Rychlá a zázračná změna postavy. To jsou argumenty, díky kterým se Ozempic nebo Mounjaro staly fenoménem. To, na čem jste museli tvrdě dřít, najednou přichází samo. Přestáváte mít hlad, i když jíte stále méně, chutě ustoupí, váha klesá. Spousta lidí má poprvé v životě pocit, že je jejich vlastní tělo opravdu poslouchá.
Když žaludek zpomalí, střevo ztichne
Jenže všechno má i své stinné stránky. Ozempic a Mounjaro patří mezi léky ovlivňující hormon GLP-1, který reguluje pocit hladu a zpomaluje vyprazdňování žaludku. Zpomalené trávení a snížená chuť k jídlu mají za důsledek, že jídlo zůstává v žaludku a trávicím traktu déle a že se střevy pohybuje velmi pomalu. Střevo má víc času z obsahu vstřebat vodu. A to znamená tvrdší stolici, méně časté vyprazdňování a často i bolest. Zácpa není u nových zeštíhlovacích léků žádnou výjimkou, naopak. Je to jeden z nejčastějších vedlejších nepříjemných účinků. To je prostý a nestranný fakt. Podle zahraničních přehledů věnovaných pacientům na GLP-1 léčbě jde o běžný a ve většině případů zvládnutelný problém, pokud se řeší včas a systematicky.
Předtím, než si do břicha píchneme první dávku, bychom se měli připravit na určitou míru nepohodlí a změny, které nevyhnutelně přijdou.
Při klinických pokusech a u běžných pacientů se problémy s trávením vyskytují velmi často. Nevolnost zmiňuje téměř každý, protože je to daleko dramatičtější a z určitého hlediska vice nepříjemný stav. Zácpa není vidět a vzniká postupně. Nejdřív nejdete na velkou jeden den. Pak dva. Najednou chodíte jednou za týden, jste nafouklí, břicho vás bolí a vy si říkáte, proboha z čeho, když jsem nic nesnědl? U některých lidí se dokonce střídá zácpa s průjmem – trávicí systém si hledá nový rytmus a ne vždy ho najde hned.
Zácpa je víc než jen nepohodlí
Proč je vlastně zácpa tak zásadní problém? Protože trávení není izolovaný mechanismus. Ovlivňuje ho hydratace, příjem vlákniny, pohyb i stav střevního mikrobiomu. Když jíme výrazně méně, jíme méně všeho – i toho, co naše střeva potřebují. Často také lidé na zeštíhlovacích injekcích méně pijí vodu. Tělo si o ni neřekne a je samotné to nenapadne. Rychlý úbytek váhy způsobuje změnu metabolismu, jak se tělo a v prvé řadě trávicí systém přizpůsobují novým podmínkám.
Léky nejsou hračka ani životní styl
Celá debata je vlastně velmi citlivá. Váha, postava i léčba samotná jsou věci, které v nás vyvolávají emoce. Léky s GLP-1 pomohly spoustě lidí snížit zdravotní rizika spojená s obezitou. Nejsou to ale hračky, se kterými nám to víc sluší. Jsou to velmi silné léky, které zásadně mění metabolismus. Pokud je ale začneme považovat za jednoduchou cestu jak zhubnout i v případě, že objektivně nemáme žádné potíže, pokud se z nich stane přirozená součást životního stylu (což už se často děje), dostáváme se na tenký led. I proto je nám nepříjemné jedním dechem mluvit o vedlejších příznacích. Zácpa není trendy a hezkou fotku na instagram si při posezení na míse jednou za týden rozhodně neuděláte. K opravdu kritickým situacím sice naštěstí (zatím) nedochází, ale přesto je důležité si uvědomit, že střevo není jen trubice, přes kterou prochází jídlo. Je to životně důležitý orgán, který reaguje na hormonální signály. A léčba nadváhy a obezity pomocí injekcí je velmi silný zásah do přirozeného stavu.
Takže co s tím? Předtím, než si do břicha píchneme první dávku, bychom se měli připravit na určitou míru nepohodlí a změny, které nevyhnutelně přijdou. Trávení prostě bude fungovat jinak. Musíme víc pít, to je bez jakékoliv diskuze. S vlákninou opatrně, neměli bychom do sebe soukat psyllium po kilech, nebo se nafoukneme. Lepší je postupovat přirozeně a konzumovat více zeleniny a luštěnin, v krajním případě nasadit doplňky stravy. Každodenní pohyb pomáhá rozpohybovat střeva, a co si budeme povídat, mounjaro nám sice pomůže zhubnout, ale ochablé svalstvo za nás nikdo nerozhýbe. A v kritických případech nám pak může lékař doporučit léky proti zácpě.
Reklama
Ale hlavní je před zahájením léčby zjistit, do čeho to vlastně jdeme. Zácpa nám může připadat jako neškodná drobnost a malá cena za vytoužené snížení váhy, ale až nás začne úporně bolet břicho, až budeme zvracet a sedět hodinu na záchodě a proklínat den, kdy jsme se rozhodli dát si první ozempic, je potřeba jít k lékaři a nebát se mluvit o tom, co nám je, kdy to začalo, a hlavně čím je to způsobeno. Protože když se budeme stydět nebo si nechávat něco pro sebe, situace může gradovat.
Tělo vždy odpovídá
My prostě chceme mít všechno pod kontrolou. Chuť, tvar těla, váhu a nejraději bychom pomocí jednoduché zkratky ošálili i věk. Jenže ono to nejde, protože v lidském těle je vždy něco za něco. Když zklidníme hlad, zklidníme také střeva. V těle je vždy něco za něco. Změna váhy může být životním milníkem. Vyžaduje ale trpělivost, paradoxně i dodržování pevných výživových pravidel (nikdo nechce jojo efekt), a hlavně všechno musí probíhat pod lékařským dozorem, jinak nezdravě riskujeme. A to si naše tělo určitě nezaslouží.
Zácpa není jen vedlejší účinek léků na hubnutí. Je to zpětná vazba organismu, který nám říká: pozor, tady se něco děje. A pak záleží na tom, jestli to budeme, nebo nebudeme chtít slyšet.
