Poslední kapka. Už máte dost vysvětlování, obhajování sebe sama, bolestivého čekání, kdy to vašemu protějšku docvakne. Rozchod. To, co ještě nedávno nechtěl mozek přijmout ani jako teoretickou možnost, najednou přináší úlevu a vy nevěřícně koukáte, že takové pocity ještě dovedete mít.
Právě jste udělali důležitý krok na cestě k veselejším dnům. Odvážíte si kufry, kočku, lyže i došlou poštu a cítíte, že teď už bude všechno ok. Jenomže si odvážíte také minulost a vzpomínky, které se vás jen tak nepustí. Než se skutečně posunete dál, ještě to bude bolet. Tím víc, čím déle jste si nechtěli připustit, že ta vaše pohádka šťastný konec mít nebude.
Marná lásky snaha...
Když za vámi zapadnou dveře od nového bytu, dost pravděpodobně to bude začátek ještě větší emocionální houpačky, než jakou jste znali během vztahu s ex. Až si popláčete (ano, i chlapi) a konečně zase roztáhnete závěsy, zjistíte, že svět se bez vaší přítomnosti točí úplně stejně, a pokud zůstanete zalezlí ve své noře, život vám propluje mezi prsty, aniž byste ho stihli žít.
Pokud myšlenky na ex nenesou stopy patologie v současném stavu, pocity studu a viny nejsou na místě.
Postupně tedy při odchodu z bytu začnete odkládat tmavé brýle i sluchátka, v marketu možná minete samoobslužné pokladny a promluvíte na pokladní – prvního živého člověka z masa a kostí po vaší Době Temna. Nepůjde to ze dne na den, ale přijde ráno, kdy se probudíte a budete vědět, že jste z toho venku. Život bude zase snesitelný a o něco později i fajn.
A jednoho krásného dne třeba konečně pojedete na tu dovolenou, kterou si slibujete už roky. Stoupnete si, plní euforie ze splněného snu, k plážovému baru a… CO. TO. HRAJE? Ne, ne, ne! Známá melodie vymaže všechno vaše mentální úsilí posledních týdnů (měsíců?) a jste v tom zase až po uši. Tohle hrálo, když jste s ex … čekali na odtahovku u Brna, před x lety nakupovali v Kauflandu nebo klidně tehdy, když jste spolu seděli v čekárně u doktora. Naprosto nevýznamné situace, které spojují jen dvě věci. Ta melodie a EX. A můžete začít znovu.
Vracíme se k tomu, co známe
Podle nové studie Kolumbijské univerzity v sobě „internalizované představy“ o bývalých partnerech nosíme potenciálně navždy. A známá píseň může tuto vnitřní vrstvu vaší mysli odhalit.
Autoři studie shromáždili podrobnosti o minulém vztahu a frekvenci myšlenek na „ex“ od 2 203 dospělých ve věku okolo 30 let. Pokud jde o frekvenci myšlenek, účastníci uvedli překvapivý průměr 5,5 na stupnici od 1 do 7, kdy vyšší skóre na stupnici frekvence dosáhly ženy, iniciátoři rozchodu a ti, jejichž minulý vztah trval delší dobu.
Nejčastějšími podněty nebo okolnostmi, které vyvolávaly myšlenky na ex, byly pocity nostalgie nebo osamělosti, poslech určitých písní (tak schválně, jak vznikly vaše playlisty na Spotify?) nebo významné datum ve vztahu. Mezi myšlenky, které se objevovaly nejčastěji, patřilo přemýšlení o tom, zda ex na člověka myslí, vzpomínky na dobré i špatné časy, stesk po ex a skrývaná naděje, že se ještě někdy setkají. Emoce, spojené s těmito myšlenkami, často zahrnovaly pocity strachu a studu.
Reklama
Podle autorů studie mohou být jedním z důvodů takových pocitů potlačované city k ex. Někteří z účastníků studie uvedli, že si uvědomili souvislost mezi nimi a pocitem podvádění současného partnera/partnerky.
Nejste porouchaní
Naprostá většina dotázaných také uvedla, že se sami sebe ptají, jestli na ně ex někdy myslí. Autoři studie k tomu dodávají: „Vaši bývalí partneři byli důležitou součástí vaší minulosti. Když taková osoba zmizí z vašeho života, potenciálně ztrácíte část své identity. Vaše podvědomí hledá potvrzení, že jste pro ni byli důležití, a reflektuje jej do vnímání sebehodnoty a významu pro současné partnery.“
Co z toho všeho vlastně plyne? Není vůbec neobvyklé myslet na bývalého partnera ani to neznamená, že jste nějak selhali. Naše minulé vztahy pomáhají definovat to, kým jsme dnes – pokud tedy myšlenky na ex nenesou stopy patologie v současném stavu, pocity studu a viny nejsou na místě. Snad jen: se svým současným protějškem si o nich možná raději (příliš často) nepovídejte.
