„V posledních letech je stále zřetelnější, že za řadou ortodontických vad nestojí ani genetika, ani takzvané špatné zuby po rodičích, ale funkce – konkrétně nesprávná práce jazyka. Něco, co se odehrává den co den, noc co noc, tisíckrát za den, a přesto tomu často nikdo nevěnuje pozornost,“ vysvětluje Ivana Pencová, která už více než třicet let pracuje jako zubní ortodontická technička.
Jazyk jako architekt obličeje
V ideálním případě má jazyk v klidové poloze své přesné místo. Leží volně v ústech, špička se lehce, bez jakéhokoli tlaku, opírá o patro těsně za horními řezáky. Zbytek jazyka spočívá volně v dutině ústní nad dolní čelistí. Neopírá se o zuby, netlačí, nikam se necpe. Jen je.
Jenže u mnoha dětí to tak není. „Pokud svaly jazyka nejsou v plné funkci, jsou zatuhlé, slabé nebo nekoordinované, jazyk se v ústech začne chovat jako cizí těleso. Překáží. A dítě si s tím poradí po svém. Jazyk se opře do zubů, tlačí na čelist, nebo se vysune mezi řezáky. A právě tenhle tlak, i když je zdánlivě nepatrný, má v období růstu čelistí obrovskou sílu,“ vysvětluje Pencová.
Rozdíl mezi správnou a chybnou funkcí jazyka není v místě, ale v síle.
Zahraniční ortodontické studie dlouhodobě upozorňují na to, že jazyk působí na čelisti déle a častěji než jakýkoli aparát. Rovnátka si dítě nasadí na pár hodin denně. Jazyk tlačí klidně šestnáct hodin v kuse. Každý den. Roky.
Když jazyk tlačí špatným směrem
„Rozdíl mezi správnou a chybnou funkcí jazyka není v místě, ale v síle. Zatímco funkční, rozcvičený jazyk se o patro opírá lehce, jazyk v nefunkčním stavu tlačí. A právě to je příčinou, která během růstu čelistí mění jejich tvar,“ vysvětluje odbornice. Tlak jazyka dokáže v průběhu let modelovat růst obličeje velmi konkrétně:
- pokud se jazyk silou opírá o dolní čelist a dolní řezáky, může postupně vytlačit dolní čelist před horní – vzniká dolní předkus,
- tlak jazyka na horní čelist v oblasti řezáků může vést k vyklonění horních zubů a posunu horní čelisti dopředu – horní předkus,
- opora jazyka v bočních úsecích u stoliček může způsobit zkřížený skus,
- jazyk uložený mezi horními a dolními řezáky brání jejich kontaktu – vzniká otevřený skus, jedna z nejobtížněji léčitelných vad.
Nejde o estetiku. Jde o funkci, o žvýkání, dýchání a řeč. Tyto vady se v ortodoncii označují jako funkční, a právě proto mají jednu nepříjemnou vlastnost: pokud se neodstraní příčina, tedy špatná funkce tohoto svalového aparátu, mají tendenci se po léčbě vracet. Ortodontisté to znají až příliš dobře. Zuby se srovnají, čelisti se nastaví… a po čase se vše vrací do starých kolejí.
Proč je důležitý věk mezi třetím a čtvrtým rokem
Období kolem třetího až čtvrtého roku je podle Ivany Pencové pro vývoj čelistí zásadní. „Je to čas, kdy obličej roste nejdynamičtěji, ale navenek se zdá, že se vlastně nic neděje. Právě v tomto věku nejčastěji vzniká otevřený skus – vada, která je později velmi obtížně léčitelná,“ vysvětluje.
Dítě, které dýchá ústy, potřebuje komplexní vyšetření a řešení příčiny, nikoli jen cvičení jazyka, protože bez odstranění překážek v dýchání může být péče povrchní. Bez řešení dýchání nemá práce s jazykem smysl.
Rodiče si toho mohou všimnout poměrně snadno. Dítě skousne zadní zuby k sobě, stoličky jsou ve skusu, ale mezi horními a dolními řezáky zůstává mezera. A právě tu často vyplňuje jazyk. Stává se to nenápadně a zcela automaticky. Dobrá zpráva je, že v tomto věku má tělo ještě obrovskou schopnost nápravy. Pokud se odstraní dudlík, lahvičky s dudlíkem, dítě se naučí dýchat nosem a jazyk se začne cíleně rozcvičovat, čelisti mohou dorůst do správného tvaru. Bez nutnosti rovnátek, bez jakéhokoli zásahu.
Ovšem pokud se tento problém přehlédne, což se stává velmi snadno, následuje v pozdějším věku náročná a dlouhodobá léčba.
Dýchání ústy – větší problém, než se zdá
Špatná funkce jazyka většinou není jen tak sama o sobě. Velmi často se pojí s dýcháním ústy. Dítě, které nemůže dýchat nosem kvůli zvětšené nosní mandli, alergii nebo zúženým dýchacím cestám, automaticky mění polohu jazyka. Ten klesá dolů a ztrácí svou stabilizační funkci.
Dlouhodobé dýchání ústy je spojováno s abnormálním vývojem čelistí a změnami v držení těla, které tělo používá, aby si udrželo volný průchod vzduchu. To vše podtrhuje, proč dítě, které dýchá ústy, potřebuje komplexní vyšetření a řešení příčiny, nikoli jen cvičení jazyka, protože bez odstranění překážek v dýchání může být péče povrchní. Bez řešení dýchání nemá práce s jazykem smysl.
Logopedie není jen o výslovnosti
Logopedie je v tomto směru velice důležitá. Svaly dutiny ústní se musí rozhýbat. „Nejde jen o „ř“ a „s“. Jde o správnou spolupráci svalů jazyka, rtů a celé dutiny ústní,“ vysvětluje Pencová. Princip je prostý a pro děti zábavný. Dítě dostane do úst malý předmět od základních geometrických tvarů až po jednoduché obrázky zvířat a předmětů. Tento tvar má rozpoznat za pomoci jazyka, aniž by jej vidělo.
Z pohledu neurologie jde o stimulaci jemné motoriky a senzoriky jazyka. Z pohledu dítěte o hru. A právě to je důvod, proč tato metoda funguje i tam, kde jiné techniky selhávají. Jazyk se rozhýbe, svaly se probudí a dítě se postupně naučí jazyk ovládat.
Když rodičům chybí informace
Rodiče často čekají, že z toho dítě vyroste. Mnohdy si tohoto problému vůbec nevšimnou, nebo jej banalizují. Jenže později toho litují. Jazyk se sám od sebe nenaučí správně pracovat. A jako u všeho, co se dětí týče, platí, že čím dříve se začne, tím méně zásahů je potřeba.
Reklama
A jak to mohou rodiče jako laici poznat? Podle Ivany Pencové jsou špatná artikulace, dýchání ústy, otevřený skus nebo jazyk mezi zuby jasnými signály, že jazyk není v plné funkci. A právě včasná reakce může výrazně zjednodušit další léčbu.
V tomto případě platí jednoduché pravidlo, které říká, že prevence je jednodušší (a levnější) než léčba. Nevyžaduje tolik času, pro dítě je to mnohem méně náročné, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce.
Když se nad tím zamyslíme, jazyk má obrovskou moc. Když se včas naučí správně fungovat, odvděčí se nám zdravým skusem, správnou výslovností a funkčním vývojem obličeje, za který se nebudeme muset stydět. Jenže v dětství je klíčová včasná reakce okolí – rodičů i odborníků. V dospělosti už jde vše mnohem hůř. Pokud tedy dítě dýchá ústy, má jazyk mezi zuby nebo otevřený skus, nečekejte, že z toho vyroste.
