýší riziko srdečních chorob. Pokud máte nedostatek spánku, tělo v nouzi ukládá energii do tukových zásob a vy přibíráte na váze. To všechno jsou ale důsledky. Co je příčinou toho, že se budíme po několika hodinách spánku uprostřed přirozeného spánkového cyklu?
I ve spánku je mozek aktivní. Ale jen někdy.
S vysvětlením přišel dr. Eric Berg z pečovatelského centra Alderberry Care. Během spánku by měla být hladina hormonů na minimu, zvláště těch, které produkuje tělo ve stresovém stavu. A jedním z hlavních stresových hormonů je kortizol. „Uprostřed noci by jeho hladina měla být nízká, aby mozek mohl přejít do fáze hlubokého spánku a REM (rapid eye movement) fáze. To je ta část noci, kdy se nám zdají sny, a která má zásadní vliv na paměť, kreativitu a emoční vyrovnanost.
K fázím REM dochází každých zhruba 90 minut. První REM fáze je nejkratší a s každou další se její délka zvyšuje. Nejdelší a nejintenzívnější fáze REM je tedy ta poslední, před probuzením. Když se tedy probouzíme uprostřed noci a nemůžeme usnout, připravujeme se o největší část REM fáze. Během ní je mozek aktivní, podobně jako v bdělém stavu. Svaly zůstávají povětšinou v klidu, samozřejmě až na dýchací svaly a srdce. Naše tělo automaticky třídí vzpomínky a emoce, dochází ke zklidnění, v mozku se posilují stávající nervová propojení a navazují nová. Což je v důsledku přirozeným základem pro fantazii a schopnost kreativního přístupu ke zpracování informací.
REM je základ
Pokud nemáme dostatek REM spánku, špatně se nám ovládají emoce. Jsme podráždění a často reagujeme nepřiměřeně. Máme problémy s pamětí a zapomínáme na běžné věci: to je přesně ta situace, kdy si pamatujeme, co nám vařila maminka k obědu, když nám bylo deset, ale zaboha nemůžeme najít klíče, které jsme měli v ruce před deseti minutami.
Kolem druhé hodiny ráno je většina z nás ve fázi hlubokého spánku, kdy je mozek poměrně klidný. Pokud ale v takové chvíli stoupne hladina kortizolu, je to pro tělo jako hlasitý budíček. „Naši pečovatelé vidí, jaké následky může přerušovaný spánek mít. Většina našich starších pacientů, kteří se probouzejí kolem 2. hodiny ráno, se druhý den cítí vyčerpaná, mentálně rozhozená a emočně nestabilní,“ řekl Eric Berg. A zvláště u seniorů může být hormonální disbalance nebezpečná. Mladý organismus se s ní vyrovná lépe, staršímu už může docházet energie.
Krátkodobá nespavost nebo přerušovaný spánek jsou logickým důsledkem emočního vypětí a změn v životě. Nikdy bychom je ale neměli považovat za normální.
Průměrná doba spánku se s věkem snižuje, nikdy by ale neměl být spánek „přerušovaný“. Tato situace není normální v jakémkoliv věku a to, že jsou lidé schopni situaci zvládnout, ještě neznamená, že si to tělo nepamatuje. Naše tělo samozřejmě reaguje na emoční vypětí a změny v životě a krátkodobá nespavost nebo přerušovaný spánek jsou logickým důsledkem. Nikdy bychom je ale neměli považovat za normální. Pokud nespavost trvá měsíce, měli bychom vždy navštívit lékaře, který pomůže určit příčinu narušení přirozeného cyklu a hormonální disbalance. Odborníci jsou jediní, kteří dokážou korektně identifikovat příčiny nespavosti a navrhnout správný postup pro jejich odstranění. A tím také zajistit, že dlouhodobá nespavost a její důsledky nezpůsobí víc škody, než jsme si někdy ochotni připustit.
Reklama
