fbpx

Čtvrtek Zdeňka Strnada: Konec sbírek plastových víček je antisociálním nožem do zad českým dobrodincům 1 fotografie
Víčka, evergreen české charity (foto: Shutterstock)

Je to tady. Sněmovna rozhodla o tom, že víčková charita v Česku končí

Zveřejněno: 21. 7. 2022

Znečištění oceánů je jedním z nejhorších dopadů bezohledného přístupu lidstva k planetě Zemi. Určitě patří do top 5 největších ran, které lidstvo postihly.  Objevili se znovu dinosauři, heroin je příliš silný, brzy nebudeme mít dostatek vína a dochází také pálivá omáčka Sriracha. Každý rok skončí v oceánu několik miliónů tun plastů, díky čemuž má být v moři okolo roku 2050 více lahví, tašek a rybářských návnad než ryb samotných.

A jelikož Česká republika je někdy vnímána jako subjekt, který rád na všechno nadává, ale sám pro globální nápravu věcí veřejných moc nedělá, rozhodli jsme se tentokrát nezůstat stranou. 

Sněmovna tento týden schválila půl roku starý návrh zákona, podle kterého už v Česku nebude možno používat plastové pomůcky pro konzumaci potravin, jako jsou příbory, talíře nebo brčka. To samozřejmě udělá čáru přes rozpočet spoustě fastfoodových řetězců, což se dá považovat za podnikatelské riziko. A upřímně řečeno, kromě grilovaného wrapu se tam stejně nic moc nedá jíst. Daleko horší je ale další, naprosto nepochopitelná část zákona, podle které budou plastové láhve muset mít napevno připevněná víčka. Ano, čtete správně. Víčka z plastových láhví nepůjdou odtrhnout.

Sto jedenáct milionů víček

Jen málokterá z tradic přitom v Česku zakořenila tak hluboce, jako je sběr víček. O Češích se často říká, že myslí hodně na sebe, starat se o ostatní dokážou jen chvíli, než je to přestane bavit (uprchlíci z Ukrajiny či lékaři po covidu by mohli vyprávět), ale to je jen jedna stránka věci. Když jde do tuhého, Češi se semknou a dokážou být ohleduplní jako málokdy jindy. Sbírání víček na dobročinné účely je v Česku dlouho zakořeněnou tradicí, ročně jich Češi na dobročinné účely sesbírají stovky tun.

Kolik váží víčka a co za ně dostamene?

Jedno víčko váží zhruba 2 gramy. Abychom nasbírali celý 1 kg, budeme potřebovat kolem 500 víček, což jsou víčka z 500 láhví. Za těchto 500 víček z PET láhví obdržíme v průměru dle sběrny od 6 do 9 Kč, pokud víčka dodáme přímo zpracovateli, může to být dvojnásobek.

Zkusme počítat. Jestliže například v roce 2018 bylo na dobročinné účely vysbíráno 223 tun víček a jedno víčko váží zhruba dva gramy, jedná se o neuvěřitelných 111 500 000 víček, a tedy stejné množství vypitých plastových lahví. Co teď se všemi těmi víčky bude? Nebo si snad autoři zákonné předlohy myslí, že lidé přestanou pít limonády? A jak k tomu přijdou děti jako Lukášek, na něhož se skládá víčky celá republika, Honzík, pro kterého sbírají víčka policisté ze Zbiroha, nebo Hyneček, na kterého se skládali uživatelé Facebooku? Vzhledem k pokračující ekonomické krizi a tristnímu stavu státních financí se jeví současná iniciativa jako klacek pod nohy asertivně smýšlejícím spoluobčanům, kteří neváhají z obřích plastových lahví trhat maličká víčka a kousíček po kousíčku tak přispívat těm, kteří náš soucit opravdu potřebují.

Kde je prezident, když ho charity chtivý národ potřebuje?

Naštěstí žijeme stále ještě v demokracii a to, že zákon schválila Sněmovna, ještě neznamená, že začne opravdu platit. Máme zde moudrý Senát a prezidenta, který může vetovat. Takže vy všichni, kteří chcete přispět na dobrou věc: Pijte, co se dá!

Navíc hrozí, že pod nátlakem bruselského diktátu začnou někteří prodejci plastové láhve zálohovat. A to už bude opravdu konec víčkové charity v Česku.

Související…

Zachrání svět papírová brčka? Některá nejdou použít ani zrecyklovat
Tereza Hermochová

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...