Těmto lidem se přezdívá sapiosexuálové a jde o relativně nově definovanou sexuální preferenci. Jejím hlavním znakem je, že pro tyto lidi je klíčovým faktorem přitažlivosti intelektuální stimulace. „Milostné vztahy buduji skrze inteligenci, hluboké rozhovory a emoční hloubku. Je to pomalejší, ale když se to stane, je to opravdové,“ svěřila se se svými zkušenosti ohledně vztahů jedna z uživatelek redditu s přezdívkou True-Quote-652.
Jaký je rozdíl mezi sapiosexuály a lidmi, kteří „pouze“ preferují inteligentní protějšek a hluboké rozhovory? Pro sapiosexuály jsou projevy inteligence primárním rysem sexuální přitažlivosti – fyzické krásy si u člověka všimnou až poté, co je fyzicky vzruší jeho inteligence.
Bývají nepochopeni
Z výpovědí lidí, kteří se považují za sapiosexuály, vyplývá, že se často cítí nepochopení – jako by hledali „příliš“. Jenže co když nejde o elitářství, ale o to, že jim skutečně záleží na tom, jak kdo přemýšlí a cítí, než na tom, jak vypadá?
„Jasně, všimnu si, když je někdo fyzicky přitažlivý. Ale pokud je to všechno, ztrácím zájem. Když někdo nemá co říct, chybí mu hloubka nebo zvědavost, nefunguje to,“ popisuje uživatelka True-Quote-652. Podle ní ji nejvíce přitahuje způsob, jakým někdo přemýšlí, jak se vyjadřuje a jak se dokáže emočně napojit na druhé.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Z neurobiologického hlediska může být přitažlivost k inteligenci spojena s aktivací mozkových oblastí odpovědných za odměnu a potěšení. Jinými slovy – život a hluboké debaty s takovým partnerem jsou pro ně slast a přinášejí jim opravdové vzrušení.
Na online platformě Reddit vznikla také skupina s názvem „Sapiosexuálové – nejčastější otázky“. Mají dokonce i vlastní vlajku, rozdělenou do tří horizontálních pruhů (šedá, bílá, růžová), přičemž na bílém je vyobrazen mozek. Barvy mají symbolizovat barvy mozkové hmoty.
Sapiosexual FAQ
byu/booksandpassion insapiosexuals
Dnes se pojem sapiosexualita běžně objevuje v rozhovorech s celebritami, v odborných článcích i psychologických debatách o moderním pojetí přitažlivosti. Ačkoli podle žádné odborné klasifikace sapiosexualita oficiálně nespadá pod sexuální orientaci, stala se pro mnohé legitimním způsobem, jak mluvit o tom, co je přitahuje.
V českém prostředí se o důležitosti inteligence ve vztahu vyjádřila například Petra Paroubková, bývalá manželka politika Jiřího Paroubka. V jednom z rozhovorů uvedla, že ji baví „manželův sexy mozek“, což může naznačovat sapiosexuální tendence.
Inteligence hraje prim
Studie z roku 2018 zkoumala, zda existují lidé, pro které je inteligence hlavním zdrojem sexuální přitažlivosti. Výzkum zahrnoval 383 dospělých, kteří hodnotili atraktivitu potenciálních partnerů s různými úrovněmi inteligence.
Výzkumníci také vytvořili měřítko sapiosexuality, zahrnující například výroky: „Když někdo mluví velmi inteligentně, sexuálně mě to vzrušuje,“ nebo „Intelektuálně stimulující rozhovor mě vzrušuje“. Výsledky ukázaly, že 1–8 % mladých dospělých (ve věku 18–35 let) se do určité míry jako sapiosexuálové identifikuje.
Zajímavostí je, že vlastní úroveň IQ nesouvisela s tím, zda se dotyčný považoval za sapiosexuála. To znamená, že i lidé s průměrnou inteligencí mohou být silně přitahování inteligencí druhých.
Bez hloubky to nepůjde
Na internetových diskusích lidé hlásící se k sapiosexualitě vášnivě debatují o tom, jak u sebe rozpoznat, že jsou „na sexy mozky“. „Miluju, když někdo umí řešit problémy a roztočí mi kolečka v hlavě. Absolutně mě nepřitahují vyrýsované břišáky – ledaže by byly připojené k mozku, který bych chtěla olíznout,“ uvádí v jiné diskuzi na síti Reddit další uživatelka.
Pokud sapiosexuální lidé najdou intelektuálně a emočně kompatibilního partnera, vztah bývá naplněnější a stabilnější i z dlouhodobého hlediska.
Jiný uživatel sítě vzpomíná na jeden z důležitých momentů, díky němuž si uvědomil, že pravděpodobně patří mezi sapiosexuály. „Šlo o mou profesorku diferenciálních rovnic. Vypadala jako Fiona ze Shreka po západu slunce a byla neskutečně roztomilá,“ vypráví. „Hodiny matiky jsem si s ní opravdu užíval. Vždycky dokázala z ničeho nic vytáhnout ten nejdokonalejší příklad, když se někdo na něco zeptal,“ dodává.
Čelí mnoha výzvám
Co je rozhodně nudí? Small talk a celkově bezpředmětné debaty, které vnímají spíše jako zatěžující. „Povídat si o počasí, celebritách nebo povrchních věcech? To radši mlčím. Když ale někdo mluví o něčem, co miluje, ať už je to věda, umění, psychologie nebo něco naprosto náhodného, jsem okamžitě lapená. Probudí se ve mně vášeň, zvědavost, hloubka,“ popisuje uživatelka True-Quote-652.
Autorka kvalitativní studie s názvem „Flirting with Intelligence“ Toya Ricci potvrzuje výše uvedené a zásadní výzvy, jimž čelí lidé, kteří se identifikující jako sapiosexuálové, při hledání kompatibilních partnerů shrnuje:
1. Pocit nepochopení a marginalizace
Respondenti často uváděli, že se cítí nepochopení – jejich primární sexuální přitažlivost k inteligenci bývá okolím zlehčována nebo bagatelizována (výroky typu: „To je přece normální, každý chce chytrého partnera.“). Pro sapiosexuály ale inteligence není doplňkem, nýbrž hlavním spouštěčem přitažlivosti. Tato specifická preference bývá často přehlížena i v prostředí online seznamování.
2. Osamělost a izolace
Kvůli menšímu okruhu lidí, kteří tuto přitažlivost sdílejí, může být pro sapiosexuály hledání partnera náročné. Pokud druhá osoba nenaplňuje jejich potřebu hluboké intelektuální a emoční stimulace, může se objevit pocit prázdnoty nebo odpojení – i přesto, že vztah na první pohled „funguje“. To může vést k dlouhodobé osamělosti, a to i uvnitř existujícího vztahu.
3. Vyšší nároky na kvalitu konverzace
Typickým rysem sapiosexuálů je potřeba smysluplné, hluboké a obohacující konverzace. Povrchní small talk nebo neochota přemýšlet o světě do hloubky pro ně představují překážky, které mohou snižovat jejich šanci navázat blízký vztah – zejména ve společnosti, jež často upřednostňuje rychlou a vizuální formu komunikace.
Studie zároveň ukazuje, že pokud sapiosexuální lidé najdou intelektuálně a emočně kompatibilního partnera, vztah bývá naplněnější a stabilnější i z dlouhodobého hlediska. Další odborníci však upozorňují, že je potřeba provést více výzkumů, aby mohly být závěry považovány za dostatečně průkazné.
