Už několik desetiletí se hovoří o tom, že kvalita vypouštěných odpadních vod nemusí být stoprocentní. Plave v ní ledacos, hlavně hormony a antibiotika. A výjimkou nejsou ani psychotropní látky.
O toto téma se dlouhodobě zajímá ekotoxikoložka Karen Kiddová, která zkoumá, jak průmyslové, zemědělské a městské odpadní vody ovlivňují vodní organismy a jaký vliv mají na potravinové řetězce. Zaměřuje se na to, jaké znečišťující látky se objevují ve sladkovodních a pobřežních ekosystémech a proč jsou ryby a jiní živočichové v některých oblastech více kontaminovány než v jiných. V jednom rozhovoru zmínila, že 100 % samčích ryb v některých řekách vykazovalo známky feminace, tedy menší pohlavní žlázy, a dokonce tvorbu vajíček. Příčinou byl právě výskyt syntetických hormonů i přírodního estrogenu a také antiandrogenní látky, které napodobují přírodní hormony a narušují hormonální procesy jako ovulace nebo menopauza. „U ryb se v souvislosti s tím prokázala například nemožnost se rozmnožovat,“ uvádí Pavel Rudolf z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.
Estrogen je ženský hormon, a pokud se dostane do těl samců, logicky tam dělá paseku. Zatím to odskákaly jen ryby, ale opravdu se estrogen nedostává vodním potrubím do těla mužů? „Jedním ze zdravotních problémů při dlouhodobé konzumaci tohoto hormonu je vliv na vývoj pohlavních orgánů teenagerů, protože jejich tělo potřebuje regulované množství hormonů pro správný vývoj primárních a sekundárních pohlavních znaků. Kontaminace vodními zdroji, které obsahují estrogeny a jiné hormony, negativně ovlivňuje vývoj a fungování prostaty u mužů. Podle studií způsobují hormony, jako jsou estrogeny a androgeny, neplodnost u ryb. Proto se poslední dobou zkoumá otázka, zda nemají podobný vliv i na lidi,“ alarmují na webu cistavoda.cz.
Drogy ve vodě
A nejde jenom o antikoncepci. Z mezinárodního výzkumu vyplývá, že ve čtvrtině vod po celém světě se najde koncentrace různých léků, velmi často antibiotik. „Léčiva vyvíjíme tak, aby v těle vydržela a nerozložila se. Z těla proto často odchází v nezměněné podobě a dostávají se přes čistírny odpadních vod do vodních toků,“ uvádí v rozhovoru pro Akademii věd Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku. S antibiotiky je dlouhodobější problém, narůstá rezistence bakterií. A vliv na to mají právě i odpadní vody, ve kterých se množí bakterie, a ty se právě díky spláchnutým antibiotikům stávají rezistentní. „Téměř sto procent antibiotik, která člověk požije, se dostane ve skoro nezměněné formě do odpadu. Jednoduše protože je vyloučíme z organismu, nijak je nemetabolizujeme,“ varuje Jan Bartáček, profesor Vysoké školy chemicko‑technologické v Praze v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Hrozí, že z trhu zmizí mnoho důležitých léků – zejména levných generik s velkým objemem výroby.
V odpadních vodách končí také léky proti bolesti, tzv. analgetika a protizánětlivé prášky. I ty mohou mít vliv na vodní ekosystém, jako je změna chování ryb. A pozadu nezůstávají ani psychotropní látky, které mohou ovlivnit nervový systém vodních živočichů. Existují i studie, které upozorňují na velký vliv léků na ryby, zejména na jejich imunitu. Jinými slovy, přemíra léků je může i zabít.
„Největším problémem je ale to, že ve vodě se vyskytuje směs mnoha desítek až stovek sloučenin. Jejich dlouhodobý účinek se na základě analýzy jednoho nebo i několika desítek polutantů – látek, které znečišťují vodu, nedá jednoduše předpovědět,“ dozvíme se na gcms.cz.
Ibalgin jde odstranit, Voltaren ne
Ale abychom nešířili paniku, ne všichni odborníci to vidí černě. Podle výzkumu, který zpracovala Vodárenská akciová společnost, se většinu léků daří vyčistit. „Do čistírny odpadních vod poblíž většího okresního města přitečou za rok léčiva, odpovídající až 27 100 rozpuštěným tabletám Ibalginu,“ operují s velkými čísly na odpady-online.cz, ale vzápětí dodávají, že u Ibalginu je stoprocentní účinnost odstranění, což se například u léků Diclofenacu (prodávaného mimo jiné pod značkou Voltaren), říct nedá. Ten se neodstraní vůbec.
Co tedy s léky, hormony a psychotropními léky v odpadních vodách? Samozřejmě, že se nabízí zapracovat na modernizaci čistíren odpadních vod, aby dokázaly lépe zachycovat i mikroskopické částice hormonů. „V Česku nás netrápí ani tak nedostatek přístrojů nebo nedostatečné zázemí, problémem je spíš dlouhodobě neuspokojivé finanční ohodnocení vysoce kvalifikovaných pracovníků,“ říká Martin Pivokonský.
V lednu 2025 vstoupila v platnost nová evropská směrnice o čištění městských odpadních vod. „Nová evropská směrnice, rozšiřující odpovědnost za čištění odpadních vod, znamená pro výrobce léčiv výrazné zvýšení nákladů. Hrozí, že z trhu zmizí mnoho důležitých léků – zejména levných generik s velkým objemem výroby,“ píší na webu zdravotnickydenik.cz, který zveřejnil rozhovor s Adrianem van den Hovenem, generálním ředitelem asociace Medicines for Europe, která zastupuje průmysl generických léků. Ten upozorňuje na to, že není prokazatelné, že farmaceutický a kosmetický průmysl jsou zodpovědné za 92 procent znečištění městských odpadních vod.
Reklama
Ale i tak to vypadá, že právě farmaceutické a kosmetické firmy se na čištění odpadních vod budou muset podílet. Zavedení nových opatření se dotkne zhruba 600 čistíren po celé České republice, pro něž by mohly znamenat náklady v řádu stovek miliard korun během následujících dvaceti let. Nově budou muset čističky hlídat nejen chemikálie a mikroplasty, ale také to, jak voda ovlivňuje naše zdraví a šíření antibiotické rezistence. A aby toho nebylo málo, do roku 2045 se z nich musí stát energeticky soběstačné továrny – energii, kterou spotřebují, si budou muset samy vyrobit.
Je ale spíše důležité změnit přístup obecně, přestat vnímat vodu jako samozřejmost. A každý z nás může začít u sebe, například tím, že se naučí správně likvidovat staré léky a s jejich konzumací to nebude zbytečně přehánět.
