Tajemství ašvagandy: zázračný lék, nebo scam?

Už jste slyšeli o zázračné bylince ašvaganda, která pomáhá se stresem, lepším spánkem a prý dokonce ulevuje od úzkostí? Pokud jste uživateli TikToku, tak věřím, že ano. Tato rostlina, populární především v ájurvédské medicíně, se v našem západním světě začala proslavovat v období covidové pandemie, kdy počet lidí trpících psychickými problémy rapidně vzrostl. V poslední době ale za její oblíbeností stojí především influenceři. Jde tedy jen o vydařenou kampaň, nebo je ašvaganda opravdu tak zázračná?

Co je ašvaganda?

Ašvaganda je rostlina pocházející z Asie a Afriky. Běžně je také známá jako indický ženšen. Její listy, plody a kořeny mají různé účinné látky, ale nejčastěji se k léčbě používá kořen, rozemletý na prášek.

Ašvaganda se ve východní medicíně používá již tisíce let a ve výzkumu afrického časopisu Journal of Traditional, Complementary, and Alternative Medicine je chválena jako jedna z nejdůležitějších a nejprospěšnějších bylin ájurvédy.

Pomoc při stresu

Podle zastánců ájurvédské medicíny ašvaganda působí na náš nervový systém a pomáhá nám vyrovnat se se stresem. V našem těle máme dva nervové systémy. Somatický nervový systém je pod naší vědomou kontrolou a umožňuje nám dělat věci, jako je chůze, mluvení nebo psaní. Autonomní nervový systém řídí nevědomé procesy a má dvě části: sympatikus a parasympatikus. Sympatický systém je spojovaný s obrannou reakcí „bojuj nebo uteč“, zatímco parasympatický systém nám pomáhá odpočívat a trávit.

Mluvit o ašvagandě jako o jedné sloučenině, jako by to byl Tylenol nebo vitamin C, nemá absolutně žádný smysl.

Naše reakce „bojuj, nebo uteč“ se vyvinula, aby nám pomohla s predátory buď bojovat, nebo před nimi utéct. V dnešní době však naše tělo reaguje na sirény na ulici nebo e-mail od šéfa, jako by šlo o fyzické hrozby.

Kvůli neustálému vystavování se stresu dochází k abnormálnímu uvolňování stresových hormonů, jako je adrenalin a kortizol, a to má v dlouhodobém měřítku mnoho negativních účinků, včetně většího výskytu zánětu v těle, poruch trávení a metabolismu.

Ašvaganda prý toto nadměrné uvolňování stresových hormonů snižuje, čímž pomáhá našemu tělu vyrovnat se se stresem a vrátit se do rovnováhy.

Další benefity

Uma Naidoová, vedoucí oddělení výživy a životního stylu v Massachusetts General Hospital, pro USA Today Life uvedla, že ašvaganda může také pomáhat lidem, kteří mají problémy se špatným spánkem, pamětí nebo artritidou, a může být také užitečná proti cukrovce 2. typu, protože pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi u lidí s inzulinovou rezistencí.

Dietoložka v Centru pro lidskou výživu Clevelandské kliniky Julia Zumpanová dodává, že ašvaganda se někdy doporučuje také jako pomoc mužům s nízkou hladinou testosteronu nebo problémy s plodností, i když výzkumy v této oblasti stále probíhají.

Influenceři na TikToku tvrdí, že jim tato zázračná bylinka pomáhá i se soustředěním, s potlačováním úzkostí a depresí nebo se získáním energie při cvičení.

Chybí relevantní studie

I když jsou mezi zastánci ašvagandy i zdravotníci, ne všichni jsou o zázračných účincích této rostliny přesvědčeni. Je to i z důvodu, že stejně jako u většiny bylinných léčiv existuje i v tomto případě velmi málo přísných, dvojitě slepých studií. A výzkumy, které se realizovaly, měly relativně malé počty účastníků. Touto problematikou se ve svém článku zabývá The New York Times.

„Jedna metaanalýza shrnula 12 těchto menších studií a ukázala slibnou souvislost mezi rostlinou a úlevou od stresu, k prokázání této souvislosti ve větším měřítku by však byl nutný další výzkum,“ uvedl Dr. Anand Dhruva, profesor medicíny a ředitel vzdělávání v Osherově centru pro integrativní zdraví na Kalifornské univerzitě v San Francisku.

Ašvaganda je tradiční součástí ájurvédské medicíny. (zdroj: Shutterstock)

„S ašvagandou je to stejné jako s mnoha a mnoha doplňky stravy, botanickými látkami a bylinami – lidé si často myslí, že když se to používá už tisíce let, musí to být na něco dobré, jinak by to lidé nepoužívali dál,“ říká Craig Hopp, zástupce ředitele divize Národního centra pro doplňkové a integrativní zdraví.

Jedním z důvodů, proč je tak složité určit, co tento doplněk stravy dokáže, je, že „jsou v ní přítomné stovky účinných látek, a ty, které se nachází v kořenech rostliny, se mohou značně lišit od těch, které se nacházejí například v listech,“ uvedl Dr. Pieter Cohen, docent na Harvard Medical School, který se zabývá studiem doplňků stravy. „Mluvit o ašvagandě jako o jedné sloučenině, jako by to byl Tylenol nebo vitamin C, nemá absolutně žádný smysl.“

Nevěřte všemu, co čtete

Další přednášející z Harvardu Lilian Cheungová navíc upozorňuje, že ašvaganda, kterou je možné koupit v obchodech se zdravou výživou, s největší pravděpodobností nemá stejnou sílu nebo to není druh ašvagandy, který se tradičně používal ve východní medicíně. „Dnešní doplňky stravy mohou obsahovat vyšší koncentrace složek, než jaké se vyskytují v přírodě,“ říká.

Odborníci jsou také skeptičtí k okamžitým účinkům rostliny, které někteří udávají. „Aby měla ašvaganda teoreticky uklidňující vliv, musel by ji člověk konzumovat pravidelně, přibližně dvakrát denně, po dobu několika týdnů. Kapsle nebo nápoj napuštěný tímto doplňkem pravděpodobně nebude mít takový okamžitý účinek, jaký někteří výrobci inzerují,“ říká Dr. Yufang Linová, odbornice na integrativní medicínu na Clevelandské klinice.

Může ašvaganda uškodit?

Ačkoli je ašvaganda považována za velmi bezpečnou bylinu, většina lékařů nedoporučuje její užívání během těhotenství. Stejná opatrnost platí i pro pacienty užívající imunosupresivní léky vzhledem k přímému vlivu, který může mít doplněk stravy na imunitní systém. Rostlina navíc zvyšuje produkci hormonů štítné žlázy, a proto není vhodná pro osoby s hypertyreózou nebo Gravesovou chorobou.

Je také důležité dodržovat dávkování uvedené na obale. „V případě užité vyšší dávky se můžou dostavit vedlejší účinky v podobě gastrointestinálních potíží, jako je nevolnost, průjem a zvracení,“ upozorňuje Zumpano.