Ohniska nákazy v indických státech Západní Bengálsko a Bangladéš počátkem tohoto roku vyvolala v Asii zvýšená bezpečností opatření. Některé asijské země jako třeba Thajsko zavedly zvýšené kontroly na letištích pro lety z postižených oblastí. Hlášeny byly případy, kdy k nákaze virem Nipah došlo především mezi zdravotníky, v Bangladéši byl potvrzen případ nakažení z konzumace syrové datlové šťávy.
České ministerstvo zdravotnictví a další zdravotnické organizace v Evropě situaci intenzivně monitorují. Pro cestovatele do postižených oblastí platí doporučení o zvýšené opatrnosti a nutnosti dodržování hygienických opatření. Riziko přenosu nemoci do Česka a Evropy je však zatím hodnoceno jako velmi nízké.
Souhlasí s tím i prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., český biochemik, parazitolog, molekulární biolog, vysokoškolský pedagog a ředitel Biologického centra AVČR. „Pandemický potenciál asi není nijak velký, lokální epidemie však mohou být velmi vážné. Naštěstí v našem mírném klimatickém pásu nehrozí výskyt či rozšíření specifického druhu kaloně coby primárního hostitele a představa, že by se virus rozšířil masově exportem ovoce či ovocných šťáv kontaminovaných život ohrožujícím paramyxovirem Nipah, není příliš reálná,“ komentuje situaci.
Virus ovocných netopýrů se poprvé objevil v roce 1998
Po pandemii čínského koronaviru se ve světě rozmáhá další RNA virus. Jde o virus Nipah (Henipavirus nipahense) z čeledi Paramyxoviridae. Poprvé se objevil roku 1998 v malajské vesnici Sungai Nipah (odtud jeho název) u chovatelů prasat, odkud se po dovozu těchto prasat epidemie rozšířila do Singapuru. Nipah je vysoce nebezpečný: U člověka způsobuje těžké záněty mozku (encefalitidu) a dýchacích cest. Smrtnost je velmi vysoká, dosahuje 40–75 %, v některých případech dokonce i více.
Nejezte kontaminované ovoce a nepijte čerstvou datlovou šťávu
Přirozenými hostiteli viru Nipah jsou kaloňovití netopýři rodu Pretopus, kteří se živí ovocnou šťávou. Svými slinami a močí kontaminují ovoce přímo na stromech. Když potom ovoce sníte, velice snadno se nakazíte. Za nejrizikovější je v tomto směru považována šťáva z čerstvých datlí, jejichž sezóna je od ledna do dubna. Člověk se může nakazit i od nakažených zvířat, jako jsou prasata nebo koně.
„Skutečnost, že virus se množí nejenom v mozkové tkáni nakaženého jedince, ale též v plicích, epidemický či pandemický potenciál paramyxoviru naopak zvyšuje. Akutní respirační projevy totiž umožňují šířit původce tohoto onemocnění nejenom tělesnými tekutinami, slinami a močí, ale též vzduchem formou aerosolu,“ říká profesor Grubhoffer.
Může to vypadat jako chřipka, ale není to chřipka
Inkubační doba viru Nipah se obvykle pohybuje v rozmezí čtyř dnů až dvou týdnů, někdy ale může propuknutí nemoci přijít až po 45 dnech. Počáteční příznaky mohou připomínat běžnou virózu. Patří mezi ně horečky, bolesti hlavy a svalů, nevolnost, zvracení, bolesti v krku, závratě a ospalost.
Neurologické příznaky zahrnují zmatenost, dezorientaci, poruchy vědomí a křeče; respirační kašel a závažné potíže s dýcháním. U těžkých případů dochází k rychlému rozvoji nemoci, pacient může během 24–48 hodin upadnout do kómatu, z něhož se již nemusí probudit. U přeživších mohou přetrvat neurologické následky, jako jsou křeče nebo změny osobnosti, onemocnění se může znovu objevit.
PCR testy známe už z dob covidu
Vzhledem k vysoké smrtnosti a závažnosti onemocnění, které Nipah způsobuje, je zásadní včasná diagnostika a zavedení nutných karanténních opatření.
Diagnostika se primárně opírá o přímý průkaz virové RNA v tělních tekutinách. To se provádí pomocí metody RT-PCR (rea-time PCR), což je PCR test, známý z dob covidové pandemie. Jde o zlatý standard, oblíbený pro vysokou citlivost zejména v rané fázi onemocnění. Vzorky se odebírají z krku, nosu, moči, krve nebo z mozkomíšního moku.
Reklama
O diagnostice je na místě uvažovat u osob vykazujících projevy virózy, případně neurologické potíže či akutní potíže s dýcháním, které se před nedávnem vrátily z endemických oblastí, jako jsou Malajsie, Indie a Bangladéš.
Lék ani vakcína zatím neexistují
Léčba je primárně symptomatická, to znamená zaměřená na mírnění příznaků (horečka, bolesti) a prevenci komplikací. Závažné případy vyžadují intenzivní péči na JIP. Vakcína ani specifická léčba proti onemocnění, které virus Nipah způsobuje, zatím neexistuje.
Prevence? Jen dodržování hygieny a karantény
V rámci zamezení dalšímu šíření viru a prevence je zásadní zamezit kontakt s kontaminovaným ovocem a nakaženými zvířaty. V rizikových oblastech je nutné důkladně loupat a omývat potencionálně kontaminované ovoce, vyhýbat se konzumaci čerstvé datlové šťávy (a dalších šťáv z ovoce). K prevenci i karanténě patří i izolace nakažených lidí a používání ochranných pomůcek při kontaktu s nimi.
