Když teplota klesá venku, je přirozené, že máme tendenci si uvnitř pěkně přitopit. A když večer před spaním v ložnici vyvětráme, je lákavé rozjet radiátory, zachumlat se do deky a představovat si, jak si libujeme v teple, zatímco venku mrzne… Ona lákavost je ovšem jen klamná, ve skutečnosti si pravidelným přetápěním (nejen) ložnice můžeme zadělat na pořádné zdravotní potíže. „Vyvětrání je úplné minimum, ideální je spát s otevřeným oknem po celou noc, pokud to jde,“ říká doc. MUDr. Jitka Bušková, Ph.D., vedoucí lékařka oddělení spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
Časté buzení a následná celodenní únava
Běžným symptomem choroby známé jako spánková apnoe je významná únava po celonočním spánku – nemocní se totiž ze spánku budí, lapají po dechu, protože jim schází kyslík, a takových epizod zažijí během noci mnoho. Žádnou si ale nepamatují, takže se domnívají, že celou noc spali jako do vody hození a diví se, že jsou vlastně tak unavení. Podobně se můžou projevovat i důsledky spaní v přetopené místnosti – ne lapáním po dechu, ale celonočním buzením a následnou únavou.
Na vině je fakt, že přetápění nekoresponduje s přirozenými rytmy lidského těla, znesnadňuje nástup spánku a zvyšuje pravděpodobnost nočního buzení. Vše souvisí s naší vnitřní teplotou, která se obecně pohybuje kolem 37 stupňů, během noci ale zhruba o dva stupně poklesne. Proces poklesu začíná zhruba dvě hodiny před usnutím, kdy se zároveň začíná uvolňovat spánkový hormon melatonin.
Reklama
Teplota v ložnici kolem 18 až 20 stupňů podpoří přirozené ochlazení těla a nástup spánku, vyšší teploty způsobí opak – tělo zahřejí, což může mít za následek horší usínání a s tím související frustraci, stres a zvýšení hladiny hormonu kortizolu, vlivem čehož se usnutí ještě ztíží. Nastupuje začarovaný kruh častého buzení, přerušovaného spánku a celodenní únavy. Můžete si dokonce myslet, že máte potíže se spánkem, a přemýšlet nad složitými řešeními. Možná stačí jen stáhnout topení a dovolit tělu dělat svou práci.
„Vědci doporučují snížit teplotu v ložnici dokonce na 16–18 stupňů. Pokud si myslíte, že taková místnost by pro vás byla příliš chladná, teplé ponožky nebo termoláhev jsou naprosto v pořádku,“ informuje doc. Bušková. „Zajímavé je i to, že zvýšení teploty na 21 stupňů asi 30 minut před ranním vstáváním může toto vstávání o dost usnadnit. Podpoříme tím přirozený vzestup tělesné teploty v ranní době,“ přidává užitečný tip.
Suchá a svědivá pokožka
Teplý vzduch způsobený nočním topením se může podepsat na vysušování pokožky, z níž odstraní přirozenou mastnost. Jde o obecný problém chladnějších měsíců, během nichž trávíme více času ve vytopených místnostech. Věc se má tak, že když teplota uvnitř stoupá, snižuje se vlhkost, protože vzduch vysychá. Dominový efekt spočívá v tom, že zmiňovaný proces má vysušující účinek na pokožku, což vede ke ztrátě její vlhkosti. Lidem se sklonem k onemocněním, jako je ekzém, lupénka nebo růžovka, se mohou obtíže zhoršit, ostatní se mohou potýkat „jen“ se svědivou a bolavou kůží.
Otékání ve spodní části těla totiž bývá výsledkem snahy těla ochladit se a může se tedy jednat o znamení toho, že noční teplota v ložnici je příliš vysoká.
„Svědění pak budí ze spaní samo o sobě a celý proces se jen zacykluje a zhoršuje. Během spánku se navíc v těle uvolňuje řada hormonálně aktivních látek, které působí protizánětlivě a regeneračně. Jejich nedostatek je pak na pokožce znát, ať už zhoršením kožního zánětu, či urychlením tvorby vrásek,“ potvrzuje MUDr. Marie Finsterlová, dermatoložka z Čáslavi.
Potíže s dechem, rýma i otoky
Celonoční topení může vysušovat vzduch, důsledkem toho je v místnosti dusno, což může způsobit nejen obtížné dýchání a nepohodlný spánek, ale také sucho v krku nebo dusivý kašel, který může ze spaní budit, když už se usnout podaří. Po noci strávené v přetopené ložnici se také můžete probudit s kýcháním a ucpaným nosem, tedy s příznaky podobnými nachlazení – radiátory totiž mohou hromadit poměrně vysoké množství prachu, způsobujícího podobné nepříjemnosti a podněcujícího mimo jiné třeba také intenzivní projevy alergie. Dalším nepříjemným důsledkem může být vznik otoků v oblasti nohou a chodidel – otékání ve spodní části těla totiž bývá výsledkem snahy těla ochladit se, a může se tedy jednat o znamení toho, že noční teplota v ložnici je příliš vysoká.
Na závěr pár slov o plísni
Plíseň očekáváte v kuchyni nebo koupelně, ale většinou ne v ložnici. Jenže… Plísni se daří tam, kde je vlhko. A celonoční topení podporuje růst plísní. Jak je to možné, když vzduch vysušuje? Protože teplý suchý vzduch cirkulující v místnosti přebytečnou vlhkost zadržuje, a když se vlhkost dostane do kontaktu se studenými povrchy, jako jsou okna, tvoří se kondenzace.
Spory plísní touží po vlhkosti, začnou růst a objevovat se na materiálech, jako jsou lepenka, papír, dřevo, tapety nebo izolace – stojí za to zkontrolovat rohy, prostory schované za nábytkem a další taková místečka. Plísně zvyšují riziko respiračních obtíží, infekcí a astmatu. Pokud ji najdete a zvládnete odstranit, nepodporujte její další růst a zkuste na noc vypnout nebo alespoň zeslabit topení.
foto: Freepik, zdroj: Autorský článek
