fbpx

Nejdůležitější dovedností ve vývoji dítěte je lezení po čtyřech, říká autorka průvodce prvním rokem života miminka 2 fotografie
Petra Pomajbíková. (zdroj: se svolením Petry Pomajbíkové)

S Petrou Pomajbíkovou, lektorkou psychomotorického vývoje dětí, o tom, proč se už v těhotenství zajímat, co přijde po porodu. O tom, že za pláčem málokdy bývají zprofanované „prdíky “, nebo o tom, proč by každé dítě mělo co nejdéle lézt.

Zveřejněno: 13. 12. 2023

Petra Pomajbíková je usměvavá energická maminka, které se péče o děti nakonec stala pracovní náplní. Ve své mimiPORADNĚ, kterou založila v roce 2014, se stará o to, aby rodiče porozuměli psychomotorickému vývoji svého miminka a aby se s ním, pokud možno, co nejvíce sžili. Málokdo by dnes nejspíš řekl, že ji k tomu všemu přivedl vlastní nesnadný start s prvorozenou dcerkou. Společně s Petrou, k níž jsem mimo jiné měla sama tu čest chodit se synkem cvičit, jsme otevřely spoustu témat, která maminky dnes a denně řeší. 

Šestinedělí, kojení, pláč miminka, celkově péče o něj… To jsou témata, jimiž se zabýváte již od roku 2012. Přivedl vás k tomu nesnadný začátek s vlastní dcerkou, díky kterému nejspíš rozumíte všem maminkám, které si stejně nesnadným obdobím prochází. Co byste jim vzkázala?

Především bych velmi doporučila všem nastávajícím maminkám, aby se už v těhotenství připravily na dobu po porodu. Ženy se často soustředí pouze na porod, což je pochopitelné, i já jsem to tak měla. Je ale potřeba si uvědomit, že tím to nekončí, ale naopak začíná.

Takže… Jak byste to v těhotenství udělala vy dnes, po tom, co už máte za sebou, ať už osobně, nebo v kurzech?

Nejenže bych se na šestinedělí a péči o miminko připravila teoreticky, ale našla bych si i ženy, které mě budou na cestě těhotenstvím, porodem i mateřstvím provázet. Ženy, odbornice, které budou na stejné vlně jako já a kterým budu důvěřovat. Protože rady od babiček, kamarádek nebo sousedky jsou sice fajn, ale to, co fungovalo jim, nemusí vůbec fungovat mně a mému miminku.

Vzít do ruky mobil a začít „googlit“ je leckdy také cesta do pekel. Informací, často protichůdných, je tolik, že se v tom člověk snadno ztratí, a pak se místo uklidnění a jistoty dostaví panika, frustrace, nejistota, strach, že dělám všechno špatně a péči o miminko nezvládám.

Takže mít po boku ženy, u kterých najdu jak odpovědi na své otázky, tak i podporu, tak to je v začátku opravdu k nezaplacení. A díky technologiím spolu dnes můžeme být v kontaktu i online.

Co dítě potřebuje ke zdravému vývoji?

I když se výrobci dětského zboží snaží nás rodiče všemožně přesvědčit, že jen a pouze jejich produkty dítě pro svůj vývoj nutně potřebuje, je to úplně naopak. Pokud je děťátko zdravé, stačí mu láska rodičů, dotyk a dostatečný prostor k volnému pohybu. 

V čem tkví důležitost dotyku?

Možnost dotýkat se a být dotýkán je pro člověka naprosto přirozenou potřebou – pro dítě, u kterého se schopnost vnímat dotyk teprve rozvíjí, především. Díky dotyku si miminko uvědomuje hranice svého těla a vstupuje do světa pocitů. Dotyk je důležitý pro pocit pohody, bezpečí, důvěry, uvolnění a posiluje vzájemné pouto mezi rodičem a dítětem.

V prvních týdnech je důležité, aby se novorozenec aklimatizoval v novém prostředí. O prvním cíleném cvičení můžeme mluvit ve chvíli, kdy dítě začne fixovat oční kontakt, což bývá kolem 6. až 8. týdne věku.

Jemné dotyky stabilizují krevní tlak a stimulují centrální nervovou soustavu, čímž podporují správný neurologický a motorický vývoj, ale také pomáhají produkci růstových hormonů. Proto velmi povzbuzuji rodiče, aby se nebáli své miminko hodně chovat a hladit. Není pravda, že čím více budou s děťátkem v kontaktu, tím více si ho rozmazlí. Dotyk dítě emočně sytí a aktivizuje jeho vlastní léčivé schopnosti těla.

A jak je to s volným pohybem?

Stejně jako dotyk je pro dítě důležitý i pohyb. Během prvních 12 měsíců se dítě naučí tisíce nových pohybových vzorů, k tomu ale potřebuje vhodné prostředí a pocit úspěchu z dosažení dovednosti. Nahota a dostatečně velká neklouzavá podložka jsou skvělým základem pro objevování svého těla v gravitaci.

První pohyby dítěte budou nekoordinované. Ale tím, že bude mít příležitost pohyby stále opakovat, se bude zlepšovat, až nakonec dosáhne dané dovednosti v kvalitním provedení a bude moci přejít na další a náročnější krok.

Možnost volného pohybu v kombinaci se správným handlingem, tedy vším, co s děťátkem rodiče dělají, jak o něj pečují, a vhodnou stimulací, třeba v podobě hravého cvičení, jsou za mě důležitou součástí péče o dítě.

Proč je pro začátky maminky a miminka tak důležité cvičení?

Pohyb je zásadní pro celkový vývoj miminka. Cvičením u něj podporujeme správný vývoj svalů, kostí i kloubů. Cvičení ulevuje při bolestech bříška, zlepšuje spánek, zmírňuje reflux, rozvíjí rovnováhu a koordinaci pohybů a mnoho dalšího.

Obecně pohyb a hrubá motorika – například lezení, chůze – jsou základem pro rozvoj jemné motoriky a koordinace. To pomáhá dítku zvládat pozdější dovednosti, jako je psaní, kreslení a práce s předměty. Pravidelný pohyb také podporuje imunitní systém (díky lepší cirkulaci krve a lymfy), učení, paměť a soustředění.

Odkdy začít cvičit?

Pro novorozené miminko je vlastně cvičením jakýkoliv pohyb. To, jak jej rodiče zvedají, pokládají, chovají v náruči, přebalují, koupou…to vše je pro dítko dostatečný tělocvik. V prvních týdnech je důležité, aby se novorozenec aklimatizoval v novém prostředí.

Pokud děťátko pláče, protože se potřebuje zbavit stresu, nepomůže nic. A přesně tehdy rodiče často pláč miminka svádí na bolesti bříška. 

O prvním cíleném cvičení můžeme mluvit ve chvíli, kdy dítě začne fixovat oční kontakt, což bývá kolem 6. až 8. týdne věku.

Jak miminko nepřetížit?

Jak dlouho cvičit a miminko nepřetížit je velice individuální a neexistuje jedno obecné pravidlo. Doporučuji rodičům, aby vnímali a pozorovali své děťátko a při každé vhodné příležitosti mu nabízeli hravou aktivitu, která bude podporovat jeho aktuální přirozený psychomotorický vývoj. Z mých zkušeností má daleko větší efekt, když rodiče nabízejí cviky po chvilinkách, ale několikrát denně.

Proč?

Tím totiž zajistí, že dítě nebude unavené a cviky udělá v tom nejlepším provedení, které aktuálně zvládne. Není vůbec nutné se stresovat myšlenkou, že se musí cvičit pravidelně a dlouho, třeba každý den alespoň půl hodiny v kuse. Je fajn si zacvičit jednoduše, kdykoliv je chuť a dobrá nálada.

Asi každou maminku neuvěřitelně stresuje pláč novorozeného miminka. Ten se velmi často svádí na koliky nebo „prdíky,“ řada laktačních poradkyň ale tvrdí, že obojí je na vině jen velmi málo. Co si o tom myslíte vy a jak může cvičení pomoci od pláče, za kterým třeba není kolika?

Ano, máte pravdu. Pláč je velké téma, pokusím se odpovědět co možná nejstručněji. Každé miminko pláče a je to jednoduše proto, že s námi zatím neumí jinak komunikovat. První nejčastější příčina pláče je, že nás miminko upozorňuje na nepohodlí – mám hlad, potřebuji přebalit, pochovat, změnit polohu, je mi smutno… Pokud je to tento případ, je většinou snadné zjistit, co mu schází. Miminko zvedáme, pochováme, přebalíme, nakrmíme, svlékneme, oblékneme… no a něco z toho jednoduše zafunguje. Takhle se postupně učíme, jaké potřeby naše děťátko má, a časem začneme jednotlivé druhy pláče i rozeznávat. 

Druhou, velmi častou příčinou pláče je uvolnění stresu. Pro miminka je pláč důležitým mechanizmem k uvolnění stresu a k vyplavení stresového hormonu kortizolu.

Co může miminka stresovat?

Velký stres maminky v období těhotenství; porod, který sám o sobě může být pro dítě bolestným, matoucím a strach nahánějícím zážitkem; nenaplněné potřeby – především potřeba doteku a chování v náručí, zahlcení podněty; fyzická bolest či vývojové frustrace.

m pp4

zdroj: se svolením Petry Pomajbíkové


Pokud děťátko pláče, protože se potřebuje zbavit stresu, tak nepomůže nic. Často se jedná o večerní, pravidelně se opakující pláče. A přesně tehdy rodiče často pláč miminka na bolesti bříška svádí. 

Dá se říci, kdy už miminko pláče „moc“ a měli bychom zpozornět?

Uvádí se, že zdravé miminko propláče cca 1–1,5 hodiny denně. Pokud ale miminko pláče kromě jídla a spánku celý den, je vhodné hledat možnou příčinu. Může se jednat o tzv. Kiss syndrom – vadné postavení krčního obratle, či hypertonii – zvýšené svalové napětí.

Tvrdíte, že správné cvičení zlepšuje spánek děťátka. To je velké téma pro spoustu maminek, které by za takové zlepšení byly jistě vděčné. Jak konkrétně cvičení se spánkem miminka pomáhá?

Cvičení a pohyb mohou pomoci miminku vyčerpat energii a podpořit spánek. Děti, které jsou aktivní během dne, mají tendenci lépe spát v noci. Fyzická aktivita může pomoci regulovat biologické hodiny a spánkové cykly miminka. Například sluneční světlo a pohyb během dne mohou pomoci nastavit vnitřní hodiny a podpořit spánek v noci. Cvičení může pomoci uvolnit napětí a stres u miminka, což může vést k lepší relaxaci a klidnému spánku.

Říkáte, že od 8. týdne je miminko schopno se přizpůsobit režimu a pravidelným rituálům. Myslíte, že jsou pro miminko důležité?

Mně osobně přijdou rituály v péči o děťátko důležité. Opakující se rituály poskytují miminku pocit jistoty a bezpečí. V začátku se nejedná o přesný časový režim, ba naopak doporučuji být časově flexibilní, ale jde spíš o stále stejně probíhající činnosti, které miminku pomáhají se v našem dni lépe zorientovat.

Pokud dítě neleze, je to signál, že se v některém vývojovém kroku něco nepovedlo, nebo že někdo do vývoje zasáhl posazováním či stavěním na nohy. Plazení do vývoje patří, ale opravdu jen na krátkou chvíli, třeba 14 dní.

Krmení, hravé cvičení či procházky v průběhu dne jsou krásným rituálem, kterým podporujeme komunikaci a vazbu mezi rodičem a dítětem. Večerní rituál, kterým může být koupání a třeba jemná masáž, je pro miminko zase známkou toho, že je čas jít spát. 

Jakmile začne být miminko všímavější a živější, řada maminek přemýšlí, jak jej vlastně zabavit. Ukazují mu hračky, dávají ho pod hrazdičku, pod kolotoč, jenže miminko třeba nereaguje, pláče… Jak jej namotivovat, aby hra bavila a těšila a byla zároveň přínosná?

Velmi důležité je nabízet děťátku takové hračky a činnosti, které odpovídají nejen jeho dovednostem, ale také rozumovému vývoji. Malá miminka je velmi snadné přehltit, například hlasitými nebo neustále se pohybujícími hračkami. To může vést ke stresu a večernímu pláči, vždy je tedy dobré vědět, kde se miminko ve vývoji aktuálně nachází a jakými aktivitami jej mohu podpořit tak, aby k zahlcení nedošlo. 

Další důležitou věcí, která přichází s naší praxí, je vnímat své děťátko a zařazovat aktivity ve vhodnou denní dobu. Tedy když je dítko dopoledne aktivní a v dobré náladě, tak zařadit cvičení. Když je naopak unavené nebo se právě najedlo, tak zařadit třeba jen hlazení nebo říkanky, díky kterým u děťátka podpoříme rytmus i slovní zásobu.

Dá se zdravý psychomotorický vývoj děťátka nějak šikovně podpořit a naopak nešikovně, nevědomky narušit/pokazit? Jsou nějaké časté chyby, na které si dávat pozor?

Je to přesně tak. Psychomotorický vývoj děťátka můžeme šikovně podpořit i naopak. Taková nejčastější chyba, se kterou se setkávám u nejmenších miminek, je, že rodiče při handlingu nestřídají ruce. Úplně nevědomky působí na děťátko jen z jedné strany. Když se k tomu přidá stále stejné polohování do postýlky, košíčku či nějakého hnízdečka, hračka, okno či rodič, přicházející ze stále stejné strany, tak upřednostnění na sebe nenechá u miminka dlouho čekat.

Petra Pomajbíková

Maminka dvou dospívajících dětí, které její život změnily natolik, že se péči o děti rozhodla zasvětit i svou profesní dráhu. Od roku 2012 se vzdělává v tématech souvisejících s šestinedělím, kojením, pláčem, péčí o miminko a s poporodním obdobím celkově. Je certifikovanou lektorkou psychomotorického vývoje dítěte od narození do jednoho roku věku, lektorkou cvičení s dětmi od narození do tří let, též lektorkou masáží kojenců a dětí. Působí v Ústí nad Orlicí, kde roku 2014 založila mimiPORADNU. V ní pořádá kurzy pro veřejnost jak v rovině osobní, tak i v online prostoru. Je autorkou knihy Hravé cvičení pro děti s Péťou.

Děťátko má pak bohužel místo startu z pozice, která je pro správný vývoj naprostým základem, nakročeno k asymetrickému vývoji. Rodičům opravdu vřele doporučuji, aby u svých dětí minimálně do jednoho roku věku hlídali a podporovali symetrii. To znamená, aby děti zvládaly všechny dovednosti na obě strany stejně.

Je pravda, že se některé děti plazí a jiné lezou? 

Je to mýtus. Lezení po čtyřech máme od přírody naprogramováno. Pokud dítě neleze, je to signál, že se v některém vývojovém kroku něco nepovedlo, nebo že někdo do vývoje zasáhl posazováním či stavěním na nohy. Plazení do vývoje patří, ale opravdu jen na krátkou chvíli, třeba 14 dní. Pokud dítko nezvládlo vzpřímení a plazí se déle než 14 dní, doporučuji návštěvu odborníka, který ho zkontroluje a doporučí další postup.

Proč je lezení tak důležité?

Symetrické, koordinované lezení po čtyřech je velmi důležitou dovedností, díky které dítě posiluje všechny svalové skupiny. Jedná se o zkřížený vzor, při kterém se v mozku propojují hemisféry, což je velice důležité pro budoucí čtení, psaní a soustředění se. Lezení po čtyřech je ve vývoji nejdůležitější dovedností a dítě by ji rozhodně nemělo přeskočit. Lezení je známka toho, že jsou překonány všechny novorozenecké reflexy.

Dítě při lezení trénuje rovnováhu, koordinaci, stabilitu trupu a díky střídání pohledů do blízka a do dálky také zrak. Bylo by skvělé, kdyby všechny děti lezly co nejdéle.

Hravé cvičení pro děti s Péťou je název knihy, kterou jste napsala. Jde vlastně o takové shrnutí všeho, co maminky a děti učíte nejen v online, ale také v osobních kurzech ve své mimiPORADNĚ. Co vás k sepsání knížky vedlo?

Jedno léto jsem se procházela po zahradě a přemýšlela jsem nad kurzy cvičení v mimiPORADNĚ i nad online kurzy. Najednou ke mně přišla myšlenka: Napiš knížku. Vůbec jsem netušila, do čeho se pouštím a co všechno bude tvorba knížky obnášet, vše se na začátku zdálo být jednoduché (smích).

Nicméně podle zpětných vazeb, které dostávám, vím, že je ta knížka pro ně parťákem, který je provází vývojem jejich děťátka od narození až po samostatnou chůzi.

Související…

Jak se máte na rodičovské? Mnoho matek držíme v poutech, říká autorka knihy Máma má práci
Tereza Hermochová
 

 

foto: se svolením Petry Pomajbíkové, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...