Ludmila Bezdíčková se dlouhodobě věnuje rezistenci bakterií na antibiotika a varuje před častým a zbytečným předepisováním těchto léků. Problém může nastat především u těžkých případů v nemocnicích, kdy pacient potřebuje rychle zaléčit.
„S nárůstem infekcí, jako je černý kašel a mykoplasmové zápaly plic, bohužel předepisování širokospektrých antibiotik celosvětově narůstá. V Číně již vedlo k prudkému nárůstu rezistence bakterií na jednu skupinu antibiotik, tzv. makrolidů. Toho se samozřejmě obáváme i u nás,“ říká lékařka.
„Lékaři i pacienti by se měli snažit mít na paměti, že většina infekcí je virového původu, tudíž antibiotika na ně nezabírají. Antibiotika bychom měli užívat uvážlivě, jen s doporučením lékaře, a pokud možno po důkladném zvážení. Když už je užívám, tak vybírat ta, která mají co nejužší spektrum účinku, tedy neničí přirozenou flóru, což jsou ´dobré´ a užitečné bakterie v našem těle, a jejichž užití je také spjato s nižší pravděpodobností navození bakteriální rezistence,“ dodává.
To, že antibiotika přestanou zcela fungovat, tedy hrozí? Existují nějaké odhady, kdy k tomu dojde, pokud se nějak výrazně nezmění současný stav?
Jako praktický lékař nejsem zcela kompetentní tuto otázku zodpovědět, hrozba je ale zcela reálná. Odhaduje se, že do roku 2050 mohou infekce odolné vůči antibiotikům (včetně bakteriálních, virových, plísňových a parazitárních infekcí) vést až k 10 milionům úmrtí ročně.* Již nyní se v jednotlivých případech setkáváme s rezistentními infekcemi, na která běžně užívaná antibiotika nezabírají.
Můžete krátce vysvětlit, jak rezistence na antibiotika funguje?
Svým způsobem je to pro mikroorganismy běžná věc. Snaží se přežít změnou svého genomu. Vlivem selekčního tlaku přežívají ty, které dokázaly antibiotikům odolat, a mohou způsobit infekce, na které běžně užívaná antibiotika fungovat nebudou.
Když už antibiotika užíváte, vybírejte ta, která mají co nejužší spektrum účinku, tedy neničí přirozenou flóru, což jsou „dobré“ a užitečné bakterie v našem těle, a jejichž užití je také spjato s nižší pravděpodobností navození bakteriální rezistence
Zmínila jste, že důležité je předepisovat antibiotika s co nejužším spektrem účinku. Proč se tedy předepisují širokospektrální?
Ta volíme tehdy, chceme-li cílit na co nejvíce možných mikroorganismů najednou. Zpravidla je užíváme před otestováním citlivosti bakterie na uvedené antibiotikum (tzv. empiricky), nebo v první linii u závažných stavů, zejména v nemocnici, kdy je třeba rychle zaléčit pacienta před upřesněním původce infekce. Není chybou potom antibiotika změnit a léčbu takzvaně zacílit, či v případě potvrzení například virové infekce je i vysadit.
Jak přesně antibiotika působí? Dokáží rozlišit nežádoucí bakterie od žádoucích?
Antibiotika mají různé mechanismy účinku, některá bakterie „zabíjejí“, jiná zpomalují či omezují jejich množení a růst. Zjednodušeně řečeno, pomáhají nám, aby se náš imunitní systém s infekcí vyrovnal a snáze ji přemohl.

Vybírejte si antibiotika s co nejužším spektrem účinku, radí lékařka. Zdroj: Se svolením Ludmily Bezdíčkové
U antibiotik se také často mluví o vedlejších účincích. Jak se mohou projevit?
Antibiotika mohou vést, a často opravdu vedou, k výskytu nežádoucích účinků, jako jsou alergie, změna střevní a poševní mikroflóry. Závažnou komplikací při užívání některých druhů antibiotik, a to zejména po delší dobu či různých typů, je tzv. postantibiotická kolitida, tedy zánět tlustého střeva způsobený přerůstající bakterií clostridium difficile. Může vést, zejména u starších pacientů, k dlouhé léčbě s nutností hospitalizace a podávání infuzí.
Je pravda, že se musí antibiotika dobírat? Když se budu cítit zdravá, mohu je přestat brát?
Rozhodnutí o zahájení i ukončení léčby antibiotiky by mělo být vedeno lékařem. V případě, že ošetřující lékař rozhodne, že další léčba antibiotiky není indikovaná, například se ukáže, že původcem je virus, je možné a správné je vysadit.
Pokud antibiotika přestanou fungovat, budeme muset volit jiná, záložní, častěji hospitalizovat pacienty a bohužel, velmi pravděpodobně budou někteří pacienti na komplikované infekce umírat.
Jak si, co se týče předepisování antibiotik, stojíme v porovnání se zbytkem Evropy?
V letech před pandemií covid-19 docházelo k postupnému zlepšování. Úroveň celkové preskripce klesla a zároveň roste preskripce úzkospektrálního penicilinu. Nicméně právě v předepisování širokospektrých antibiotik jsme si nevedli a stále nevedeme dobře.
Co se stane, když antibiotika přestanou fungovat?
Pokud antibiotika přestanou fungovat, budeme muset volit jiná, záložní, častěji hospitalizovat pacienty a bohužel, velmi pravděpodobně budou někteří pacienti na komplikované infekce umírat. Zdravotnická zařízení budou přetížena, dlouhé hospitalizace se budou prodražovat a povedou ke snížené dostupnosti péče, například pacienti po operacích budou kvůli infekčním komplikacím déle zůstávat v nemocnici.
Dotkne se to i lidí, kteří třeba antibiotika nebrali, nebo brali minimálně?
Ano. Ohrozí to samozřejmě i pacienty, kteří byli dosud víceméně zdraví, ale třeba utrpěli například těžký úraz a během hospitalizace se u nich rozvine infekce močových cest rezistentní bakterií.
Nesvitne nějaká nová naděje při výrobě nových antibiotik? Například fakt, že se hledají na Antarktidě?
Některé naděje v poslední době svitly, nicméně obecně vzato je vývoj antibiotik pomalý a pravděpodobnost objevení nových látek nízká. Vývoj nových antibiotik je drahý, a když se takové vyrobit podaří, měli bychom JE vlastně zavřít do trezoru, což se z ekonomického pohledu nevyplatí.
* (Ledingham et al. 2019)