fbpx

Zdraví Zveřejněno: 19. 9. 2025
foto: Zdeněk Strnad / Midjourney

Za první týden druhé poloviny března 2020 skoro 800 nakažených, za druhý záříjový týden 2025 už skoro 3000 nakažených. A to jsme teprve na začátku podzimní vlny respiračních onemocnění. Pořád jste klidní?

Na první pohled to zní nelogicky. Před pěti a půl roky jsme šili roušky, dělali doma zásoby mouky, v obchodech došlo droždí a základní léky, a i když to vypadalo katastroficky, lidé neměli nejmenší tušení, co je v příštích letech čeká. 

Dnes je to jedna z dalších nemocí, běžná rýmička se ale z covidu ani dnes nestala, ač ho za ni někteří antivaxeři prohlašovali už tehdy. Co se ale vlastně stalo, že je dnes několikanásobný počet nakažených většině lidí úplně jedno?

Včera není dnes

Není pravda, že je to všem lidem úplně jedno. Naopak, lékaři a hygienici bedlivě sledují počty případů. A vy to můžete dělat klidně také, ta nejpřesnější otevřená data najdete na stránkách ministerstva zdravotnictví. V březnu 2020 nikdo neměl ponětí, co se vlastně děje. O covidu nikdo předtím neslyšel, a i když se už od konce roku 2019 ozývaly zprávy o neznámém viru, uniklém z čínských laboratoří, a i když se na světových letištích začali objevovat lidé s rouškami, pořád šlo o něco, co bylo potenciálně hodně daleko. Na letišti se to bralo jako nutné preventivní opatření důležité k tomu, aby u nás nevypukla žádná katastrofa. Jenže pak začaly přicházet zprávy z Číny o strašných úmrtích, v televizi ukazovali přeplněné nemocnice v Itálii a Španělsku. Média měla radost, protože měla dostatek skandální potravy, a přeplněné nemocnice a pacienti umírající na jednotkách intenzívní péče dokázaly vyvolat spolehlivě paniku.

Strach z neznámého

Pár set případů tehdy znamenalo něco úplně jiného, než znamená dnes. Tehdy to byla nekontrolovaná expanze něčeho, o čem jsme nevěděli, jestli náhodou nemá podobně jako ebola potenciální důsledky vyhubení poloviny obyvatel. Strach z neznámého je obrovský faktor, a i když není vždy stoprocentně opodstatněný z faktického hlediska, je zde vždy otázka nenulové pravděpodobnosti, která z něj činí jeden ze základních principů přežití. 

Oproti tomu dnes je covid, i přes jeho neustálé nové mutace, opravdu už jen jednou z forem virového onemocnění. Lidé vědí, že pro většinu populace nepředstavuje vážné ohrožení. To, že, že je v současnosti 86 občanů Česka kvůli covidu v nemocnici, z toho 8 hospitalizováno na jednotkách intenzívní péče, to nikterak nevylučuje. Jsou to jednotky procent celkového počtu a můžou v tom být započítány i komplikace chřipky. 

Dnes navíc většina z nás už nějakou imunitu má. Byli jsme očkovaní, covid už jsme prodělali, mnozí i několikrát za sebou. Zdravotnický systém je dobře nastavený a ze situace před pěti lety se všichni poučili. Víme, jaké léky nasadit, jaká virotika zafungují, máme zavedený způsob testování a zkušenosti s léčbou. Virus sice stále mutuje, ale dnes má většinou mírnější průběh než původní varianta. A také úmrtnost je daleko nižší než v roce 2020. 

Zapojte zdravý rozum

Znamená to tedy, že nad současným číslem můžeme mávnout rukou? Ani náhodou. Nakažených covidem totiž dramaticky přibývá, jde o začátek podzimní vlny. Pamatujete se, jak jsme se v červnu 2020 slavnostně loučili s covidem, a několik tisíc lidí na Karlově mostě hodovalo u půl kilometru dlouhého stolu, aby dali najevo, že jsme to společně překonali? Situace se přes prázdniny postupně vyhrotila tolik, že 5. října vyhlásila vláda nouzový stav. Původně to bylo na 30 dní, ale stalo se z toho několik měsíců. Lidé přicházeli o živobytí, polovina populace covid v různě náročné formě prodělala,  desetitisíce lidí přišly o život. 

 Nebylo to všechno ale úplně k ničemu. Vzedmutí solidarity na počátku covidové vlny bylo jedno z mála období, kdy jsme mohli být sami na sebe pyšní. Sdílely se návody, jak se co nejúčinněji chránit, všichni dodržovali předepsaná opatření, šily se roušky pro seniory. V současné době máme za sebou roky omezení, lockdownů a restrikcí. Nikomu se nechce to celé absolvovat znovu a společnost je náchylná dodržovat více základní hygienická opatření, která jsou naštěstí velmi jednoduchá.

Myjte si ruce. Používejte dezinfekci. Roušky a respirátory nejsou povinné, ale počítejte s tím, že za pár týdnů jich bude třeba v městské hromadné dopravě přibývat. Doma větrejte. Jezte dostatek vitamínů a udržujte se v kondici. Zní to všechno jako běžný zdravý životní styl, ale nic víc stejně udělat nemůžete. Pokud máte podezření, jděte k lékaři, ten už bude vědět. A buďte ohleduplní k ostatním, třeba tím, že budete v samoobsluze používat na pečivo rukavice. Protože i když je to málo pravděpodobné, nikdo nechce, aby se situace z roku 2020 opakovala. 

foto: Profimedia

Sdílejte článek