Při každém otevření sociální sítě se na nás vyvalí fotka či video nějakého člověka. Většinou šťastného, třeba v sudu s vodou, někdy rozněžnělého, třeba s koťátkem, jindy se chlubícího. To tam pak většinou není on, ale jeho jídlo, protože my ostatní nevíme, jak vypadá smažák, a jsme plni závisti,...

Děláme teď všechno napůl. Známe to vlastně už z pohádek: Ani pěšky, ani na voze, ani nahá, ani oblečená... Obchody se otevřely, ale spíš si postojíme venku, hlavně před těmi menšími, do hospody večer také můžeme, ale u stolů mohou být nanejvýš čtyři lidi, sportovat se uvnitř dá, ale s rouškou, což...

Tak jako při každé hromadné aktivitě je i při jízdě pražskou MHD potřeba dodržovat určitá pravidla. Většinu nikdo nezpochybňuje. Musíte si koupit jízdenku, nesmíte malovat graffiti, v metru nesmíte lézt dolů do kolejiště (nesmíte to udělat dokonce ani tehdy, když vám tam spadne nový iPhone) a...

Ve filmu Ďábel nosí Pradu zaznívá věta, na kterou si při čtení bulváru a sociálních sítí často vzpomenu. Když postava asistentky Emily neustále řeší, jestli je dostatečně štíhlá a prohlásí: „Ještě střevní chřipku a jsem na svojí vysněný váze.“

Tohle téma jsem za poslední rok nakousla několikrát a pokaždé mi na něj přišla spousta dotazů. Vždycky jsem sobě i dotyčným slíbila, že to rozepíšu detailněji, protože tohle „kouzlo“ si to rozhodně zaslouží. Když se mě totiž někdo ptá, jak jsem našla svého přítele, přiznávám, že to vlastně bylo...

V dramatu R. U. R. (Rossumovi univerzální roboti) varoval Karel Čapek před nebezpečím zneužití techniky, vyslovil obavy o budoucnost lidstva, na popud bratra Josefa jako první na světě použil slovo robot. Bílou nemoc napsal v předvečer druhé světové války. Varoval v ní před nástupem nacismu, před...

Měl jsem dvě babičky. Ta pražská bydlela na Vyšehradě, ta druhá v Dobřívě (to je kousek od Rokycan a ty jsou zase kousek od Plzně). Když jsme vyjížděli vlakem z „hlaváku“ za dědou a babičkou na venkov, snažil jsem se sedět napravo po směru jízdy. Mělo to dva důvody: Abych cestou viděl Karlštejn a...

Když jsem byla malá a chodili jsme s tátou po městě, hrozně jsem si přála, aby k němu někdo přišel a zeptal se, kolik je hodin. V té době totiž nikdo neměl mobilní telefon a hodinky nenosil každý, takže bylo naprosto normální ptát se kolemjdoucích. Když se na to někdo zeptal táty, vypadalo to...

Přejížděl jsem v neklimatizované tramvaji hranice obvodů Prahy 6 a 7 a vychutnával si pestrost vůní spoluobčanů. Pohroužil jsem se do čtení zpráv a zjistil, že oba zmíněné obvody se nacházejí v nouzi. Co by to tak asi mohlo být? Kromě nedostatku deodorantů v domácnostech spolucestujících mě hned...

Pěkných pár let za sebou jsme na přelomu června a července odjížděli s kamarády na loď do Chorvatska. Romantická část mé duše se při těchto výletech vždy napájela atmosférou večerních marín, skromně osvícených lodí pohupujících se na vlnách zkrocených hrází přístavu a také vůní dobrého ginu.